788

Posoliti, il, en, ení; posolovati, salzen. —
co: maso.

Posořice, Posořitz, lépe jak lid vůbec
mluví a píše: Posořice (Hý.), mě. u Slavkova
na Mor. PL.

Posos, a, m., cyamus, kývoš. Krok.

Posošiti (zastr.), il, ení = otužiti, abhär-
ten. — se. Koll.

Posošnosť, i, f., ne: podrobensť, pod-
danosť, nýbrž náklonnosť, sklonnosť, náchyl-
nosť, die Geneigtheit, Neigung. C. P. k vě-
cem nižší částce člověka hovějícím chovati.
Sš. I. 179. P. k hříchu. Št.

Posošný; posošen, šna, o, ne: podroben,
poddán, untergeben, nýbrž: náchylný, naklo-
něný, ochotný, geneigt, fügsam. Č.Takéť nás
ta sedmera svatosť posošny činí. Št. N. 309.

— k čemu. P. k tomu, k čemu žádostivosť
vede. Sš. 1. P-šen jest smierný k rozličným
šlechetnostem. Št. Tělo k hříchóm p-no. Št.
P. k zlému. Výb. 1. 171.

Posotiti, il, cen, ení = strčiti, stossen.

— koho kam: do vody. Koll.
Posoučí, n.. der Fussriss von dürren Stan-
gen um den Vogelheerd, damit die Vögel
sich darauf setzen können. Šm.

Posouditi, suď, soudě (íc), soudil, zen,
ení; posuzovati. — P. = rozvážiti, povážiti,
uvážiti, erwägen, überlegen, beurtheilen;
poznati, porozuměti, ermessen, erkennen:
soud vynésti, richten, beurtheilen, kritisiren;
neprávě souditi, schief beurtheilen, richten.
D., Jg. — abs. Posuď kobylo, co si zorala.
Us. — co. Ať to sám posoudí. Ros. P.ně-
jaký spis. Us. Posuzuje má slova. Br. Člo-
věk rád člověka posuzuje. Sš. L 74. — čeho.
Všeho toho posoudíme. Cyr. —J. tr. — v čem.
V tomto soudu posouzen byl. Zříz. Ferd. —
z čeho. Prospěch z nich nejlépe z toho se
může posouditi Tonis. — si. Jen si posuď,
čeho neučinil! Šm. — co dle čeho. Nt. —
adv. Dobrotivě, zdravě něco p. Nt.

Posudnosť, i, f., jakosť posoudného, schop-
nosť k posuzování, soudnosť, die Beurtheilungs-
gabe, -kraft. Šm.

Posoudilý, soudný, beurtheilend, kritisch.

Posoukaný, übersponnen. Šm.

Posoukati, ein wenig zwirnen. Ros.

Posoun, vz Pozoun.

Posoustružiti, il, en, ení, eine Zeit lang
drechseln, Drechsler sein. Ros.

Posoušno, dosti sucho, hinlänglich trocken.
Us. v Turn. Zl.

Posouti, posuji, sul, ut, utí = posypati,
pokryti, bestreuen, bedecken. — co. V tom
temná noc posula vsiu zemin. Rkk. 51. —
co čím: něco zázvorem, Kuch. kn., hlavu
popelem. Tkad., Leg. Jak mrak črný, kehdy
ledem (kroupami) hrozí posuti úrody tučných
polí. Rkk. 49. Posul Perun čelo spoustou
mraků. Hdk. Lum. V. 242.

Posouvací, Schub-. P. dalekohled. Vz
Prm. IV. 136. P. lavice, die Schiebbank, víko,
der Schiebdeckel. Šm.

Posouvač, e, m., u šicího stroje, der Schie-
ber. Sp.

Posouvačka, y, ť., u soustružníka, die
Schiebebank, die Rückstange. Šp.

Posouvadlo, a, n., strkadlo, das Schieb-
werkzeug, -instrument. Hý.

Posouvatelný, was hin u. her geschoben
werden kann, verschiebbar, verrückbar. Techn.

Posouvati něco, weiter rücken, hinrük-
ken. Č. Vz Posunouti.

Posouvný, Schub-, Schieb-. Šm. Posouvné
méřítko (droužní), das Schiebmass, drážka,
žlábky, die Schiebernuth, kolo. Šm.

Posouzení, n., die Beurtheilung, Kritik.
Knihu někomu k p. dáti. Us.

Posouzený; e», a, o, beurtheilt. Míti,
dostatí něco na posouzenou.

Posoužiti, il, en, ení; posužovati = drobet
potrápiti, ein wenig plagen, quälen. — koho
čím: pomluvami. — se.

Pospání, n., ein kurzer Schlaf. Jel.

Pospart, u, m., lépe; pasport, der Geleits-
brief. Plk.

Pospas, u, m., pl. -sy, m., z lat. post
pastum, lahůdky, pamlsky, zájedky, das
Nachessen, der Nachtisch, das Konfekt. Na
Slov. Hostům svým předložil hlavy našich
knížat na p-sy. Koll. Na p-sy bráti, vydati.
Kos. Ol. I. 192., 276.

Pospati, pospím, spi, spal, ání, ein wenig
schlafen; pospávati, schlummern, unterbro-
chen schlafen. — abs. Ani pojísti, ani p.
nemohl. Kom. — proč. Pro to já pospím
(když pohrůžkami něčími zhrdáme). Ros. —
kde: na lůnu. V. Někdy také v hnoji po-
spím. Žk. 324. — nač. Já na tu věc pospím
(rozmyslím si ji). Us. — jak dlouho. P. si
až do bílého dne. Hý.

Pospěcí, Eil-. Strana peci, na které trusky
a kov se spouštějí, slove p-cí čili templová,
die Vorder-, Arbeitsseite (des Schmelzofens).
Techn. IL 38.

Pospěch, u, m., spěch, die Eile. Na p.,
eilig. Je na p., es hat Eile. Šm., V. Nemáš
na p. (nemusíš hned jíti). Us. Na p. něco
dělati (špatně, halabala, leda bylo). Us. S ve-
likým p-chem běžte. Zák. sv. Ben. Tak na
p. Šm. Na p. ho poslal. BO. Pochod na p.,
der Eilmarsch. — P., úspěch, der Erfolg.
Nebude mieti p-cha (successus). BO.

Pospěcha, y, f., přispění. — P., y, m.,
spěšný dárce, ein rascher Helfer. Přijď chu-
dých útěcho, pravé milosti p-cho. Stará pís.
o sv. Duchu.

Pospěchač, e, m., der Eiler. Rozk.

Pospěchačka, y, f., die Eilerin. Jg.

Pospěchák, u, m., pluh, jímž se rychle
oře, der Eilpflug. Cf. Pospěšák. Hšv.

Pospěliti, il, en, ení, spěšně odpraviti,
schnell entfernen. Šf. ad Výb. I. 359.

Pospěšák, u, m., harka, skládá se z ně-
kolika malých ruchadel, které jdou mělko
a půdu jen na povrchu drobí a částečně
i obracejí. Vz KP. III. 230. — P., osevní
harka, více radliční pluh k zadělání semena,
der Saatpflug, die Saatharke. Pta.

Pospěšenství, n., pospěšnosť, i, f., po-
spěch, die Eilfertigkeit, Eile. Ctib. Vrátil se
lid s p-stvím. BO.

Pospěšně, rychle, náhle, eilig. P. jíti,
dýchati, Us., běžeti. V.

Pospěšnosť, i, f., vz Pospěšenství.

Pospěšný; -šen, šna, o, pospíchající,
kvapný, náhlý, eilig, eilfertig, geschwind.
P. poznamenání cesty. V.