Předchozí (788)  Strana:789  Další (790) |
|
|||
789
|
|||
|
|||
Pospěti, spěji, ěl, ění = pospíšiti, eilen.
— po kom. Najprve král by dospěl a, kdož mohl, ten po něm pospěl. St. skl. II. 21tí. — komu k čemu. Vzezři Hospodine, ku po- máhánie mně pospěj. Žalt. Kat. 1461. Vz Pospíšiti. Pospíchač, e, m. (popíchač? Hk.) = po-
spěšák. Us. u Hořic. Hk. Pospíchal, a, ш., der Eiler. — P., jm.
vlastní. Pospíchání, n., chvátání, kvapení, das
Eilen, die Eile. S p-ním. V. S p-ním běžeti. Zák. sv. Ben. 1. Pospíchati, pospíchávati, pospíšiti, il,
ení, spěchem jíti, běžeti, kvapiti, páditi, kvapně se kliditi, hnáti se, chvátati, spě- chati, píliti, popiliti si, schnell gehen, mit Geschwindigkeit verrichten, eilen. — abs. Pospěš pak! Pospěš, ale nekvap. Dch. Čím více kdo pospíchá, tím spíše si lehne. Us. u Rožďalovic. Hodiny pospíchají. Dch. — kam: do Prahy. Dal. Mistři v hromadu pospěchu. Kat. 14tíl. — P. k záhubě své. D. K té vsi jsme pospíšili. Vrat. P. k ne- příteli, Alx., k horám. Er. P. 480. — V., Res., Ojíř. — Aby přikázal rychle na svět p. Solf. P. na vrahy. Rkk. 20. — po čem (kudy), po kom. K tomu po moři a po zemi pospíchali. V. P. po někom. Troj. Množství hříšníků pospíchá po nich. Chč. 377. — za kým. Za nepřítelem klusem p. Anth. II. 362. D., St. skl. — odkud. Po- spíchá jako z ohně. Č. P. z města. Nt. — v čem: v řeči, V., ve čtení. D. Pospěš v tom, aby se to nezmátlo. Arch. I. 28. — (si) s čím: s příchodem si p. V. P. si s prací. Sych. Ihned ze dvora s ním (s nemocným) pospíchá. Che. 450.— jak: skokem, Er. P. 42., klusem. Us. Pospíchej znenáhla, Ros., zvolna, Us., kvapně. Sych. — čím. Pospěštež tiem ! na ně vzvola. Kat. 2762. — s inft. Vyvázne-li, pospíší utéci. Kom. Hoří, svého hájiti pospěš. Us. — se sup. Pospícháme pána přivítat. Sych. — aby. Pospíchá, aby nezmokl, Us., aby nás předhonil. Sych. 2. Pospíchati,pospěšákem orati. Us. u Ho-
řic, Hk. Pospíchavosť, i, f., die Eilfertigkeit. Ros.
Pospíchavý, pospěšný, eilfertig. Ros.
Pospílení, n., porouhání, vz Pospíleti.
Ž. k. 43., Bj., ZN, Pulk. Pospíleti, pošpíleti (zastr.), el, ení = po-
smívati se, porouhati se, verhöhnen, verspot- ten, zum Besten haben. Jg. — kým: Bohem, mit Gott scherzen, Gespött haben. St. skl., Výb. I. 234. Pospilevachu proroky. BO. Po- špíleval mnú. BO. Pospínati, alles o. nach einander heften,
anbinden. Plk. Pospinkati = pospati (v dětské řeči).
Pospíšení, n., das Eilen. V.
Pospíšil, a, m., der Eiler. — P., jm. vlastní.
Pospíšiti, vz Pospíchati.
Pospíška, y, f., die Eile. Jg.
Pospleštilý, pleskatý, ein wenig flach.
P. jablka. Us. Pospod, pospodu, adv., dole, unten, unter-
wärts. P. jíti, položiti, natříti, síti. Nt. Pospodel, dlu, m., nerost, Herschelite.
Miner. |
Pospoj, e, m., der Verkehr. Dch. P. ob-
chodní, osobní (Personen-), lodní, Schiffs-, zábavných vlaků, nákladu, Frachten-, zboží, Güter-, vozní, vozový, Wagen-, místní, Lo- kal-; poměry, přerušení, obmezení, před- nosta, opětné početí, cesty, hlavní čára, váznutí, zaražení, žíla, osoby (Verkehrsper- sonale) p-je: p. rušiti, přerušiti, obmeziti, udržovati; p. vozné pošty, Fahrpost; úřed- níci oddílu pro p.; přímý p. nákladu; vejíti s někým ve přímý p.; ta dráha má, na ní jest veliký p.; překážky p-je jsou již od- straněny; uvolnění p-je pozemků, Freigebung des Bodenverkehrs; chudý na pospoj; od světového pospoje odloučiti; do p-je dáti, in Verkehr setzen; p. spěšného a náklad- ního zboží, Eilgut- und Frachtenverkehr. Dch. Pospojnictví, n., das Verkehrswesen. Dch.
Pospojník, a, m., der Verkehrsmann. Dch.
Pospojný, Verkehrs-. P. cesty, síť p-ných
cest; p. vztahy k cizozemstvu, zprávy; p. úředník. Dch. Pospojství, n., das Verkehrswesen. Dch.
Pospokojiti, il, en, ení, beruhigen, be-
schwichtigen. — co, koho (akkus.). P. ura- ženou mysl judskou. Br. Čechy pospokojil. V. — čeho. Pospokojil všeho lidu. Bib. -- se. Br., Dh. 7. Pospol, vůbec, allgemein, gemeinschaft-
lich, miteinander, zugleich. Slov. Pospolitě, gemeinschaftlich, zusammen.
Svědkové mají kšaft p. podepsati. Ros. P. něco s někým jednati; p. válku vésti. Nt. Pospolitosť, i, ť., pospolu bytosť, spolu-
bytí, das Beisammensein. Knihovna byla ve své p-sti a celosti až do času Julia. Plác. P. pozemností fideikommissních k ruce dů- věrné nápadných, Komplex der Fideikommiss- güter. J. tr. — P., obec, republika, die Ge- meinde. Mach., Sych. — P., obecenstvo, das Publikum. Div. z och. — P., společnosť, die Gemeinschaft. V městech a v p-sti lidské. Žal. Pospolitý, pospolu spojený, pohromadě
jsoucí, beisammen, vereint. V. P. obec. Ros. — P., obecný, gemeinschaftlich, gemein. P. věc (republika), D., úmluva. Ráj. Země, milá země, lože p-té. Sš. Bs. 7. P. mluva. Dch. — P., sprostý, obecný, gemein. P. lid, Tabl., chléb (černý). Namor. Zlínsku. Brt. P. člověk. Us. na Ostrav. Tč. — P. routička, fumaria officinalis, gemeiner Erdrauch, rostl. Pospolku = pospolu. Jg.
Pospolně se scházeti, bydleti, gemein-
schaftlich. Br. Jíti v houfe p. Ler. Pospolnosť, i, f., obec, spolek, sbor, die
Gemeinschaft, Körperschaft. Jg. Lid v p. a řád uvedený. Br. Zachovávati kázeň v p-sti. Pís. br. Ale ztratí jakož svou vlasť,pospol- nosť, tak i jméno. Br. P. bratrská. Čr. Pospolný, gemeinschaftlich, gemein. V.
P. choroby. Rostl. P. pomoc, Kram., tížní bod těles. Sedl. — P., sprostý, obecný, ge- mein. P. lid. Nej. — P., jména. Některá pod- statná jména, kterými jmenujeme zvířata, mají pro obojí pohlaví jediný tvar. Taková jména slovou p-nými (epicoena). Vrabec, havran, žába, sojka, čížek, straka atd. Je-li toho třeba, přidáváme jm. samec, samice: vrabec (samec, samice). Bž. 72. |
||
|
|||
Předchozí (788)  Strana:789  Další (790) |