789

Pospěti, spěji, ěl, ění = pospíšiti, eilen.
— po kom. Najprve král by dospěl a, kdož
mohl, ten po něm pospěl. St. skl. II. 21tí. —
komu k čemu. Vzezři Hospodine, ku po-
máhánie mně pospěj. Žalt.
Kat. 1461. Vz Pospíšiti.

Pospíchač, e, m. (popíchač? Hk.) = po-
spěšák. Us. u Hořic. Hk.

Pospíchal, a, ш., der Eiler. — P., jm.
vlastní.

Pospíchání, n., chvátání, kvapení, das
Eilen, die Eile. S p-ním. V. S p-ním běžeti.
Zák. sv. Ben.

1. Pospíchati, pospíchávati, pospíšiti, il,
ení, spěchem jíti, běžeti, kvapiti, páditi,
kvapně se kliditi, hnáti se, chvátati, spě-
chati, píliti, popiliti si, schnell gehen, mit
Geschwindigkeit verrichten, eilen. — abs.
Pospěš pak! Pospěš, ale nekvap. Dch. Čím
více kdo pospíchá, tím spíše si lehne. Us.
u Rožďalovic. Hodiny pospíchají. Dch. —
kam: do Prahy. Dal. Mistři v hromadu
pospěchu. Kat. 14tíl. — P. k záhubě své.
D. K té vsi jsme pospíšili. Vrat. P. k ne-
příteli, Alx., k horám. Er. P. 480. — V.,
Res., Ojíř. — Aby přikázal rychle na svět
p. Solf. P. na vrahy. Rkk. 20. — po čem
(kudy), po kom. K tomu po moři a po
zemi pospíchali. V. P. po někom. Troj.
Množství hříšníků pospíchá po nich. Chč.
377. — za kým. Za nepřítelem klusem p.
Anth. II. 362. D., St. skl. — odkud. Po-
spíchá jako z ohně. Č. P. z města. Nt. —
v čem: v řeči, V., ve čtení. D. Pospěš v tom,
aby se to nezmátlo. Arch. I. 28. — (si)
s čím: s příchodem si p. V. P. si s prací.
Sych. Ihned ze dvora s ním (s nemocným)
pospíchá. Che. 450.— jak: skokem, Er. P.
42., klusem. Us. Pospíchej znenáhla, Ros.,
zvolna, Us., kvapně. Sych. — čím. Pospěštež
tiem ! na ně vzvola. Kat. 2762. — s inft.
Vyvázne-li, pospíší utéci. Kom. Hoří, svého
hájiti pospěš. Us. — se sup. Pospícháme
pána přivítat. Sych. — aby. Pospíchá, aby
nezmokl, Us., aby nás předhonil. Sych.

2. Pospíchati,pospěšákem orati. Us. u Ho-
řic, Hk.

Pospíchavosť, i, f., die Eilfertigkeit. Ros.

Pospíchavý, pospěšný, eilfertig. Ros.

Pospílení, n., porouhání, vz Pospíleti.
Ž. k. 43., Bj., ZN, Pulk.

Pospíleti, pošpíleti (zastr.), el, ení = po-
smívati se, porouhati se, verhöhnen, verspot-
ten, zum Besten haben. Jg. — kým: Bohem,
mit Gott scherzen, Gespött haben. St. skl.,
Výb. I. 234. Pospilevachu proroky. BO. Po-
špíleval mnú. BO.

Pospínati, alles o. nach einander heften,
anbinden. Plk.

Pospinkati = pospati (v dětské řeči).

Pospíšení, n., das Eilen. V.

Pospíšil, a, m., der Eiler. — P., jm. vlastní.

Pospíšiti, vz Pospíchati.

Pospíška, y, f., die Eile. Jg.

Pospleštilý, pleskatý, ein wenig flach.
P. jablka. Us.

Pospod, pospodu, adv., dole, unten, unter-
wärts. P. jíti, položiti, natříti, síti. Nt.

Pospodel, dlu, m., nerost, Herschelite.
Miner.

Pospoj, e, m., der Verkehr. Dch. P. ob-
chodní, osobní (Personen-), lodní, Schiffs-,
zábavných vlaků, nákladu, Frachten-, zboží,
Güter-, vozní, vozový, Wagen-, místní, Lo-
kal-; poměry, přerušení, obmezení, před-
nosta, opětné početí, cesty, hlavní čára,
váznutí, zaražení, žíla, osoby (Verkehrsper-
sonale) p-je: p. rušiti, přerušiti, obmeziti,
udržovati; p. vozné pošty, Fahrpost; úřed-
níci oddílu pro p.; přímý p. nákladu; vejíti
s někým ve přímý p.; ta dráha má, na ní
jest veliký p.; překážky p-je jsou již od-
straněny; uvolnění p-je pozemků, Freigebung
des Bodenverkehrs; chudý na pospoj; od
světového pospoje odloučiti; do p-je dáti,
in Verkehr setzen; p. spěšného a náklad-
ního zboží, Eilgut- und Frachtenverkehr.
Dch.

Pospojnictví, n., das Verkehrswesen. Dch.

Pospojník, a, m., der Verkehrsmann. Dch.

Pospojný, Verkehrs-. P. cesty, síť p-ných
cest; p. vztahy k cizozemstvu, zprávy; p.
úředník. Dch.

Pospojství, n., das Verkehrswesen. Dch.

Pospokojiti, il, en, ení, beruhigen, be-
schwichtigen. — co, koho (akkus.). P. ura-
ženou mysl judskou. Br. Čechy pospokojil.
V. — čeho. Pospokojil všeho lidu. Bib. --
se. Br., Dh. 7.

Pospol, vůbec, allgemein, gemeinschaft-
lich, miteinander, zugleich. Slov.

Pospolitě, gemeinschaftlich, zusammen.
Svědkové mají kšaft p. podepsati. Ros. P.
něco s někým jednati; p. válku vésti. Nt.

Pospolitosť, i, ť., pospolu bytosť, spolu-
bytí, das Beisammensein. Knihovna byla ve
své p-sti a celosti až do času Julia. Plác.
P. pozemností fideikommissních k ruce dů-
věrné nápadných, Komplex der Fideikommiss-
güter. J. tr. — P., obec, republika, die Ge-
meinde. Mach., Sych. — P., obecenstvo, das
Publikum. Div. z och. — P., společnosť, die
Gemeinschaft. V městech a v p-sti lidské. Žal.

Pospolitý, pospolu spojený, pohromadě
jsoucí, beisammen, vereint. V. P. obec. Ros.
— P., obecný, gemeinschaftlich, gemein. P.
věc (republika), D., úmluva. Ráj. Země, milá
země, lože p-té. Sš. Bs. 7. P. mluva. Dch. —
P., sprostý, obecný, gemein. P. lid, Tabl.,
chléb (černý). Namor. Zlínsku. Brt. P. člověk.
Us. na Ostrav. Tč. — P. routička, fumaria
officinalis, gemeiner Erdrauch, rostl.

Pospolku = pospolu. Jg.

Pospolně se scházeti, bydleti, gemein-
schaftlich. Br. Jíti v houfe p. Ler.

Pospolnosť, i, f., obec, spolek, sbor, die
Gemeinschaft, Körperschaft. Jg. Lid v p. a
řád uvedený. Br. Zachovávati kázeň v p-sti.
Pís. br. Ale ztratí jakož svou vlasť,pospol-
nosť, tak i jméno. Br. P. bratrská. Čr.

Pospolný, gemeinschaftlich, gemein. V.
P. choroby. Rostl. P. pomoc, Kram., tížní
bod těles. Sedl. — P., sprostý, obecný, ge-
mein. P. lid. Nej. — P., jména. Některá pod-
statná jména, kterými jmenujeme zvířata,
mají pro obojí pohlaví jediný tvar. Taková
jména slovou p-nými (epicoena). Vrabec,
havran, žába, sojka, čížek, straka atd. Je-li
toho třeba, přidáváme jm. samec, samice:
vrabec (samec, samice). Bž. 72.