Předchozí (789)  Strana:790  Další (791) |
|
|||
790
|
|||
|
|||
Pospolstvo, a, n., obecenstvo, das Publi-
kum. Div. z och. Pospolu, dohromady, společně, mit ein-
ander, gemeinschaftlich, zusammen, zugleich. P. býti, držeti, se držeti. V. Ptáky do klecí buď p. neb porůznu zavírá. Kom. Učedlníci biechu p. ZN. Pospořádati, spořádati, ordnen, anord-
nen. — co jak: s opatrností. Ráj. Pospořiti, il, en, ení, ein wenig sparen.
Ros. — P., rozmnožiti, vermehren. Pass. Pospraviti, il, en, ení, ein wenig bessern,
richten. — se, sich erholen. — co: knihy užitečné přepsal a pospravil. V. — čeho : všech věcí p. Bib. — se kdy. Darius po první porážce se pospravil. V. P. se po ne- moci. Jg. — se nač: na vojnu. V. — Vz Pozpraviti. Posprvu, anfänglich. Čím hrnec p. navře,
tím potom dlouho zapáchá. V. P. dosti cha- trný začátek měli. V. — Jg. Pospůlka, y, f., v Čech. svatba, jídlo,
hrách s kroupami vařený a omaštěný. Erbsen mit Graupen, vulgo Schärmeischel, n. U Opav. Klš. Posránek, nka, m., posrané, ěte, n.,
posraný, der Scheisskerl. Posranka, y, f., kokotice obecná, cuscuta
europaea, die Flachsseide. U Opav. Klš. Posraný; -án, a, o, beschissen.
Posrati, seru, sral, án, ání; posírati, po-
srávati, bescheissen. — co: peřiny, si kal- hoty. Ros. — se kam: do kalhot. Us. Posrážeti, el, en, ení, nach einander ab-
schlagen. D. — co odkud: srsť s kůže (poškrábati), die Haut abhaarcn. Techn. P. jablka s jabloně. Hý. Posrkovati, posrkovávati, unterbrochen
schlürfen. V. — co odkud, z čeho. Us. Hý. Posse, něm., fraška. Rk.
Possessiv-um, a, n., lat., přisvojovací
(zájmeno). Posstoupiti, il, en, ení, trochu sestoupiti,
ein wenig herabsteigen. P. dolů. V. Post, u, m., zastr., vaz, das Band. (Ta
kosť) jest p. nebo vaz, ješto dvě kosti víže v hromadu. Ras. Póst (zastr.), vz Půst.
Posta, y, f., it., položka (v počtech), die
Post. Vz Položka. — P. před zbraněmi, der Schnarrposten. P-y zdvojené, Doppelposten. Čsk. Postačení, n., die Zureichung. Jg.
Postáčeti, el, en, ení, alles abziehen, ab-
zapfen. — co. Všecky sudy, všecko víno postáčel. Plk. Postačitelnosť, i, f., die Hinlänglichkeit.
Postačitelný, dostačující, hinlänglich, ge-
nügsam. P. příčina. Mark. To jest p-né. Hlas. — k čemu. k zapuzení zlého. Měst. bož. Postačiti, stač, če (íc), il, en, ení; po-
stačovati, postačovávati, dosti býti, klecken, reichen, zureichen, hinlänglich sein. Jg. — abs. Výmluvy nepostačují. Eus. — s čím: s penězi. Zlob. — jak. Peníze s potřebu postačují, nothdürftig. — k čemu (pro co). Pro krátkosť času k tomu postačiti nemohl. Žer. To k dosažení blahoslavenství dosta- čuje. Br. — komu v čem: v chůzi. Jg. — komu. Já mu postačím. Jg. Nic mu ta vý- |
mluva nepostačí. Br. Větší řemen krájel, než
mu kůže postačiti mohla. Sych. Ten důvod nám postačí. Br. — pro koho. Ta kniha postačuje pro celé gymnasium, lépe : celému gymnasiu. — čím. Nepostačuji dílem. Kom. — proti čemu. Proti spravedlivému soudu
dvou set biskupů p. nemůže. Trip. — nač. Z lakoty zlé věci pocházejí, aby na hrdlo i na pýchu postačilo. Br. To plátno postačí na 5 košil. Ml. — kde. To před Bohem postačí. Br. — s inft. Jediný muž, světec, učenec, sv. Ireneus postačí prokázati, že evangelia naše již v polovici druhého století povšechně známa byla. Sš. L. Předml. Postačný, hinlänglich. Šf. P. příčina, lépe:
postačitelná, postačující, dostatečná. Brs. 130., Jg. Postačující, dostatečný, zureichend. Srn.
Postament, u, m., z lat., podstavek, das
Fussgestell. D. Postání, n., das Stehen, der Stillstand. D.
Postanouti, postanu, ul, utí = nějaký
čas stanouti, ein wenig stehen bleiben. — kde. Víc u něho nepostanu. Nepostanu více v jeho domě. L. — Jg. Postanoviti, il, en, ení; postanovovati,
fest-, einsetzen. — co (mezi kým). Nařízení jistá mezi sebou postanovujíce. Plk. Pravidlo učení p. Kom. — co kde: něco v církvi p. Kom. Postanweisung, něm., poštovní poukázka.
Hnš. Postarati, koho oč, sollicitare, anliegen.
Jg. — se komu oč, um etwas Sorge tra- gen, sich einer Sache befleissen. Postarám se o to, abyste . . . Sych. Jenom se jí po- starejte o svatební lůze. Er. P. 117. — Strany peněz (= o peníze) postaráme se my. Sych. — Přede vším musím se o byt p. Ml.
Postarbeit, něm., práce na pilno, na spěch.
Šm., Rk. Postarčiti = postačiti. Di (jdi) furtši
(rychleji), já ti postarčim, ustarčim. Ú Opav. Klš. U Frýdka. Tč. Po starobylu, nach alter Art. Ros. Vz
Po s dat., Slov. II. 600. b. Postat, vz Podstát.
Postata, y, postať, i, f., postava, figura,
podoba, die Gestalt, Figur. Kat. 873. V M V. nepravá glossa. Pa. P., strsl. po + statъ = pars, modus. Mkl. B. 166. Koř. sta, příp. -tъ. V postata koř. sta, příp. -ta (-tъ). Mkl. B. 163. Vydati všech plazů, zvírat p-i. Sš. Hc. 34. — P., podstata. Vz Podstata. Kat. 2380. Das.Wesen, die Macht, das Vermögen. Tím značí p-u Páně. Sš. J. 260. Lépe činí ten, kdo těží s málem, stoje věrně na své postati. Koll. — Tkadl., St. skl. — P., množ- ství, síla, die Menge, Macht, der Haufe. O vy bratří přesvatí, stůjte při své postati (při svém lidu, národu). Sš. Bs. 36. Od postati vlastní = od svých lidí. poddaných. Výb. I. 157. — Postat, na Slov. část pole n. vinnice, kterou ženci n. sběrači jedním krátem zabe- rou. Plk., Š. a Ž. Na postať žati (když se žne na příč záhonem = na housera; žati na pokos, když se žne po záhoně). Na mor. Zlín- sku. Brt. Postatečnosť, i, f., postačitelnosť, die Hin-
länglichkeit. Ros. |
||
|
|||
Předchozí (789)  Strana:790  Další (791) |