790

Pospolstvo, a, n., obecenstvo, das Publi-
kum. Div. z och.

Pospolu, dohromady, společně, mit ein-
ander, gemeinschaftlich, zusammen, zugleich.
P. býti, držeti, se držeti. V. Ptáky do klecí
buď p. neb porůznu zavírá. Kom. Učedlníci
biechu p. ZN.

Pospořádati, spořádati, ordnen, anord-
nen. — co jak: s opatrností. Ráj.

Pospořiti, il, en, ení, ein wenig sparen.
Ros. — P., rozmnožiti, vermehren. Pass.

Pospraviti, il, en, ení, ein wenig bessern,
richten. — se, sich erholen. — co: knihy
užitečné přepsal a pospravil. V. — čeho :
všech věcí p. Bib. — se kdy. Darius po
první porážce se pospravil. V. P. se po ne-
moci. Jg. — se nač: na vojnu. V. — Vz
Pozpraviti.

Posprvu, anfänglich. Čím hrnec p. navře,
tím potom dlouho zapáchá. V. P. dosti cha-
trný začátek měli. V. — Jg.

Pospůlka, y, f., v Čech. svatba, jídlo,
hrách s kroupami vařený a omaštěný. Erbsen
mit Graupen, vulgo Schärmeischel, n. U Opav.
Klš.

Posránek, nka, m., posrané, ěte, n.,
posraný, der Scheisskerl.

Posranka, y, f., kokotice obecná, cuscuta
europaea, die Flachsseide. U Opav. Klš.

Posraný; -án, a, o, beschissen.

Posrati, seru, sral, án, ání; posírati, po-
srávati, bescheissen. — co: peřiny, si kal-
hoty. Ros. — se kam: do kalhot. Us.

Posrážeti, el, en, ení, nach einander ab-
schlagen. D. — co odkud: srsť s kůže
(poškrábati), die Haut abhaarcn. Techn. P.
jablka s jabloně. Hý.

Posrkovati, posrkovávati, unterbrochen
schlürfen. V. — co odkud, z čeho. Us. Hý.

Posse, něm., fraška. Rk.

Possessiv-um, a, n., lat., přisvojovací
(zájmeno).

Posstoupiti, il, en, ení, trochu sestoupiti,
ein wenig herabsteigen. P. dolů. V.

Post, u, m., zastr., vaz, das Band. (Ta
kosť) jest p. nebo vaz, ješto dvě kosti víže
v hromadu. Ras.

Póst (zastr.), vz Půst.

Posta, y, f., it., položka (v počtech), die
Post. Vz Položka. — P. před zbraněmi, der
Schnarrposten. P-y zdvojené, Doppelposten.
Čsk.

Postačení, n., die Zureichung. Jg.

Postáčeti, el, en, ení, alles abziehen, ab-
zapfen. — co. Všecky sudy, všecko víno
postáčel. Plk.

Postačitelnosť, i, f., die Hinlänglichkeit.

Postačitelný, dostačující, hinlänglich, ge-
nügsam. P. příčina. Mark. To jest p-né. Hlas.
— k čemu. k zapuzení zlého. Měst. bož.

Postačiti, stač, če (íc), il, en, ení; po-
stačovati, postačovávati, dosti býti, klecken,
reichen, zureichen, hinlänglich sein. Jg. —
abs. Výmluvy nepostačují. Eus. — s čím:
s penězi. Zlob. — jak. Peníze s potřebu
postačují, nothdürftig. — k čemu (pro co).
Pro krátkosť času k tomu postačiti nemohl.
Žer. To k dosažení blahoslavenství dosta-
čuje. Br. — komu v čem: v chůzi. Jg. —
komu. Já mu postačím. Jg. Nic mu ta vý-

mluva nepostačí. Br. Větší řemen krájel, než
mu kůže postačiti mohla. Sych. Ten důvod
nám postačí. Br. — pro koho. Ta kniha
postačuje pro celé gymnasium, lépe : celému
gymnasiu. — čím. Nepostačuji dílem. Kom.

— proti čemu. Proti spravedlivému soudu
dvou set biskupů p. nemůže. Trip. — nač.
Z lakoty zlé věci pocházejí, aby na hrdlo
i na pýchu postačilo. Br. To plátno postačí
na 5 košil. Ml. — kde. To před Bohem
postačí. Br. — s inft. Jediný muž, světec,
učenec, sv. Ireneus postačí prokázati, že
evangelia naše již v polovici druhého století
povšechně známa byla. Sš. L. Předml.

Postačný, hinlänglich. Šf. P. příčina, lépe:
postačitelná, postačující, dostatečná. Brs. 130.,
Jg.

Postačující, dostatečný, zureichend. Srn.

Postament, u, m., z lat., podstavek, das
Fussgestell. D.

Postání, n., das Stehen, der Stillstand. D.

Postanouti, postanu, ul, utí = nějaký
čas stanouti, ein wenig stehen bleiben. —
kde. Víc u něho nepostanu. Nepostanu více
v jeho domě. L. — Jg.

Postanoviti, il, en, ení; postanovovati,
fest-, einsetzen. — co (mezi kým). Nařízení
jistá mezi sebou postanovujíce. Plk. Pravidlo
učení p. Kom. — co kde: něco v církvi p.
Kom.

Postanweisung, něm., poštovní poukázka.
Hnš.

Postarati, koho oč, sollicitare, anliegen.
Jg. — se komu oč, um etwas Sorge tra-
gen, sich einer Sache befleissen. Postarám
se o to, abyste . . . Sych. Jenom se jí po-
starejte o svatební lůze. Er. P. 117. — Strany
peněz (= o peníze) postaráme se my. Sych.

— Přede vším musím se o byt p. Ml.

Postarbeit, něm., práce na pilno, na spěch.
Šm., Rk.

Postarčiti = postačiti. Di (jdi) furtši
(rychleji), já ti postarčim, ustarčim. Ú Opav.
Klš. U Frýdka. Tč.

Po starobylu, nach alter Art. Ros. Vz
Po s dat., Slov. II. 600. b.

Postat, vz Podstát.

Postata, y, postať, i, f., postava, figura,
podoba, die Gestalt, Figur. Kat. 873. V M V.
nepravá glossa. Pa. P., strsl. po + statъ =
pars, modus. Mkl. B. 166. Koř. sta, příp.
-tъ. V postata koř. sta, příp. -ta (-tъ). Mkl.
B. 163. Vydati všech plazů, zvírat p-i. Sš.
Hc. 34. — P., podstata. Vz Podstata. Kat.
2380. Das.Wesen, die Macht, das Vermögen.
Tím značí p-u Páně. Sš. J. 260. Lépe činí
ten, kdo těží s málem, stoje věrně na své
postati. Koll. — Tkadl., St. skl. — P., množ-
ství, síla, die Menge, Macht, der Haufe. O vy
bratří přesvatí, stůjte při své postati (při
svém lidu, národu). Sš. Bs. 36. Od postati
vlastní = od svých lidí. poddaných. Výb. I.
157. — Postat, na Slov. část pole n. vinnice,
kterou ženci n. sběrači jedním krátem zabe-
rou. Plk., Š. a Ž. Na postať žati (když se
žne na příč záhonem = na housera; žati na
pokos, když se žne po záhoně). Na mor. Zlín-
sku. Brt.

Postatečnosť, i, f., postačitelnosť, die Hin-
länglichkeit. Ros.