Předchozí (790)  Strana:791  Další (792) |
|
|||
791
|
|||
|
|||
Postatečný, postačitelný, hinlänglich, ge-
nugsam. Ros. Postatek, zastr. = pomocný. Jir. Vz Po-
statný. Postati = povstati, entstehen. — z čeho.
Co z toho postane. Na Ostrav. Tč. Postáti, postojím, ál, ání; postávati, ein
wenig stehen, sich aufhalten. Vz Státi. Jg. — abs. Nepostávej, jdi pořád. Ani chvilku
nepostojí. Celý den postává (zahálí). Us. Nemám kdy postávat (lenošiti). Us. Brt. — kde: před stany postály. V. P. daleko za věcí. Šm. Postojím při tom (pozdržím se). — Jel. — co (strč.) = ostarati, besorgen,
pflegen. Zamešká své postáti. St. skl. — s kým, s čím. S ním sem trochu postál a tak sme se umluvili. Us. Tč. P. si s milým. Er. P. 467. Ještě s trestáním postojte. Dh. 97. — jak. Do tohoto sv. Jana, ješto nyní přijde
najprve, má tak postáti v dobré vuoli bez jich práva pohoršení. Půh. I. 314. — se = postaviti se, zdržeti se, octnouti se, hingehen, sich begeben. Jg. — se odkud. Ze své země dobrý se nepostojí (neoctne). Dal. — se kam (nač, v co, k čemu, do čeho). Ni sě směchu viec na tu stranu postáti. Dal. 171. Ukazuješ komus cizí kraj a sám se naň nikdy nepostojíš. Smil. Neostane své vášně (Tristram), ale když se upokojí, on se k ní ihned postojí. St. skl. IV. 256. A ty paniče do mé země aby více se nepostál (keinen Fuss setzen). St. skl. V. 18. — si. Ten si postojí = bude dlouho státi. D. Postatný; -ten, tna, o (zastr.), podstatný,
pomocný, wesentlich, wichtig, helfend. Budž inhed Bessus udaten, i ten, jenž mu jest po- staten. Alx. — P., mocný, zámožný, silný, mächtig, stark. Bohatější jsi, jmáš přátel viece, postatnějších. Št. N. 229. — čím: svým lidem. Výb. I. 170. Postatství, n., množství, hojnosť, die Menge,
Fülle, der Uiberfluss. Takéž ona u p. jměla země, hrady, města. Kat. 2283. Postav, u, m., postavem, stroj, das Ge-
stell. P. na tkání suken, pláten (stav, stávek), der Webestuhl. Od jití třikrát do p-vu štět- kami; Aby byl ten p. staven pro ty škody (aby byl zastaven). Sedl. Rychn. 40., 38. — P., náčiní čtverrohé do něhož soukeníci sukna k sušení natahují, der Tuchrahmen. Též osnova na sukno, die Tuchkette. Aqu. — P. sukna, kus sukna, který se v postavu dřevěném natáhne a suší n. z jedné osnovy dělá, ein Stück, Ballen, Tuch von der Länge der Rahme (postav), auf welcher es ausge- spannt war, dann das Stück eines Gewebes überhaupt. Die p-vy hatten verschiedene Längen: aby jeden každý p. sukna 32 loktí moravských držel; aby p. byl míry pravé 39 loket zdejších (pražských). Vz Gl. 257. P. = kus sukna 26 loket dlouhého, vále- ného. Co nad postav se přidělalo, slove důtka a od soukeníka se odstřihne, a je-li kradeno, slove hříbátko. Vz Postavec. Jg. P. sukna. Hus. I. 424., Pč. 1. Čtyři p-vy sukna vzeli. Pč. 9. — P., podobný kus jiné tkaniny. Jg. P. barchanu. Pč. 21. Postava, y, f., zevnitřní způsob věci, zrůst,
podoba, držení těla, die Statur, Person, äussere Gestalt, Figur, Taille, der Wuchs, das An- |
sehen. Jg., Sš. II. 165. Jest dlouhé, krátké,
spanilé postavy. Ros. Člověk p-vú nekrátkú. Výb. I. 164. 12. Muž, jehož p. byla pěti loket. BO. Člověk p-vy přirozené, malé, ve- liké, prostřední, složité, zavalité, D., neoby- čejné (obr), V., krásné, Háj.; dívka p. číplé, Har.; p. těla přímá, nenucená, nucená, šikmá, rovná, ku předu nahnutá n. sehnutá, do zadu nahnutá, Šp., obrovská, Us.; p. s ručnicí na rameně (vz Karabina). Rf. Ale tak jest dobře pod p-vú vína pravé tělo boží jako v oplát- kové p-vě. Št. 213. Na věku i postavě zrůst bráti. V. Prostřední p. nejlépe jest v míru. Kom. Visí tam obraz děda v jeho vlastní po- stavě. Har. — O příslovích, týkajících se p-vy těla, vz Tělo. — P., tváření, posuna, posu- něk, die Geberde, Miene. P-vu moudrou na sebe vzíti. Mudr. P-vy smutné. Us. Rytieř věrné p-vy, Kat. 3146, smutného líce. Alx. Rytíř smutné p-vy. Us. Hý. — P., podstata, das Wesen, die Beschaffenheit, Natur. Kdo chce nemoc hojiti, musí lidskou p-vu znáti. Berg. Najhoršie nepřietelé jsú, ježto zticha mluvie řeč sladkú, jakoby smutek měli na srdci, a jsú však jinačejšie p-vy. Tkad. I. 48. Vz Podstata. — P. včel, postav včel = voštiny, das Bienengewirk. D. — P. sukna, vz Postav. — P. v geometrii: odvrácená, pra- videlná, přímá, průsečná, rovnoběžná, zá- kladní. Nz. — P. ve vojenství, postavení, die Stellung. Na nepřátelské p-vy udeřiti. Cvč. ve zbr. 5. Postavač, e, m., lenoch, der Müssiggänger. Jg-
Postavačka, y, f., die Müssiggängerin. Jg.
Postávati, vz Postáti.
Postavconoš, e, m., zastr., der Leuchter-
träger. Jg. Postavcový, stoffen. P. roucho. Vz Po-
stavec. Bj. — St. skl., Martim. Postavec, vce, m., malý postav, das Ge-
stell. P. tabulní, der Tafelaufsatz. Dch. Jako sloupové zlatí na p-cích stříbrných. Lom. — P., tkanina zvl. hedvábná, der Stoff. P. modrý, červený, bílý, zelený, BO., šerý, hed- vábný, zlatý, stříbrný. Jg. Z jednoho po- stavce rúcho. Výb. 1. 665. P-ci zemi postlali. Jel. Tělo v hedvábné p-ce obvinuvše. Leg. Postavek, vku, m.=postavec, das Gestell.
Postavení, n., die Stellung, An-, Auf-
stellung, Aufsetzung, Aufrichtung, Errich- tung, der Aufsatz. Jg. P. vojenské (Vz Po- sice), zimní, Bur., do knihy, do novin, D., hlatí, Us., příční, oběžnic, mysli. Šm. P. vůči, vz Konfrontace. J. tr. Rázné p. se proti ně- komu. J. tr. P. nucené, Zwangslage, bočné, Flanken-, čekavé, zuwartende St.; učiniti své p., St. nehmen; zaujati pevné p.; nabyti pev- ného p., festen Fuss fassen; p. se někomu. Dch. Na jisto p. zločinného skutku a pachatele, die Konstatirung. J. tr. P. při tělocviku: bočné, čelné, přiční. Tš. O p. jeho ku právu. Boč. Vojsko naše mělo dobré p. P. (poměr) arcivévodství rakouského k celé říši ustano- veno jest. RGB. 1850. Č. 1. §. 2. — P., eine Stellung im öffentlichen Leben. P. někomu zjistiti, někdy lépe: službu, úřad mu uchovati; udržel se ve svém p., někdy lépe: udržel se na křesle, v úřadě. Pk. Ale zhusta neznamená p. ani úřad, ani službu, ani křeslo atd. a ne- |
||
|
|||
Předchozí (790)  Strana:791  Další (792) |