791

Postatečný, postačitelný, hinlänglich, ge-
nugsam. Ros.

Postatek, zastr. = pomocný. Jir. Vz Po-
statný.

Postati = povstati, entstehen. — z čeho.
Co z toho postane. Na Ostrav. Tč.

Postáti, postojím, ál, ání; postávati, ein
wenig stehen, sich aufhalten. Vz Státi. Jg.

— abs. Nepostávej, jdi pořád. Ani chvilku
nepostojí. Celý den postává (zahálí). Us.
Nemám kdy postávat (lenošiti). Us. Brt. —
kde: před stany postály. V. P. daleko za
věcí. Šm. Postojím při tom (pozdržím se).

— Jel. — co (strč.) = ostarati, besorgen,
pflegen. Zamešká své postáti. St. skl. —
s kým, s čím. S ním sem trochu postál
a tak sme se umluvili. Us. Tč. P. si s milým.
Er. P. 467. Ještě s trestáním postojte. Dh. 97.

— jak. Do tohoto sv. Jana, ješto nyní přijde
najprve, má tak postáti v dobré vuoli bez
jich práva pohoršení. Půh. I. 314. — se =
postaviti se, zdržeti se, octnouti se, hingehen,
sich begeben. Jg. — se odkud. Ze své
země dobrý se nepostojí (neoctne). Dal. —
se kam (nač, v co, k čemu, do čeho).
Ni sě směchu viec na tu stranu postáti. Dal.
171. Ukazuješ komus cizí kraj a sám se
naň nikdy nepostojíš. Smil. Neostane své
vášně (Tristram), ale když se upokojí, on
se k ní ihned postojí. St. skl. IV. 256. A ty
paniče do mé země aby více se nepostál
(keinen Fuss setzen). St. skl. V. 18. — si.
Ten si postojí = bude dlouho státi. D.

Postatný; -ten, tna, o (zastr.), podstatný,
pomocný, wesentlich, wichtig, helfend. Budž
inhed Bessus udaten, i ten, jenž mu jest po-
staten. Alx. — P., mocný, zámožný, silný,
mächtig, stark. Bohatější jsi, jmáš přátel
viece, postatnějších. Št. N. 229. — čím: svým
lidem. Výb. I. 170.

Postatství, n., množství, hojnosť, die Menge,
Fülle, der Uiberfluss. Takéž ona u p. jměla
země, hrady, města. Kat. 2283.

Postav, u, m., postavem, stroj, das Ge-
stell. P. na tkání suken, pláten (stav, stávek),
der Webestuhl. Od jití třikrát do p-vu štět-
kami; Aby byl ten p. staven pro ty škody
(aby byl zastaven). Sedl. Rychn. 40., 38. —
P., náčiní čtverrohé do něhož soukeníci sukna
k sušení natahují, der Tuchrahmen. Též
osnova na sukno, die Tuchkette. Aqu. —
P. sukna, kus sukna, který se v postavu
dřevěném natáhne a suší n. z jedné osnovy
dělá, ein Stück, Ballen, Tuch von der Länge
der Rahme (postav), auf welcher es ausge-
spannt war, dann das Stück eines Gewebes
überhaupt. Die p-vy hatten verschiedene
Längen: aby jeden každý p. sukna 32 loktí
moravských držel; aby p. byl míry pravé
39 loket zdejších (pražských). Vz Gl. 257.
P. = kus sukna 26 loket dlouhého, vále-
ného. Co nad postav se přidělalo, slove
důtka a od soukeníka se odstřihne, a je-li
kradeno, slove hříbátko. Vz Postavec. Jg.
P. sukna. Hus. I. 424., Pč. 1. Čtyři p-vy
sukna vzeli. Pč. 9. — P., podobný kus jiné
tkaniny. Jg. P. barchanu. Pč. 21.

Postava, y, f., zevnitřní způsob věci, zrůst,
podoba, držení těla, die Statur, Person, äussere
Gestalt, Figur, Taille, der Wuchs, das An-

sehen. Jg., Sš. II. 165. Jest dlouhé, krátké,
spanilé postavy. Ros. Člověk p-vú nekrátkú.
Výb. I. 164. 12. Muž, jehož p. byla pěti
loket. BO. Člověk p-vy přirozené, malé, ve-
liké, prostřední, složité, zavalité, D., neoby-
čejné (obr), V., krásné, Háj.; dívka p. číplé,
Har.; p. těla přímá, nenucená, nucená, šikmá,
rovná, ku předu nahnutá n. sehnutá, do zadu
nahnutá, Šp., obrovská, Us.; p. s ručnicí na
rameně (vz Karabina). Rf. Ale tak jest dobře
pod p-vú vína pravé tělo boží jako v oplát-
kové p-vě. Št. 213. Na věku i postavě zrůst
bráti. V. Prostřední p. nejlépe jest v míru.
Kom. Visí tam obraz děda v jeho vlastní po-
stavě. Har. — O příslovích, týkajících se p-vy
těla, vz Tělo. — P., tváření, posuna, posu-
něk, die Geberde, Miene. P-vu moudrou na
sebe vzíti. Mudr. P-vy smutné. Us. Rytieř
věrné p-vy, Kat. 3146, smutného líce. Alx.
Rytíř smutné p-vy. Us. Hý. — P., podstata,
das Wesen, die Beschaffenheit, Natur. Kdo
chce nemoc hojiti, musí lidskou p-vu znáti.
Berg. Najhoršie nepřietelé jsú, ježto zticha
mluvie řeč sladkú, jakoby smutek měli na
srdci, a jsú však jinačejšie p-vy. Tkad. I.
48. Vz Podstata. — P. včel, postav včel =
voštiny, das Bienengewirk. D. — P. sukna,
vz Postav. — P. v geometrii: odvrácená, pra-
videlná, přímá, průsečná, rovnoběžná, zá-
kladní. Nz. — P. ve vojenství, postavení,
die Stellung. Na nepřátelské p-vy udeřiti.
Cvč. ve zbr. 5.
Postavač, e, m., lenoch, der Müssiggänger.

Jg-

Postavačka, y, f., die Müssiggängerin. Jg.

Postávati, vz Postáti.

Postavconoš, e, m., zastr., der Leuchter-
träger. Jg.

Postavcový, stoffen. P. roucho. Vz Po-
stavec. Bj. — St. skl., Martim.

Postavec, vce, m., malý postav, das Ge-
stell. P. tabulní, der Tafelaufsatz. Dch. Jako
sloupové zlatí na p-cích stříbrných. Lom.
— P., tkanina zvl. hedvábná, der Stoff. P.
modrý, červený, bílý, zelený, BO., šerý, hed-
vábný, zlatý, stříbrný. Jg. Z jednoho po-
stavce rúcho. Výb. 1. 665. P-ci zemi postlali.
Jel. Tělo v hedvábné p-ce obvinuvše. Leg.

Postavek, vku, m.=postavec, das Gestell.

Postavení, n., die Stellung, An-, Auf-
stellung, Aufsetzung, Aufrichtung, Errich-
tung, der Aufsatz. Jg. P. vojenské (Vz Po-
sice), zimní, Bur., do knihy, do novin, D.,
hlatí, Us., příční, oběžnic, mysli. Šm. P. vůči,
vz Konfrontace. J. tr. Rázné p. se proti ně-
komu. J. tr. P. nucené, Zwangslage, bočné,
Flanken-, čekavé, zuwartende St.; učiniti své
p., St. nehmen; zaujati pevné p.; nabyti pev-
ného p., festen Fuss fassen; p. se někomu.
Dch. Na jisto p. zločinného skutku a pachatele,
die Konstatirung. J. tr. P. při tělocviku:
bočné, čelné, přiční. Tš. O p. jeho ku právu.
Boč. Vojsko naše mělo dobré p. P. (poměr)
arcivévodství rakouského k celé říši ustano-
veno jest. RGB. 1850. Č. 1. §. 2. — P., eine
Stellung im öffentlichen Leben. P. někomu
zjistiti, někdy lépe: službu, úřad mu uchovati;
udržel se ve svém p., někdy lépe: udržel se
na křesle, v úřadě. Pk. Ale zhusta neznamená
p. ani úřad, ani službu, ani křeslo atd. a ne-