Předchozí (791)  Strana:792  Další (793) |
|
|||
792
|
|||
|
|||
snadno vždy se mu vyhnouti. Jeho p. jest pří-
jemné. Měl vynikající p. Plural ten majestatný sluší ozvláště na centralné p. apoštolův. Sš. J. 309. — P., die Gestelligmachung, die Ver- pflichtung entweder selbst vor dem Gerichte zu erscheinen o. Jemanden dorthin gestellig zu machen, wo die Uibereinkunft getroffen wurde. Jest propuštěn na p. Arch. I. 213. Rodičové do vězení se dostali a děti, mo- houce jim z toho pomoci, na p. za ně slíbiti nechtěly (nechtěl}7 slíbiti, že se za ně postaví). Bdž. 83. Tu jsem ho propustil na p. se vší zbrojí. Půh. II. 216., 97. Vyručiv dva služeb- níky u mne k vězení svým listem na p. na ty roky. Půh. I. 178. Mi slíbil na p. za své lidi pod 30 hř. gr. a když jsem jej napo- menul, aby postavil, toho mi neučinil. Půh. I. 152. Postavený; postaven, a, o, gestellt, an-,
aufgestellt. — ѵ čem: v nouzi, v bídě, v neštěstí, v nejistotě, v pochybnosti, u ve- liké moci, v úřadě, v úzkostech a těžkostech, V., ve službě. J. tr. Právo obecné zavírá v sobě povinnosť osob v úřadech p-ných. Kol. 1. Vykládal, v jaké bídě je p-ný. Us. Brt. Dohadovali se, že v nějakém vyšším důstojenství postaven byl. Sš. L. 4. P. v ža- losti. Er. P. 419. — kde na čem: na místě postavenu (zřízenu) býti. V., na omylu od něho postavený, Žer.; na cestě p. kříž, Us.; ty věci jsou na dobré míře postaveny. Šm. — k čemu: brána ke cti něčí p-ná. Sych.
— kde, před čím. Mohou také strany státi
na súdě skrze poručníky dostatečně naučené a před knihami neb hormistry správně p-né. CJB. 381. Postavěti, ěl, ěn, ění, bebauen. — co
(čím). Dlouhé pole samými baráky posta- věly. Jg. Král postavěl krmě. BO. Postaví = postavil, a, o.
Postavilý se, kdo se postavil, gestellt.
P. se na službu. Berl. král. 56. Postaviště, ě, n., v dělostř., der Stand-
platz. Dch. Postavitel, e, m., der Aufsteller, Auf-
setzer. D. Postaviti, il, en, ení; postavovati = něco
někde staviti, hinstellen, hinsetzen, stellen, auf-, aus-, darstellen, auf-, niedersetzen, wohin thun; předvésti, přivésti, dostaviti, stellen, udělati, machen, herstellen; slíbiti někomu, ubezpečiti ho, versprechen, versi- chern; zříditi, aufstellen, herrichten; zaklá- dati se, záležeti v čem, sich gründen, bestehen woraus; vystaviti, vystavěti, bauen, aufbauen; vz dole:se. — co, koho: džbán, Ros., dům, stavení, krásně řeč p. (udělati), podporu, V., město, hrad, Háj., věc svou vysoko p., Solf., úředníky (ustanoviti), Jg., svědky, nováčky, zločince, D., voje, Rkk. 49., mezník, Vys., vodu (močiti, harnen), V., střelbu, stráž, vojsko. Šm. Kam ho večer postaví, tam ho ráno najde (o nemotorných). Prov. Jg. P. soukupa (při koupi, einen Gewährsmann stellen). Bart. 1. 12. Postavím stánek svůj uprostřed vás. Sš. J. 22. P. suchou vrbu = na hlavu se postaviti. U Olom. Sd. Pakliby byl kdo nemocen, ten místo sebe postav (pošli) ženu. Us. Sedl. Umí postaviti práci, kabát, botu, šp. m.: udělati, zhotoviti, vyko- |
nati, ušiti atd. Km., L. Sk. — co, se na
čem (kde): na něčím místě. J. tr. Aby na místě bezpečném město a hrad postavili. Háj. A jakž jest na smrti stál, tak na soudě postaven bude. St. Chce svou na vrchu p. D.., Kom. Nic s císařem na místě neposta- vivše domů se navrátili. Kron. Uhři na tom se postavili, aby sobě tu hrad postavili. Háj. 81. Poněvadž někteří artikulové na nedoroz- umění pozůstávají, aby (stavové) ty artikule na místě postavili, entscheiden. Skl. III. 105. P. se na nohách svých. Žalan. Král Vladi- slav rozkázal, aby 9 měšťanů ze Starého města pražského postavili se na hradě (= do- stavili se). Let. 317. Své úřadníky p. na po- sudku. Půh. II. 145., 160. Na svědectví ně- koho p. Chč. 616. Na ničemž jistém žádného nepostavil. Bart. 143. Co by učiniti a na čem se p. měl (si umíniti). V. Bratr tvůj na tom se postavil, aby ... Háj. Na místě, na konci, na místném konci něco p. V., Bart. 3. 1.; 2. 9. Na čem to postavil (endgiltig festge- setzt), to nevědí. Ms. 1554. A postavil ho na vrcholu chrámu. Sš. L. 58. Kostel sv. Mářie na Praze postaví. Dal. 49. Strany vazby postaviti co kde a p. co kam vz Položiti. — co, koho, se nač (kam). Něco někam na překážku p. J. tr. Někoho na nohy p., V., na křídla (pomoci mu). Na Slov., Lb. Vz Pomoci. Sklenici na stůl, se na hlavu, D., kříž na památku, Har., se komu na od- por, V., se na první obsýlku, Er., něco na jisto p., constatíren. J. tr. Pravdu důkazy na ozrač p. Sš. I. 54. Na hrob postavte ši- roký kámen. Er. P. 515. Je tak slab, že se nemůže ani na nohy p. Dch. K víry postavtež znamení mi na hrob kříž svatý. Sš. Bs. 37. Tedy neměl světla svého pode kbelec po- staviti, nýbrž na svícen. Sš. J. 160. Rozhodne se na stranu Páně p. musí. Sš L. 114. — se, co komu. Někomu hlavu jak patří p. Šm. P-vil holubům kotec Jel. P. si hlavu, trotzen. Sm. Tomu bych se postavil. Us. Někomu čelem se p., ihm die Spitze bieten. Dch. — co, koho, se jak, čím, před kým (kde). Vši zemin popelem postaví. Dal. 74. P. se rukojmím. Sm. Aby před Hejt- manem soudem se postavil. Boč. P. něco bez něčího vědomí, dovolení, V. P. se před soudem, před právem. V. Úředníka svého p. před úředníky ve dvú nedělí. Půh. II. 67. I postaví ji před sebú. Kat. 685. Posta- vili ho přeci císařem. Háj. Koráby příčkou se postavily. Vrat. 12. Pohané ji před Ale- xandrem starostú postavili. Pass. 406. Chci jej p. před hejtmanem. Arch. I. 125. Ďábel ho před Cyprianem postavil. Pass. 835. Po- ručník má za svého původa neb pohnaného nésti pokutu, však jestliže původa neb po- hnaného jeho tu při soudu není, v témdni že by jeho před soudem nepostavil. Nál. 216. Tehdy má ten zločinec před týmž právem postaven a tu vedlé jeho provinění souzen býti. Nar. o h. a k. Tehdy má pán gruntu tak dobře jako kverk před naším nejvyšším mincmajstrem k vyslyšení té věci povinen býti se postaviti. Nar. o h. a k. P. koho před kým. Kat. 685. — co, koho, se do čeho: vojáky do řady, D., žáky do pořadu, Sych., se do kola, Sych., mrtvolu do hrobky, |
||
|
|||
Předchozí (791)  Strana:792  Další (793) |