792

snadno vždy se mu vyhnouti. Jeho p. jest pří-
jemné. Měl vynikající p. Plural ten majestatný
sluší ozvláště na centralné p. apoštolův. Sš.
J. 309. — P., die Gestelligmachung, die Ver-
pflichtung entweder selbst vor dem Gerichte
zu erscheinen o. Jemanden dorthin gestellig
zu machen, wo die Uibereinkunft getroffen
wurde. Jest propuštěn na p. Arch. I. 213.
Rodičové do vězení se dostali a děti, mo-
houce jim z toho pomoci, na p. za ně slíbiti
nechtěly (nechtěl}⁷ slíbiti, že se za ně postaví).
Bdž. 83. Tu jsem ho propustil na p. se vší
zbrojí. Půh. II. 216., 97. Vyručiv dva služeb-
níky u mne k vězení svým listem na p. na
ty roky. Půh. I. 178. Mi slíbil na p. za své
lidi pod 30 hř. gr. a když jsem jej napo-
menul, aby postavil, toho mi neučinil. Půh.
I. 152.

Postavený; postaven, a, o, gestellt, an-,
aufgestellt. — ѵ čem: v nouzi, v bídě,
v neštěstí, v nejistotě, v pochybnosti, u ve-
liké moci, v úřadě, v úzkostech a těžkostech,
V., ve službě. J. tr. Právo obecné zavírá
v sobě povinnosť osob v úřadech p-ných.
Kol. 1. Vykládal, v jaké bídě je p-ný. Us.
Brt. Dohadovali se, že v nějakém vyšším
důstojenství postaven byl. Sš. L. 4. P. v ža-
losti. Er. P. 419. — kde na čem: na místě
postavenu (zřízenu) býti. V., na omylu od
něho postavený, Žer.; na cestě p. kříž, Us.;
ty věci jsou na dobré míře postaveny. Šm.

— k čemu: brána ke cti něčí p-ná. Sych.

— kde, před čím. Mohou také strany státi
na súdě skrze poručníky dostatečně naučené
a před knihami neb hormistry správně p-né.
CJB. 381.

Postavěti, ěl, ěn, ění, bebauen. — co
(čím). Dlouhé pole samými baráky posta-
věly. Jg. Král postavěl krmě. BO.

Postaví = postavil, a, o.

Postavilý se, kdo se postavil, gestellt.
P. se na službu. Berl. král. 56.

Postaviště, ě, n., v dělostř., der Stand-
platz. Dch.

Postavitel, e, m., der Aufsteller, Auf-
setzer. D.

Postaviti, il, en, ení; postavovati = něco
někde staviti, hinstellen, hinsetzen, stellen,
auf-, aus-, darstellen, auf-, niedersetzen,
wohin thun; předvésti, přivésti, dostaviti,
stellen, udělati, machen, herstellen; slíbiti
někomu, ubezpečiti ho, versprechen, versi-
chern; zříditi, aufstellen, herrichten; zaklá-
dati se, záležeti v čem, sich gründen, bestehen
woraus; vystaviti, vystavěti, bauen, aufbauen;
vz dole:se. — co, koho: džbán, Ros., dům,
stavení, krásně řeč p. (udělati), podporu, V.,
město, hrad, Háj., věc svou vysoko p., Solf.,
úředníky (ustanoviti), Jg., svědky, nováčky,
zločince, D., voje, Rkk. 49., mezník, Vys.,
vodu (močiti, harnen), V., střelbu, stráž,
vojsko. Šm. Kam ho večer postaví, tam ho
ráno najde (o nemotorných). Prov. Jg. P.
soukupa (při koupi, einen Gewährsmann
stellen). Bart. 1. 12. Postavím stánek svůj
uprostřed vás. Sš. J. 22. P. suchou vrbu =
na hlavu se postaviti. U Olom. Sd. Pakliby
byl kdo nemocen, ten místo sebe postav
(pošli) ženu. Us. Sedl. Umí postaviti práci,
kabát, botu, šp. m.: udělati, zhotoviti, vyko-

nati, ušiti atd. Km., L. Sk. — co, se na
čem (kde): na něčím místě. J. tr. Aby na
místě bezpečném město a hrad postavili.
Háj. A jakž jest na smrti stál, tak na soudě
postaven bude. St. Chce svou na vrchu p.
D.., Kom. Nic s císařem na místě neposta-
vivše domů se navrátili. Kron. Uhři na tom
se postavili, aby sobě tu hrad postavili. Háj.
81. Poněvadž někteří artikulové na nedoroz-
umění pozůstávají, aby (stavové) ty artikule
na místě postavili, entscheiden. Skl. III. 105.
P. se na nohách svých. Žalan. Král Vladi-
slav rozkázal, aby 9 měšťanů ze Starého
města pražského postavili se na hradě (= do-
stavili se). Let. 317. Své úřadníky p. na po-
sudku. Půh. II. 145., 160. Na svědectví ně-
koho p. Chč. 616. Na ničemž jistém žádného
nepostavil. Bart. 143. Co by učiniti a na čem
se p. měl (si umíniti). V. Bratr tvůj na tom
se postavil, aby ... Háj. Na místě, na konci,
na místném konci něco p. V., Bart. 3. 1.;
2. 9. Na čem to postavil (endgiltig festge-
setzt), to nevědí. Ms. 1554. A postavil ho na
vrcholu chrámu. Sš. L. 58. Kostel sv. Mářie
na Praze postaví. Dal. 49. Strany vazby
postaviti co kde a p. co kam vz Položiti.
— co, koho, se nač (kam). Něco někam
na překážku p. J. tr. Někoho na nohy p.,
V., na křídla (pomoci mu). Na Slov., Lb.
Vz Pomoci. Sklenici na stůl, se na hlavu,
D., kříž na památku, Har., se komu na od-
por, V., se na první obsýlku, Er., něco na
jisto p., constatíren. J. tr. Pravdu důkazy
na ozrač p. Sš. I. 54. Na hrob postavte ši-
roký kámen. Er. P. 515. Je tak slab, že se
nemůže ani na nohy p. Dch. K víry postavtež
znamení mi na hrob kříž svatý. Sš. Bs. 37.
Tedy neměl světla svého pode kbelec po-
staviti, nýbrž na svícen. Sš. J. 160. Rozhodne
se na stranu Páně p. musí. Sš L. 114. —
se, co komu. Někomu hlavu jak patří p.
Šm. P-vil holubům kotec Jel. P. si hlavu,
trotzen. Sm. Tomu bych se postavil. Us.
Někomu čelem se p., ihm die Spitze bieten.
Dch. — co, koho, se jak, čím, před
kým (kde). Vši zemin popelem postaví.
Dal. 74. P. se rukojmím. Sm. Aby před Hejt-
manem soudem se postavil. Boč. P. něco
bez něčího vědomí, dovolení, V. P. se před
soudem, před právem. V. Úředníka svého
p. před úředníky ve dvú nedělí. Půh. II.
67. I postaví ji před sebú. Kat. 685. Posta-
vili ho přeci císařem. Háj. Koráby příčkou
se postavily. Vrat. 12. Pohané ji před Ale-
xandrem starostú postavili. Pass. 406. Chci
jej p. před hejtmanem. Arch. I. 125. Ďábel
ho před Cyprianem postavil. Pass. 835. Po-
ručník má za svého původa neb pohnaného
nésti pokutu, však jestliže původa neb po-
hnaného jeho tu při soudu není, v témdni
že by jeho před soudem nepostavil. Nál. 216.
Tehdy má ten zločinec před týmž právem
postaven a tu vedlé jeho provinění souzen
býti. Nar. o h. a k. Tehdy má pán gruntu
tak dobře jako kverk před naším nejvyšším
mincmajstrem k vyslyšení té věci povinen
býti se postaviti. Nar. o h. a k. P. koho
před kým. Kat. 685. — co, koho, se do
čeho: vojáky do řady, D., žáky do pořadu,
Sych., se do kola, Sych., mrtvolu do hrobky,