793

D., Šm., se do trestání. Apol. Do řad se
voje postavichu. Rkk. 48. Jen tě postavit
do zelí (za strašáka. Říká se podivné ustro-
jenému). Us. Msk. — k čemu (kam). P.
se, někoho k svědomí, k soudu, k (vydání)
svědomí (Zeugenschaft), k svědčení, J. tr.,
k obsýlce do západu slunce. 1532. Pr. P.
někoho ku právu. Schön. Jedni po druhých
k svým povinnostem se postavujíce. Br.
Kočku k tuku p. (kozla do zahrady). Prov.
Bránu ke cti něčí p. Sych. K modlitbám se
p. Br. Muž k mužu se postaví. Rkk. 19.
Tak že jsem se k svatojanskému soudu po-
staviti musil. Žer. Jej k témuž právu p. Půh.
II. 296. P. nařknutého k soudu trestnímu. J.
tr. Zemi ku právu p. Arch. I. 52. — v co
(kam): v řád, V., ve hru, v nebezpečenství,
v nepříznivé světlo, Šm., v něčí moc, J. tr.,
v řad měšťanův. J. tr. V odpor se p. Dch.
Postaviv oči v stloupie (sloup) pusti (pustil)
duši. Št. Obviněnému svědky v oči (vůči)
p. J. tr. Žid všecky žaloby p-il v odpor-
nosti. NB. Tč. — nad kým. Kníže nad sebou
postavili. Har. — se oč. Statečně se o to po-
stavil (zasadil). Troj. Že by s nimi o uži-
tečné opatření svých zemí na místě p. chtěl.
V. Sluhy mé jistě postavili by se o (= okolo)
mě, abych nebyl dán židuom. Hus. I. 406.
Tu již hanba jest, kdo by se soudem nepo-
stavil o své věci. Chč. 382. A viem to jistě,
že když se postaví o to, aby chudobu, či-
stotu .....drželi, že ihned se naň obořie.

Hus. I. 432. — co nad co. Postavím sto-
licu svú nad paprslky nebeské. Výb. II. 481.
— proti tomu (čím). Zločince proti sobě
p. Jg. Se proti nepříteli. V., Br. Boha ži-
vého proti modlám p. Br. P. koho proti
komu (bouřiti). D., Br. Tak zpurně se proti
nám slovy postavuje. Solf. Postavoval se
proti psotě myslí spanilou. Jel. Proti někomu
čelem se p., gegen ihn Front machen, ihm
die Spitze bieten. Pravdu Kristovu proti
mistrům p. Chč. 299.. — mezi co: mezi mě-
šťany, J. tr., psa mezi ovce. Us. — kam,
před co. P. koho před soud, J. tr., před
dům, Us., před oči. V. Postavil se přede
mne. D. Má toho dlužníka Václavovi před
fojta ku právu p.; P-il jest před nás z tej
dědiny fojta a čtyři konšely. NB. Tč. —
v čem (kde). Filosofové postavili duši
v hlavě. Jel. V bezpečnosti koho p. Plk.
Postavil se císař v čele vojska. Sych. P.
se v úžině hor. Kram. Rozsudek v patrných
slovích p. Er. Osoby, kteréž v témž pů-
honu zejména postaví. Václ. XXXI. Každý
jako v slúpě oči postaviv hledieše. Kat.
2127. Ten (obraz v svém sadu postavila. Pass.
605. Po radosti malé v žalosti pekelní ně-
koho p. Chč. 632. — se = na nohy se zdvi-
hnouti, sich stellen, aufstellen; s vedlejším
významem hrdosti a srdnatosti, sich stellen;
zpěčiti se, sich widersetzen; zasaditi se oč,
sich einer Sache annehmen; dostaviti se,
sich stellen, einfinden, sich einstellen; umí-
niti si, worauf bestehen, Entschluss fassen,
sich in den Kopf setzen. V., Jg. Propadá
svou česť, kdo jsa obeslán nepostaví se.
Faukn. Když postavě se neposlouchá súdce;
třetí, ač postaví se, ale odejde od soudu bez
odpuštění súdce. CJB. 385. P. se co muž.

Dch. — se komu zač. Za přítele, za ne-
přítele se komu p., V., za otce. Sych. Sobě
za cíl něco p. Us. Neby, kdo sě za pravdu
postavě. Dal. 167. P. se za dědice. Aqu.,
Šm. Za sebe Rukojmě p. Žer. Záp. II. 79.
Za jich duše na tom miestě kapliciu posta-
vichu. Dal. 77. — co, se kde (pod, za
čím, podlé čeho, při čem). Postavte je
(koně) do zahrádky, postavte je pod oknem.
Er. P. 118. Aj pod nimi postaví sě silných
muž k mužu. Rkk. 19. Postavichu sebe dle
dřevce. Rkk. 19. Neměli jste již dávno při
díle se p ? Jir dh. Někoho za jiným na zad
p.. zurücksetzen. J. tr. — co, okolo čeho,
kde. Okolo silnice postavili les. Štelc. —
Har. - co s kým. Každý s ním něco po-
stavil (se o něco sadil). Baiz., V. — se
k čemu jak. Nechtěl tomu Bůh, aby se
k službám jeho s myslí skormoucenou po-
stavovali. Br. — se komu kdy. Postavil
se mi v noci ten n. onen (zdálo se mi
o něm). U Opav. Klš. Vz P. se v čem. Na
tom roce jměli jsú se p. všetci tři. NB. Tč.
Postávka, y, f., zastavení se, das Stehen-
bleiben. — P., postava, die Stellung, Positur.
S takovou p-kou (vína) mu podával. Cyr.

— P., zahálka, der Müssiggang. Z p-ky ne-
budu živ. Na mor. Zlínsku Brt. — P., udání,
der Ansatz in einer Rechnung. J. tr. P.
v účtech, která se sráží, srážka, die Abzugs-
post. J. tr.

Postavně, na oko, na bílo, zum Schein,
scheinbar. Tvarně a p. se spojiti s kým. Sš.
J. 21.

Postavník, u, m., podstavek, das Posta-
ment. Sych. — P., vysoký, sloupový svícen
v kostele, der Stangenleuchter. Kom., Ros.,
D. — P., svíce, Kerze, f. St. skl. Rozžehše
p-ky sebrachu sě okolo nie všickni. BO.

Postavnosť, i, f., napohlednosť, zdánli-
vosť, přetvářka, pokrytství, die Verstellung,
Gleissnerei, Heuchelei. Fariseové pro p. byli
v ohavnosti před Bohem. Sš. L. 160. P-sti
a tvárnosti nebylo u Pána potřebí. Sš. Mr.
50. Cf. Stavěti se. (Hý.). — P., pěkná po-
stava, ansehnliche Gestalt. Kom.

Postavný, pěknou postavu mající, statt-
lich, von ansehnlicher Gestalt. Cyr. Cf. Po-
stava. — P., zdánlivý, nepravý, licoměrný,
scheinbar, Schein-. Snad vydávali někteří
celý ten div za p. Sš. J. 199. P. zármutek,
hlad, hledání, bližní, přítel, domlouvání, uče-
nosť. Sš. Mr. 28., 50., L. 108., 221., Šš. II.
23., 190. Mají za to, že Pán jenom p-ným
hladem a p-ným hledáním k fíku došel. Sš.
Mr. 50. (Hý.). — P., figuralisch. P. vyobra-
zení. Dch.

Postavovací, postavicí, Vorfiihrungs-.
P. rozkaz. J. tr.

Poste (fr., post), pošta, die Post. Poste
restante (post restant), píše se na psaní atd.,
která na poště zůstati mají tak dlouho, až
si adressát pro ně přijde. S. N.

Postěhař, postíhař, e, m., líhař, der
Fasszieher. Vz Postíhař. Zlob.

Postehkovati, prošívati, steppen. Ros.

Postěhovati, übersiedeln, vz Stěhovati.

— koho. Us. — se kam, sich übersiedeln,
ausziehen. Duše zlých do pekla se postěhují.
Kom. — se odkud. Lid ze země se postě-