794

huje. Ben. V. — se za kým. Jel. — P.,

m.: postihovati, pohledávati, požadovati, for-
dern. — co na kom. Kdyby měl na mně
někdo něco postěhovat, však by to šlo
čerstvěj. Us. v Dobrušce. Vk.

Postel, e (zastar. postele, c), postélka,
postýlka, postélečka, y, ť. P. od stl, po-
stl-ati, das Gebett, das Bette. Vz Mkl. B. 77.

— P. =jakékoliv ustlání. Rohože na posteli
jmějiechu. Dal. 64. Všeliká p. BO. P. ustlati,
zhmožditi, zchrouniti. D. P. šestinedělky. Us.

— P., lože, das Lager, Bett. V. P. na jed-
noho muže, pro jednu osobu. Jg. Na smrtelné
postelb V. P. pod nebesy, nebesa nad po-
stelí. Šp. Nebyti v p-li; někoho na jinou p.
dáti. Dch. Ráno s p-le vstáti. Us. P. ustlati,
odestlati. Dch. P.dostlati, rozesílati, přistro-
jiti ; Ven z p-le! Šm. Všecku p-li dala scho-
vati. Půh. I. 297. Leže na smrtelné p-li; a
to na smrtelné p-li pravil. Půh. II. 159., 74.
V p-li ležeti. Vyprášiti koho z p-le. D. Do
p-le přijíti (slehnouti). D. P. hlídati, german.
a šp m.: nemocným býti. Ht. Nechce se mu
z p-le. Us. To len tak pod p. padlo (= najde
se; říká se také o mladých manželích, když
jim první dítě umře). Na Slov. Pohnu-li se
z p-le, zima mne drobí. Sych. — P.,dřevěné
atd. náčiní, na kterém se stele, das Bettge-
stell, Bett. P. zavěrací, podstrkací, Roll-,
Jg., s nebesy, D., Er. P. 318., z měkkého
dříví, železná. Us. P. na kolečkách, das Roll-
bett, Dch., dětská, Kinderbett. N1. Částky
postele: dvě čela, dvě postranice (pelesti) a
v rozích 4 sloupky čili nohy (lišty); čela n.
borty: hlava a nohy. Š. a Ž. Vz Borta. V po-
steli: slamník (podslamka), peřiny (spodnice,
podhlavnice, podhlavnička, poduška, svrch-
nice, na Mor. duchna), prostěradlo (na Mor.
plachta, Hý.), přikryvadlo, žíněnka (žínovka).
Pt. Dno u p-le, sláma do p-le. Šm. V hla-
vách postele něco uschovati. Us. Hý. — P.
na vinnici, ukrytí několika rév tyčkami nebo
zemi, aby v zimě nepomrzly. Čk. 344.

Postelberg, vz Postoloprty.

Postelice, e, f., die Pestel (Zaunpfahl mit
Löchern, in welchen die Latten o. Stangen
gesteckt werden). Šm.

Postelín, u, m., pastelín, der Mastdarm.
Sal.

Postelina, y, f., das Bettzeug (nové).
Bur., Dch.

Postélka, y, f., vz Postel. — P., lůžko,
(po porodu), die Nachgeburt. Us. — P., y,
m., dle Despota, kdo mnoho v posteli líhá,
ein Bettbruder. Us.

Postelkyně, ě, f., šestinedělka, die Wöch-
nerin. Slov. Šm.

Postelné, ého, n., plat od postele, ložné,
das Bett-, Streugeld. Ros.

Postelní, Bett-. P. rúcho,Pč. 46., náčiní,
nářadí, prádlo, Bettzeug, Čsk., hák, Šp.,
zboží. Šp. Postelná komora. BO.

Postelnice, e, f. = postelkyně.

Postelník, a, m., kdo delá postele, der
Bettmacher. Tk. II. 546.

Postěnný, postěnový, Wand-. P. obrazy.
Mus.

Postěra, y, f., die Hülle. Rk.

Posterior, lat. A posteriori, od zadu,
z přezvědu. Rk.

Postesk, u, m., die Herzensklage, der
Herzensseufzer. Dch.

Postesknouti, sknul a skl, utí; postý-
skati, (zstr. postéskati), posteskovati, posty-
skovati, posteskávati, postyskávati, postesko-
vávati, ein wenig klagen. — si kdy: v pra-
cech. Sych. — si komu. Šm. — si nad
kým. Reš. — si s kým, s čím. Sv. Pavel
sobě se svým vlastním tělem postyskoval.
Lom. Obyčejně s přítomnými časy sobě po-
styskujeme. V. — si pro co. Ml.

Postěžovati sobě, vz Stěžovati si, ein
wenig klagen.

Posthum-us n. postum-us, a, m., lat.,
pohrobek, (dítě, které po smrti otce svého
se narodilo). Rk.

Postibati, nach und nach stecken. — co
kam. Vše do země postibal. Na Ostrav. Tč.

Postih, u, m. P., stsl. po + stigъ = occu-
patio, koř. stih. Mkl. B. 15. P. (der Regress,
Rückgriff) jest vůbec právo hojiti se na svém
předchůdci v právu ze škody vinou jeho
vzaté. Vz S. N. P. k zjištění, auf Sicherstellung,
ku placení, R. auf Zahlung, postíháni něčeho
na někom (hojení se na něčem); p. poctite-
lův, R. des Honoranten. J. tr. P. na někom
bráti; p. přeskočný (volný, libovolný, Skř.),
der überspringende R. Sp. Zbavenu býti p-hu
naproti předchůdcům (na předchůdcích).
HGB. — P., das Wettrennen. Věk nynější
jako na p-hu ve zlém tanci křepčí do kola.
Sš. Bs. 204. Vz Dostih.

Postiha, y, f., prázdná chvíle, die Musse.
Koll.

Postíhací právo pomíjí, der Rogress geht
verloren; pod ztrátou práv p-cích na rubo-
pisce, unter Verlust der Regressrechte gegen
den Indossanten. J. tr.

Postíháni něčeho na někom, hojení se,
die Regressnahme. J. tr.

Postíhař, e, m.,. ližník, der Fasszieher.
Vz Postěhař. 1615.Gl. 258.

Postihatel, e, m., der Regressnehmer,
kdo zjištění žádá, že směnka bude zapla-
cena. J. tr., Blř.

Postíhlosť, i, f., die Begreiflichkeit, Er-
reichlichkeit. Ros.

Postihlý, stižitelný, begreiflich, erreichbar.
Nepostíihlá milosť, Ojíř, milosrdenství. Pis.
Br. — čemu. Rozumu nepostihlý (nepocho-
pitelný). V.

Postihnouti, postihnouti, (D.), hnul, ut,
utí; postihu (zastr.), stihl a stihl, stížen a
stižen, ení; postíhati, postihovati. — P. =
dopadnouti, polapiti, ergreifen, erwischen,
einholen, einfangen; dosáhnouti, erreichen,
berühren, reichen bis; nahraditi, einbringen;
stačiti, klecken, nachkommen ; pojíti, begrei-
fen; dosíci, erlangen; honiti, dopadati, ver-
folgen, ereilen; pohledávati, hleděti dostati,
suchen, fordern, trachten einzubringen, ein-
zuholen; horliti, wetteifern. Jg. — co, koho.
Noc ho postihla. Lom. P. utíkajícího. V.
Postihne ho bída. Dal. Úzkosti mne postihly.
Br. Jiného důvodu nikdo ze židů nepostiho-
val. Sš. Mt. 24. Snad tajemství boží postihneš.
Br. Dívky je postihly (dohonily). Háj. Vražda
vraždu postihá. Plk. Pospíchá, co duch ducha
postihuje. Us. Dch. Ježto jest toho do své
smrti nemohl p. Hol. — čeho. Hřích hřícha