795

postihá. Mudv. On může svého p. Tov. 66.
Spravedlnosti, víry, lásky p. Sš. II. 338. P.
svého věna. Půh. — koho v čem.Kdožby
postižen byl v zlodějství při řemesle našem.
Sedl. Rychn. 40. Postíhá mudráky v jich
chytrosti. BO. P. někoho v krádeži, Ros.,
D., v řeči, ve lži, D., Bart. 1., 34., v lúpe-
žech a mordiech. Vl. zř. 546. Tudy jistou
měrou v nevěře či raději v nedověrství se
postihuje. Sš. L. 12. P. někoho v skutku,
auf der That. Er., J. tr., Zř. F. I. — koho
při čem: při skutku. V., Kram., J. tr., Er.,
Ml. — čeho čím. Všeho toho svou pilností
postihneme. Klat. P. nevěry ludmi. Kn. rož.
129. Tehdá král postihni svědky svými (er-
weisen). Kn. rož. 115. P. koho smrtí. Kat.
2926. Nebo bych byl svých škod tím listem
postihl dobře. Půh. II. 353. — si za co.
Letos jsem musil spořit, ale na rok si za
to postihnu = vynahradím si to. U Přer. Kd.

— koho čím. Postihl je střelami. Háj.

— (čeho) po čem. Zvěděti, po čem hoře
postíhají (lépe: postříhají. Jg.). Let. Již tu
jedinou cestu oznamuje, po které se dotče-
ného dobrodiní postihuje. Sš. I. 45. — se
čeho k čemu. K víře nevyhnutelně se do-
brých skutků, boholibého jednání a počínání
sobě postíhá. Sš. I. 46. — co, čeho na
kom (čím). A věci dvojí na Petru Pán po-
stihuje, čistoty vůbec a pak ctností těch,
jež výkonem Páně se naznačují, pokory a
lásky. Sš. J. 214. Ale kdo pravým messiášem
uznán býti může a jaké na něm p. přijde
povahy, to jim dokona bylo tmavo. Sš. Mr.
56. (Hý). Aby sedláky s jiným lidem svým
ztrestati a tu škodu sobě na nich postíhati
mohl. Skl. 1189. Protože bezpečněji jest na
základu spolehnúti nežli na osobě postíhati.
CJB. 307. A jestližeby jaké škody skrze to
vzal, to všecko aby zase na mém statku p.
mohl. Tov. 152. Koho na líci (in flagranti,
v skutku) p. Usmrcení člověka na líci po-
stiženého. Sš. J. 279. Čím více těch ctností
na představeném církve p. slušno. Sš. Mr.
48. Měla jsem na tom své škody, svého zá-
kladu postihnuti; On měl na tom těch peněz
postíhati; Na tom základě měl jsem toho
postíhati. Půh. I.280., 288., 364., 329., 341.
Ostatka má na erbích postíhati; Na správcích
svého postíhati; Svého dluhu na tom postí-
hati; Na jiných rukojmích nemohl postihnúti.
Půh.II. 144., 145., 568., 142. Na tom zá-
kladě měl jsem ty peníze postihnúti. Půh.
I. 325. Na tom měl jsem já své p.; Jediné
své na tom postihl; Já na něm nemám kde
co postíhati; Na něm bych já měl p. svój
dluh. Půh. II. 22., 447., 608., 179. Což bez-
prostředně rozdával, toho zase na chudých
nepostíhal. V. Postíhati na někom svého.
Mus. P. náhrady, své škody (gt.) na někom,
svého zaplacení na statcích. J. tr. Co si tím
postihneš na nich (= dosáhneš) ? Us. na Mor.
Závisť čeho sama míti nemůže, toho na všech
zlostí postihá. Pass. Chce to na mně postih-
nouti ; Chtiece to na něm postíhati. NB. Tč.

— si s čím = poříditi. Co si s tím posti-
hneš (pomůžeš)? Us. na Mor. Bart. — si na
kom = pomstiti se. Us. na Mor. Bart. — co
jak. Postihoval jsem všecky věci od prva
bedlivě. Sš. L. 5. — aby. Ostatně ve sta-

rém zákoně postihováno, aby zákon boží
z lásky byl zachováván. Sš. J. 231.

Postihnutelný, erreichbar. 1520.

Postihnutí, n., das Ergreifen, die Errei-
chung, Einholung, Entdeckung, Begreifung,
Erlangung. Jg.

Postihování, n., die Forderung. Mám
tam k p. 60 zl. Us. v Dobrušce. Vk.

Postílati, vz Postlati.

Postilla, y, f., z lat. post illa = po tom
(co po hlavním textu stálo; výklady na evan-
gelia a epištoly celého roku). Jg. P., sbírka
kázání, úvah a rozjímání o důležitých částech
písma čili o perikopách na všecky neděle,
svátky a jiné dni církví určených. Vz S. N.

Postillon (fr., postyljon), kočí z pošty,
der Postknecht. P. ďamour, posel lásky,
donášeč listů milostných. S. N.

Postínati, nach einander köpfen, nieder-
säbeln. — koho: dva vojáky postínali. V.—
co odkud. Postínali haluze se stromů, her-
unterhauen. Na Ostrav. Tč.

Postíniti, il, ěn, ění, postiňovati, be-
schatten. Us.

Postírati, vz Postříti.

Postiskati, postiskovati, ganz, alles nach
einander zusammendrücken. — se, láskati
se, einander ein wenig liebkosen. Na Slov.

Postitel, e, m., der Faster, Fastenhalter. Rk.

Postiti, il, stěn, ění; postívati. — co:
pátky a soboty (an Freitagen fasten). BO.
Já jsem svátků nesvětila ani pátků nepostila.
Sš. P. 27. Vz o této vazbě a o původu slova
z goth. fastan Gl. 258. — se, fasten. Ne-
posťte se tak. V. Kaž se lačnému p. a sy-
tému sedláku mlátiti. Prov., Jg. Praví, že
se postí a nemá co jísti. Pk. — se ke komu:
ke svatým. Br. — se o čem. Postí se o vodě
a o chlebě. Sych. — se za koho. Chč. 637.
— se od čeho. Takoví, když se postí od
pokrmuov z dobré vuole, libě Bohu postí
se. Chč. P. 145. b. — se co. Póst sě postili.
BO. — se kdy: na však den. Št. N. 30.

Postižení, n., vz Postihnouti.

Postižený; -en, a, o, ergriffen, ertappt.
atd., vz Postihnouti. — v čem. Přivedou
pak zákoníci a fariseové ženu v cizoložství
postiženou. Sš. J. 136. P. v klamu zjevném.
Štr. — čím: nemocí. Dch.

Postižitel, e, m., der Erreicher, Ergreifer.
Zlob.

Postižitelnosť, i, f., die Erreichbarkeit,
Begreiflichkeit. Jg.

Postižitelný, erreichbar, fassbar, begreif-
lich. V. Předmět paterem smyslů p-ný. Bž. 66..

Postižník, a, m., der Regresspflichtige.
J. tr. P., kdo povinen jest dáti jistotu, že
bude směnka zaplacena. Blř.

Postižný, stavovací, erreichbar; regressiv.
P. zákon, Regressiv-Gesetz. J. tr.

Postlání, n., das Betten, Bestreuen, Gebett.
P. lože peřinami, chléva slamou, podlahy
kvítím. Us. — P., postele, die Federbetten.
Právo má ... z luoží a postelí k polovici p.
a polovici má nechati. Tov. k. 137. Z obilé.
z p., z truhel; Koně, odění a p. i což tu
bylo; Paní má vzíti z toho p. nejlepší peřinu
a dva polštáře. Půh. II. 29., 218., 246.

Postlaný; -án, ána, o, bestreut, gebettet.
Us.