796

Postlati, posteli, stlal, án, ání: postélati,
postílati, postýlati; postlávati, betten, auf-
betten, bestreuen. — čím — natrousiti. V.
P. cestu ratolestmi. Ros. — co komu čím.
Postlali mu zemi postavci (rouchy). Jel. —
Mor. P. 410.

Postně, ě, f., quadragesima, zastr. Rozk.

Postní, Fasten-. P. den, dnové, fík (suchý),
V., strava, Ros., jídlo, pokrm, Us., kázání.
D. P. čas, neděle, modlitba, preclík, svatvečer
(předpostní večer,die Fastnacht, Nacht vor
Aschermitwoch). Šm. Lyska se v p. den jídá.
Sych. — P., lačný, nüchtern. P. střevo. Sal.

Postnice, e, f., die Fasterin. — P., pl,
zimní brusnice, die Moosbeere. Us. u Třebe-
chovic. — P., hruška.

Postník, a, m., kdo se postí, der Faster.
Pulk., Us. Sml.

Posto, it., stanoviště, der Posten. Rk.

Postoj, e, m., die Stellung. P. ostražitý,
gesicherter Halt, spatný, Fersengrundstellung,
skrčený, gebückte St., základní, Grund-, s ruč-
nicí na rameně, St. mit geschultertem Gewehr.
Čsk. P. a poloha: 1. vztyk a ve vztyku:
stoj spatný, stoj výkročný v pravo n. v levo,
stoj rozkročný; výpad napřed, výpad na zad,
stranou; 2. dřep; 3. podpor ležmo. Tš.

Postojmo, stoje, stehend. Pojedl p. Us.
u Petrovic. Dch.

Postojna, y, f. = orel, circaëtes, der
Schlangenadler, Presl., u Slovincův. — P.,
město v Krajině, Adelsberg (vlastně by mělo
býti: Adlersberg. Vz více v S. N. VI. 718.

Postola, y, f. (zastr.) = škorně, Stiefel,
m. A on odpověďal: postoly prtuji t. j. škorně
opravuji. Háj. 27. P., stsl. postolb, malorus.
a pol. postoły (pl.), srb. postola, novořec.
noóráhov, původu jest asi slovanského. Mkl.
aL. 69., B. 8. Mz. 24. táhne se k řec. vná-

áro/.oc;.

Postolek, lku, m., die Werkbank. Tpl.

Postolí, ího, m., truksas, der Truchsess.
J. tr.

Postoliti, il, ení, pojísti, ein wenig Tafel
halten. Ros.

Postolka (v obec. mluvě poštolka), y, f.,
pták dravý, vrabečník, falco tinnunculus, der
Thurmfalke, Rittergeier. — P., strnad, em-
beriza citrinella, die Goldammer. — P., vla-
stovice, die Schwalbe, Jg., Schd. II. 458.,
Frč. 363.

Postolkovati, nach Tische (nach dem
Essen) gerne lang sitzen bleiben. Šm.

Postolní úřad, das Truchsessamt. J. tr.
P. řeč, eine Rede nach Tische. Šm.

Postoloprty, pl., m., starší tvar: Opostolo-
prty, z ,Apostolorum porta', r stojí zde m. or.
Ht. Dle Háj. od postola = lýkový střevíc,
škorně, a prtati= dělati vůbec. Vz Postola.
Jg. zamítá tento původ slova ukazuje k Apo-
stolorum porta. Místo toho také Kost. (Archiv
Český). Vz K. V obec. mluvě: Possiberg
z něm. Postelberg. V Postoloprtech. Dal. 36.
Pelcl má: Kostoloprty. — Postoloprťan, a,
m. — Postoloprtský. — Vz více v S. N., Tk.
I. 183., IV. 59., III. 657., Tf.. 167.

Postolový. P. víno, Dessertwein. Šk.

Postonati, postonávati, kränkeln, siechen.
— abs. Pořád postonává. Us. — proč: pro

nezáživnosť žaludka. Sych. — nač: na kámen.
Sych.

Postonek, nku, m., veselní násada, die
Standdiele (eine dicke Planke am Steuer des
Kahnes). Šm.

Postouchovice, dle Budějovice, Pastu-
chowitz, ves u Jesenic.

Postouliti, il, en, ení, postulovati, etwas
zusammenrücken, nachgeben. Ros.

Postoupací dekorace, Wandeldekoration,
f. Šp.

Postoupati, vz Postoupiti.

Postoupen, pně, f. P. zvuková, die Ton-
leiter. Sm.

Postoupenec, nce, m., der Anhänger. J. tr.

Postoupení, n., das Vorrücken. K předu
p. D. — P. po kom, po čem, das Folgen,
die Befolgung. Jg. — P., Cession, Abtretung,
f. P. statku, živnosti. Dobrovolným p-nim
přijal. V. P. najatých místností, Räumung
gemietheter Lokalitäten. J. tr. Vz Cesse. O p.
práv v strč. právě vz Rb. 270.; Vš. 287.—290.

Postoupeník, a, m. = postupník. Jg.

Postoupený; -en, a, o, abgetreten, ge-
räumt. Zkouška na p-nou, die Versetzungs-
prüfung, zum Aufsteigen in die nächst hö-
here Klasse. Us.

Postoupiti, stup, stoupě (íc), il, en, ení;
postoupati, postupovati; postoupnouti, pnul
a pl, utí. — P.,= dál a dál kráčeti, stoupati,
fortgehen, vor sich gehen, fortschreiten, rük
ken; p. komu = ustoupiti, weichen, nach-
geben, den Vorzug einräumen; p. zpátkem,
weichen, zurücktreten, gehen; následovati,
folgen, von der Parthei sein, nachahmen;
pošlapati, treten; dáti, abtreten, überlassen.
Jg. — abs. Slunce stále postupuje výše.
D. P. zpátkem, V., zpět. Kom. Uhři po-
malu zpátkem postúpati počali. V. Čas, dílo
postupuje. Dch. Postup! Vorwärts-Marsch!
Čsk. Postup dále, blíže, sem. Dch. — komu,
čemu (ustoupiti, přednosť dáti): řečem. Leg.
Nikomu nepostoupiti.Us. — co komu. Po-
stoupiv mi tři hř. gr. v Pornicích u věně po
své dceři; To zboží má p. Půh. I. 302., 200.
Davši a postúpivší mi po své dceři dva lány.
Půh. II. 288. Sv. Vavřinec bratru polovici mě-
stiště postoupil. Pass. 642. Postoupil mu svůj
statek. Ros. Přednost' Vám postoupiti sluší.
Sych. — komu čeho. Strýcům svým kní-
žectví postoupil. V. P. někomu svého pokoje.
St. skl. IV. 267. Niť chcem biskupstva Něm-
ciu p. Dal. 84. P. komu hradu, Arch. I. 142.,
svého kněžstva, královstvie. Dal. 108., 142.
Té tvrze postúpil panu Rožmberskému. Pč. 39.
Na to mi měl postúpiti čtyř hř. platu na svo-
bodných lidech; Toho mi jest postúpil; Tu
jsem jemu té zástavy kázal postúpiti. Půh.
I. 179., 335., 250. Má hradu Přech Martinovi
p.; Jemu té vsi postúpil; Jí mají toho věna
p.; Tu jsem já toho sirotka i zboží Janu
postúpil na ten slib; Když jsem jemu do-
břanského zboží postupoval, tu mi slíbil.
Půh. II. 64., 107., 143., 182., 542. a na mno-
hých jiných místech. Nejvyšší vrchnosti a
správy p. V. Turkům zámku postoupili. V.
P. místa. Ros., Br. — St., Háj., Er., Sych. —
po kom, po čem (následovati). Po něčí radě.
V. Po jeho víře jsme postoupili Pass. 740.
Aj, svět veškeren po něm postoupil. Sš. J. 199.