797

Zdravý rozum po pachatelích a učitelích věcí
zlých velí nepostupovati. Sš. Oa. 252. Kdož
po svých náruživostech a žádostech postupují.
Sš. L. 144. Postupovali po právě svém, Žer.
L. I. 147., po jiných. Žer. Po svých vášních
a zvyku světa p. Br. Po žádostech svých
postupuješ. Br. Postupovati po zlatu, po
chvále, po štěstí = bažiti. Br. — kde. Uka-
zadlo na hodinách postupuje. D. — v čem
(kde): v dokonalosti p. Sych. Zmužilý v před-
sevzetí slušném bez přítrže postupuje. Kom.
Lidí postúpil jemu v Heflíně; V těch penězích
postúpil jemu zboží svého; Člověka, ješto
jsem jemů postúpila v 5 hř. a 20 gr., že jsem
neměla hotových peněz. Půh. II. 185., 84.;
I. 373. P. v službě (vyššího místa dosíci),
vorrücken. J. tr. Aby se o to uradili, jak by
v té věci postupovati měli, vorgehen. Skl.
III. 105. Ona jim byla nejspíše něco dlužna
a proto jim všecko všudy v tom dluhu po-
stoupila (im Betrag der Schuld). U Dobrušky.
Vk. P. v úřadě pro svou schopnosť. Ml. —
od čeho k čemu. Od snadnějšího k ne-
snadnějšímu p. Kom. Pán ode zvláštního
k obecnému postoupá. Sš. J. 188. Postupuji
ot práva přívuzenství. BO. — kudy. Vojsko
lesem postupuje. — před kým (= ustoupiti).
On před Poláky postoupal. Háj., Troj. —
jak: podlé poručení. Žer. Podlé přirození
p. Kom.— za kým, za čím:za nepřítelem.
Us. Postupovali za příkladem Šalamounovým.
Kom. — s kým, s čím: s vojskem. Us.
Když se jen rozumně s rozumným tvorem
postupuje. Kom. — kam: vojínové mezi
vozy postoupili, Dvě kron., mezi hradby. P.
ku předu. Dch. Neže slunce postúpí vterým
krokem nad vršiny lesné. Rkk. 21. Vojsko
k městu postupuje. Us. — oč. Vojsko o 10 mil
postoupilo. Us. — Ros. — čeho z čeho
k čemu. Z peněz něčeho k užívání p. V.
P. někomu něčeho ze své země. Výb. II. 41.
Že jsem jemu postúpil kostela v Senici k jeho
potřebě; Postúpil jsem jemu úmluvú panskú
vrchních úředníkóv k držení vsi své ve 100
kopách gr. Půh. I. 248., II. 195. — čeho
zač. Práva svého za slušný plat p. Sych. —
čeho komu s čím. Postupuji mu statku se
vším panstvím. Ms. 1506. — proti čemu.
Postupovati proti nezákonnosti, gegen eine
Ungesetzlichkeit vorgehen, J. tr., proti ne-
příteli. Us. -— na čem. Má jemu na hvě-
zdickém zboží p.; Jí melo ukázáno býti a
postúpeno na tom zboží 50 kop platu. Půh.
I. 202., II. 93. — co, čeho komu v co.
Toho zboží jmá zase panu Erhardovi v jeho
moc postúpeno býti. Půh. I. 207. Aby (purk-
rabí) mu (králi) zámek, hrad pražský bez
odporu v moc hned po volení krále postoupil.
Zř. F. I. — kdy. Má jemu ve třech nedělích
p. ode dnešního dne; Markr. milosť již to
dvě létě o semně (sněmě) kázal jí byl toho
postúpiti. Půh. II. 64., 113. — jak. Postu-
povati krokem. Dch. Postúpiv mi toho svú
dobrú volí. Půh. I. 356. — proč. Božím divem
kámen postúpil (instr. příčiny). Pass. 564. —
odkud. Postup (odstup) z cesty-. Dch.

Postoupky, dle Dolany, něm. Postupek,
ves u Kroměříže. Hý.

Postoupně, nach einaNder folgend. P.
zločince tázati. Ros.

Postoupník, a, m., der Nachfolger (im
Besitze). — P., u, m., v musice, vz Postupník.

Postoupnosť, i, f., zastr. postúpnosť, po-
stupování, postoupení, die Reihe, Folge, Nach-
folge. Ros. Cf. Posloupnost

Postoupný, zastr. postupný = postupující,
posloupný, nach einander folgend. Jg.

Postový, postní, Fasten-. P. dni. Martini.

Postožek, žku, m., stoh homolovitý na
rozdíl od kuče obdélné a střechovité, der
Feim, Feimer. Světoz.

Postrádati = trpěti, snášeti, dulden, lei-
den; utratiti, ztratiti, verlieren, einbüssen,
beraubt werden; v novější době také: pohře-
šovati čeho, entrathen, vz Strádati. Dle Brs.
130. v tomto významu lépe: nemíti, nedo-
stávati se, pohřešovati. — čeho lépe než
,co'. Jg. Kdo rád ten sladký teskný život
postrádá? Hlas. P. hodnosti. Č. P. přítele.
L. Dalejších zpráv o tom jinochu postrádáme.
Sš. I. 1. P. rozkoše. Troj. — čeho kde. Lid
israelský blesku a nádhery v Kristu postrádal.
Sš. J. 35.

Postraha, y, f., výstraha, die Erinnerung,
Ermahnung. — P., stráž, ochrana, die Obhut,
der Schutz. L.

Postrach, u, m., postrašení, strach, der
Schrecken. Vyšegrade tvrd, na skále stojieši
cuziem postrach. St. skl. I. 210. Někomu v p.;
jest p-chem nepřátel. Šm. Na p. jiným ně-
koho přísně trestati. Nt.
Postrana, y, f. Z p-ny, von der Seite her.
Šm., Dch.

Postraně, lépe: po straně, zur Seite, auf
der Seite, seitwärts. Ros. Cf. Po s dat., II.
600. b. P. něco dělati, Kram., někoho napo-
mínati. Plk.

Postranek, nku, postraněk, ňku, m.,
prostraněk, prostranek, na Mor. také pol-
straněk, provaz, za který kůň n. vůl tahá,
der Strang, Strick, die Halfter. P. koňský.
Šp. Na kůňa postraněk. Nár. p. (Tč.). P-ky
se potrhaly a koně prchli. Sych. P-ky svých
břichóv bude zkrúcen (constringitur). BO. —
P., kladivo, kterým kovář bije po straně,
der Seitenhammer. Us.

Postraní, n., die Seitengegend. L.

Postranice, e, postranička, y, t, po-
stranní věc, prkno, das Seitenbrett. P. u vozu,
der Seitenbaum; р. udidla, die Stange; u tka-
dlcův (úzké dlouhé desky, na kterých visí
bidlo či krč od bidla); v oule, die Wangen-
scheibe, Rohn., D., u postele, vz Postel, u ko-
šile (der Seitentheil). Šp.

Postraniti, il, ění, stranou jíti, seitwärts
gehen, sich bergen. Ros.

Postranně, po straně, seitwärts. Ros.

Postranní, -ný, co po straně jest, Seiten-.
P. prkna u postele (postranice), cesta, dvéře,
klíč, Jg., píšťala. V. — P., vedlejší, Neben-,
P. pokoj (výstupek), ohled, dílo, D., pomoc,
čas, V., list, slunce, věc, právo, práce, Šm.,
vzhled, povrch, dolina. Nz. Vejpověď jest
dvojí: mterloeutoria = postranní (das Inter-
lokut), et definita = hlavní. Bdž. 141. — P.,
nepravý, falsch. P. učení, Apol., žaloba, řeč,
Us., soud, Plk., zlepšovatel. Kom. Král vy-
zdvihl všecky zápisy p-né. Bart. — P., ne-
pořádný, mimo právo, mimo řád, a obyčej,
unrechtmässig. Jg. P. schůze, Apol., syn (ne-