Předchozí (796)  Strana:797  Další (798) |
|
|||
797
|
|||
|
|||
Zdravý rozum po pachatelích a učitelích věcí
zlých velí nepostupovati. Sš. Oa. 252. Kdož po svých náruživostech a žádostech postupují. Sš. L. 144. Postupovali po právě svém, Žer. L. I. 147., po jiných. Žer. Po svých vášních a zvyku světa p. Br. Po žádostech svých postupuješ. Br. Postupovati po zlatu, po chvále, po štěstí = bažiti. Br. — kde. Uka- zadlo na hodinách postupuje. D. — v čem (kde): v dokonalosti p. Sych. Zmužilý v před- sevzetí slušném bez přítrže postupuje. Kom. Lidí postúpil jemu v Heflíně; V těch penězích postúpil jemu zboží svého; Člověka, ješto jsem jemů postúpila v 5 hř. a 20 gr., že jsem neměla hotových peněz. Půh. II. 185., 84.; I. 373. P. v službě (vyššího místa dosíci), vorrücken. J. tr. Aby se o to uradili, jak by v té věci postupovati měli, vorgehen. Skl. III. 105. Ona jim byla nejspíše něco dlužna a proto jim všecko všudy v tom dluhu po- stoupila (im Betrag der Schuld). U Dobrušky. Vk. P. v úřadě pro svou schopnosť. Ml. — od čeho k čemu. Od snadnějšího k ne- snadnějšímu p. Kom. Pán ode zvláštního k obecnému postoupá. Sš. J. 188. Postupuji ot práva přívuzenství. BO. — kudy. Vojsko lesem postupuje. — před kým (= ustoupiti). On před Poláky postoupal. Háj., Troj. — jak: podlé poručení. Žer. Podlé přirození p. Kom.— za kým, za čím:za nepřítelem. Us. Postupovali za příkladem Šalamounovým. Kom. — s kým, s čím: s vojskem. Us. Když se jen rozumně s rozumným tvorem postupuje. Kom. — kam: vojínové mezi vozy postoupili, Dvě kron., mezi hradby. P. ku předu. Dch. Neže slunce postúpí vterým krokem nad vršiny lesné. Rkk. 21. Vojsko k městu postupuje. Us. — oč. Vojsko o 10 mil postoupilo. Us. — Ros. — čeho z čeho k čemu. Z peněz něčeho k užívání p. V. P. někomu něčeho ze své země. Výb. II. 41. Že jsem jemu postúpil kostela v Senici k jeho potřebě; Postúpil jsem jemu úmluvú panskú vrchních úředníkóv k držení vsi své ve 100 kopách gr. Půh. I. 248., II. 195. — čeho zač. Práva svého za slušný plat p. Sych. — čeho komu s čím. Postupuji mu statku se vším panstvím. Ms. 1506. — proti čemu. Postupovati proti nezákonnosti, gegen eine Ungesetzlichkeit vorgehen, J. tr., proti ne- příteli. Us. -— na čem. Má jemu na hvě- zdickém zboží p.; Jí melo ukázáno býti a postúpeno na tom zboží 50 kop platu. Půh. I. 202., II. 93. — co, čeho komu v co. Toho zboží jmá zase panu Erhardovi v jeho moc postúpeno býti. Půh. I. 207. Aby (purk- rabí) mu (králi) zámek, hrad pražský bez odporu v moc hned po volení krále postoupil. Zř. F. I. — kdy. Má jemu ve třech nedělích p. ode dnešního dne; Markr. milosť již to dvě létě o semně (sněmě) kázal jí byl toho postúpiti. Půh. II. 64., 113. — jak. Postu- povati krokem. Dch. Postúpiv mi toho svú dobrú volí. Půh. I. 356. — proč. Božím divem kámen postúpil (instr. příčiny). Pass. 564. — odkud. Postup (odstup) z cesty-. Dch. Postoupky, dle Dolany, něm. Postupek,
ves u Kroměříže. Hý. Postoupně, nach einaNder folgend. P.
zločince tázati. Ros. |
Postoupník, a, m., der Nachfolger (im
Besitze). — P., u, m., v musice, vz Postupník. Postoupnosť, i, f., zastr. postúpnosť, po-
stupování, postoupení, die Reihe, Folge, Nach- folge. Ros. Cf. Posloupnost Postoupný, zastr. postupný = postupující,
posloupný, nach einander folgend. Jg. Postový, postní, Fasten-. P. dni. Martini.
Postožek, žku, m., stoh homolovitý na
rozdíl od kuče obdélné a střechovité, der Feim, Feimer. Světoz. Postrádati = trpěti, snášeti, dulden, lei-
den; utratiti, ztratiti, verlieren, einbüssen, beraubt werden; v novější době také: pohře- šovati čeho, entrathen, vz Strádati. Dle Brs. 130. v tomto významu lépe: nemíti, nedo- stávati se, pohřešovati. — čeho lépe než ,co'. Jg. Kdo rád ten sladký teskný život postrádá? Hlas. P. hodnosti. Č. P. přítele. L. Dalejších zpráv o tom jinochu postrádáme. Sš. I. 1. P. rozkoše. Troj. — čeho kde. Lid israelský blesku a nádhery v Kristu postrádal. Sš. J. 35. Postraha, y, f., výstraha, die Erinnerung,
Ermahnung. — P., stráž, ochrana, die Obhut, der Schutz. L. Postrach, u, m., postrašení, strach, der
Schrecken. Vyšegrade tvrd, na skále stojieši cuziem postrach. St. skl. I. 210. Někomu v p.; jest p-chem nepřátel. Šm. Na p. jiným ně- koho přísně trestati. Nt. Postrana, y, f. Z p-ny, von der Seite her. Šm., Dch. Postraně, lépe: po straně, zur Seite, auf
der Seite, seitwärts. Ros. Cf. Po s dat., II. 600. b. P. něco dělati, Kram., někoho napo- mínati. Plk. Postranek, nku, postraněk, ňku, m.,
prostraněk, prostranek, na Mor. také pol- straněk, provaz, za který kůň n. vůl tahá, der Strang, Strick, die Halfter. P. koňský. Šp. Na kůňa postraněk. Nár. p. (Tč.). P-ky se potrhaly a koně prchli. Sych. P-ky svých břichóv bude zkrúcen (constringitur). BO. — P., kladivo, kterým kovář bije po straně, der Seitenhammer. Us. Postraní, n., die Seitengegend. L.
Postranice, e, postranička, y, t, po-
stranní věc, prkno, das Seitenbrett. P. u vozu, der Seitenbaum; р. udidla, die Stange; u tka- dlcův (úzké dlouhé desky, na kterých visí bidlo či krč od bidla); v oule, die Wangen- scheibe, Rohn., D., u postele, vz Postel, u ko- šile (der Seitentheil). Šp. Postraniti, il, ění, stranou jíti, seitwärts
gehen, sich bergen. Ros. Postranně, po straně, seitwärts. Ros.
Postranní, -ný, co po straně jest, Seiten-.
P. prkna u postele (postranice), cesta, dvéře, klíč, Jg., píšťala. V. — P., vedlejší, Neben-, P. pokoj (výstupek), ohled, dílo, D., pomoc, čas, V., list, slunce, věc, právo, práce, Šm., vzhled, povrch, dolina. Nz. Vejpověď jest dvojí: mterloeutoria = postranní (das Inter- lokut), et definita = hlavní. Bdž. 141. — P., nepravý, falsch. P. učení, Apol., žaloba, řeč, Us., soud, Plk., zlepšovatel. Kom. Král vy- zdvihl všecky zápisy p-né. Bart. — P., ne- pořádný, mimo právo, mimo řád, a obyčej, unrechtmässig. Jg. P. schůze, Apol., syn (ne- |
||
|
|||
Předchozí (796)  Strana:797  Další (798) |