798

manželský), V., Br., žádost', V., škola (po-
koutní), Us., soud, Kom., pře, der Incidenz-
fall, vz vice v Gl. 259., Žer. Záp. П. 188.P.
manželka, žena, milenka, dítě, manžel. Šm.
Kdež jest sněmem obecným nařízeno, že po
každém soudu komorním pořádným dvě ne-
děle pře p-né na supplikací slyšány bývaly.
Faukn. Vz Posudek. Jest pak právo jiné
ordinarium = vejsadné a pořádné, jiné extra-
ordinarium = postranní. Bdž. 8. P. soud aneb
posudek jest, v němž přijatá zvyklosť města
se nezachovává, ale k němu soudcové bez
prísahy z rozličných měst aneb hranic po-
voláni bývají. Ten obecně slove hraničný
soud. Bdž. 11. P. honci, verlorene Wehr,
řada honců, kteří se po straně nadháňky
postaví, aby mohli zvěř zpět hnáti; p. vítr,
der Seitenwind, který po boku fouká. Šp.

Postrannosť, i. f., die Abseitigkeit, Son-
derheit, Partheilichkeit. Ros. Když (kněz)
modlitby s lidem koná, zanechej opět svého
z knih říkání neb p-sti nějaké. Kom.

Postrapkati, potřepiti, Fransen machen
(durch Auftrennung usw.). Jg.

Postrašení, n., das Schrecken. P-ním ně-
koho sklíčiti. Šm.

Postrašiti, il, en, ení, ein wenig schrecken.
— koho čím. Postrašili jste nás tou po-
hrůžkou. Sych. Cf. Strašiti.

Postrašný, schreckend.

Postrčení, n., der Schub, die Vorrückung.

Postrčený; -en, a, o, gerückt, vorgescho-
ben.

Postrčiti, il, en, ení; postrkati, postrká-
vati, postrkovati, ein wenig schieben, fort-
schieben, fort-, verrücken, fortstossen. Jg. —
co kam: ku předu, D., k běhu, stůl, D.,
stolici ke zdi. Ml. — čeho. Postrč sem toho
kalamáře. Ros. — Hlas. — kým, čím: stolem,
D., Svěd., mrtvými, V., koho ostnem. Jel.
Jeden tebou postrčí. Er. P. 302. Doufání
lidmi postrkuje. Jel. — Har., Solf. — se
s čím. Že se s tím tak postrkujete. Kater.
Žer.

Postřebati, nach einander o. ein wenig
schlürfen, trinken, saufen. Ros. — co. Oleje
p. aby mohl pes, naházel do olejné láhvice
oblátkového kamene. Vodň.

Postřebě, ě, f., latrína (inter partes do-
mus). Rozk.

Postřečkovati, drobet střečkovati. Vz
toto.

Postřed, adv., in der Mitte. P. léta ktvúcí.
Kat. 1792.

Postředečně, prostředečně, mittelbar.
Ssav.

Postředek, dku, m., nové, -prostředek,
die Mitte, das Mittel. Mus.

Postředkovati = zprostředkovati, vermit-
teln. — co. Rk.

Postřední, nové = prostřední, mittelbar,
Mittel-. Marek.

Postřednictví, n., nové, die Vermittlung.
Mysl naše jediné p-tvím neboli pomocí pojmů
poznává. Mark. Leg. 10(5.

Postřeha, y, f., postřehnutí, postřežení,
Dozorování, úvaha, podotčení, doložení, po-
znamenání, die Bemerkung, Wahrnehmung.
Můžeme se tu s kratšími p-hami spokojiti.
Sš. Mt. 259. Tudy na málokterých p-hách

přestaneme; O tom bratrská bibla činí tu
p-hu; P. ta, že . . ., bolestí naplnila útrobu
Janovu. Sš. J. 293., 67., 19. My obojí p-hy
o své váze necháváme. Sš. II. 350. (Hý.).

Postřehač, e, m., der Bemerker, Wahr-
nehmer. Cf. Postříhač. Jg.

Postřehlý, der Bemerkt hat. — P., kdo
postřežen jest, der Bemerkte. P. líčka. Puch.

Postřehnouti, hnul, ut, utí; postříci, po-
střehu, střehl, střežen, ení; postřehati, po-
stříhati = zpozorovati, zkusiti, bemerken,wahr-
nehmen, gewahr werden. — koho co. Zvíře
postřehlo myslivce. D. Postřehujeme tu ur-
čení času při události o Samaritanech Krista
nepřijavších. Sš. L. 9(5. — Gníd., L.

Postřehnutí, n., das Bemerken. Us. Jg.

Postřehnutý; — ut, a, o, bemerkt.

Postřekov, a, m. P. starý a nový, Pos-
sigkau, Alt-, Neu-, vsi u Klenče v Doma-
žlicku. PL.

Postřela, y, f., postřelení, der Streifschuss.
Když jen narazí, však neraní, p. slove a do-
cela mezi zhmoždilosti náleží. Ja. Vz Pateřní.

Postřelek, lku, m., niť na vrchu na plátně
nezatkaná, kaz, nicht eingewebter Faden auf
der Oberfläche der Leinwand. Us.

Postřelenec, nce, m., der Angeschos-
sene. Šp.

Postřelení, n., das Anschiessen, der Schuss,
An-, Streifschuss. D.

Postřelenina, y, f, rána postřehlá., od
postřelení, die Schusswunde. D.

Postřelený; postřelen, a, o, angeschossen.
Letí jako p. Jest p-ný = větrem podšitý,
ztřeštěný. — Jg.

Postřelimov, a, m., Gross-Heilendorf, ves
u Zábřehu na Mor. PL.

Postřelimovek, vka, m., Klein-Heilen-
dorf, ves u Zábřehu na Mor. Hý.

Postřeliti, il, en, ení, anschiessen — koho.
V. Ten mě samého postřelil a mého úřed-
níka zabiti pomáhal. Půh. II. 192. — koho
kde. Postřel Ančičku na hrázi. Er. P. 121.
— koho v čem: luňáka v letu. Sych. —
kam: v koleno. Flav. — koho čím: se-
kaným olovem, Us., penězi (porušiti). V.

Postřehlá, é, f., Postrum, ves u Jablon-
ného.

Postřelný, Schuss-. P. rána, postřelení,
die Schusswunde. J. tr.

Postřemenný pes, výžel, vyžle, vyžle-
nec, slídník, der Leithund, der an den Steig-
bügeln angebunden wird. Šm., Rk.

Postřený; -en, a, o, überzogen,gedeckt. —
čím. Půda čalouny p-ná. Kom.

Postřepek, pku, m., potřepek, vejce jenom
mázdřičkou potažené, ne skořápkou. Us. v Kr-
konoš. Hk.

Postřešný, Dach-. — Postřešné, ého, n.,
plat s domu, podymné, das Sparrengeld. D.

Postřetnouti, tnul,ut, utí; postřící, střetu,
střetl, ten, tení (zastr.) = potkati, begegnen.
Kat. 2454. — co, koho. Ku konci hlavy té
postřetujeme některé vlastivé věty Markovy.
Sš. Mr. 43. Postřetlo ho 10 malomocných. Sš.
L. 1168. Šla pro vodu k bílému Dunaju, po-
střetla tam Turky, podala jim ruky. Mor. P.
125. Milosrdie a pravda postřetly sě. Z. k.
84. 11. -- koho kde: na rozcestí. Koll. —
St. skl.