799

Postřežení, n., die Wahrnehmung. Vz
Postřeha.

Postřežený; — en, a, o, wahrgenommen.

Postříbřený; -en, a, o, versilbert. Blázni
byli, kordy měli zlatem p -né (říká se tomu,
kdo něco zpozdilého mluví n. činí). Dch.

Postříbřiti, il, en, ení; postříbrniti, il,
ěn, ění; postřibřovati, postřibrňovati ver-,
übersilbern. — co: měď, mosaz, tombak. —
čím jak. Tímto popelem může se za stu-
dena postřibřovati. Presl.

Postříbřítko, a, n., stříbrný lupínek ku
postřibřování, das Silberblättchen. Jg.

Postříbrný, postříbřený, ver-, übersilbert.
P. mečíky. Vrat.

Postřibřovací, Versilberungs-. P. teku-
tina. Vz KP. IL 227.

Postřibřování, í, n., die Versilberung,
jest povlekání rozličných věcí kovových,
dřevěných a j. tenkou vrstvou stříbra. Vz
S. N., KP. IL 227., IV. 228., Sfk. 353. P.
chemické a mechanické. Chemické: 1) v ohni,
2) studené a suché, 3) mokré: a) nátěrem,
b) varem, c) galvanické. Vz více v S. N.
P. lístkovým stříbrem, mit Blattsilber. Šp.

Postříci = zpozorovati. Vz Stříci, Po-
střehnouti.

Postřídati, nach einander wechseln, ab-
wechseln. Agend. čes. 71. — co. Us.

Postřih, u, m., veliké nůžky zahradnické,
die Stutzschere. Us. u Petrovic. Dch.

Postřihací, k postřikování sloužící, zum
Tuchbescheren dienend. P. stroj. Tech. Po-
střihací stroj, die Schermaschine, jest pří-
stroj, jímž se postřihování sukna rychleji
a jistěji má vykonati než nůžkami ručními.
P. stroj a) s nůžkami, b) s válcem kývacím
n. americký, c) s válcem otáčivým. Vz. S. N.

Postřihactví jest řemeslo, jež se obírá
postřihováním sukna. Das Tuchschererhand-
werk. Vz Cvory, Úskřipky, Přepostřižení
a více v S. N.

Postřihač, e, m., der Tuchscherer. Tk.
II. 546. P. stáda, der Scherer. BO. — Po-
střihačka, y, f., die Tuchschererin. — Po-
střihačský, postřihacký, Tuchscherer-. P.
nůžky, tovaryš, D., ostřižky. Techn.

Postřihárna, y, f. = postřihovna.

Postřihatelný, bescherbar.

Postřihati, postříkati; postřiknouti, hnul,
ut, utí; postříci (zastr.), postřehu, střihl,
střižen, ení; postřihávati, postřikovati, mit
der Schere beschneiden, Schafe, Tuch, Haare
scheren, schnippen; posekati, behauen. Jg. —
abs. Již jsme postřihali. Us. — co, koho:
D., sukno, vlasy, Jg., stromy, Šm., ovce. Ros.
Všecky postřihali. Dal. Ten všecky napořád
postříhá (olupuje ze cti, ze jmění). Vz Kle-
veta. Č. — po čem. Zvěděti, po čem hoře
postříhají (po čem hoře platí, co jest zlé).
St. skl., Reš. Vz Postihnouti. -- co, koho
nač: někoho na mnicha, Jg., něco na drobné
kusy p., Ros., na samé kousky. Hý. — co
komu: prst, kabát. Jg. — se. D.

Postříhati, vz Postřihati, Postřehnouti.

Postřihovač, e, m. = postřihač. Rk.

Postřihovačka, y, f. = postřikačka. Rk.
— P. u kolářů, die Spitzhacke. D.

Postřihovna, y, ť, die Tuchschererwerk-
statt. Rk.

Postříkání, n., die Bespritzung. Šm.

Postříkaný; -án, a, o, bespritzt.

Postříkati; postřiknouti, knul a kl, ut,
utí; postřikovati, bespritzen, besprengen. —
koho čím: blátem, broky (anschiessen).

Postříleti, el, en, ení, trochu stříleti, ein
wenig schiessen; napořád stříleti, schiessen,
ausschiessen, alles abschiessen. —co komu:
zajíce. Jg— Postřílel je po desátem (de-
cimoval). Sm.

Postříti, stru, střel, en, ení; postírati,
überziehen. — co čím: železo mědí, Hlas.,
půdu čalouny. Kom. — P., na Slov. — vše
utříti, alles ab-, wegwischen. Plk.

Postřízvu = střízlivě, nüchtern, mässig.
Ženy své povahy sotva p. umějí na uzdě
zdržeti. Reš.

Postřižek, žku, m., postřižky, ů, pl.,
m., Abschnitzel, Abfallsel., n. P. sukna, pa-
píru. — Jg.

Postřižín, a, m., ves v Kouřímsku. Tk.
I. 621., III. 657. — P., ves u Veltrus. PL.

Postřižiny, žin, pl., f. = postřižky. L. —
P., stříž, p. vlasů, das Haarschneiden, obřad
staroslovanský z časů pohanských, který zá-
ležel v stříhání vlasů chlapci sedmiletému.
Vz. S. N. Postřižin zajisté tak se vymáhá
k nazireatu, že nazireat bychom vůbec po-
střižinami — název slovanského obřadu na
starozákonný obřad přenosíce — jmenovati
mohli. Sš. L. 11. — P., postřižení na du
chovního, Tonsura. V MV. nepravá glossa.
Pa.

Postřížka, y, f., čekaná (u myslivců), der
Anstand. Na-žku vyjíti. D. Vz Čekání.

Postrk, u, m., postrkání, das Stossen. —
P., hnání, strk, šup, der Schub, dopravováni
osob cizích do místa, kam domovem příslu-
šeji. Vz S. N. Р-кеш někoho poslati. Šm.
Přišel p-kem, na p., wurde abgeschoben. Hý.
P-kem koho vyhostiti, vystrčiti, odvésti. Šm.
Dostati se domů p-kem. Us. Hý. — P., die
Verschmähung. Bližního pomlouváš, škodíš
jemu, pohrdáš, zabíjíš, zlořečíš, p-ky činíš.
1520. Veliké p-ky bratřím činil. Čr.

Postrkání, n., das Stossen, Schieben.
Tkad.

Postrkatelný, verrückbar, verschiebbar.
Sedl.

Postrkávač, postrkovač, postrková-
ček, čka, m., der Schieber. — P., postr-
kováček, čku, m., nástroj, der Schieber.
Tech.

Postrkávačka, postrkovačka, y, f., die
Schieberin; die Helferin, Gelegenheitmacherin,
Div. z ochot. 48.

Postrkovadlo, a, n., nástroj tlačící řepu
v krouhacím stroji k válci (na objemu 250
pilkami opatrenému), das Poussoir. Pta. —
P., koho si nikdo nevšímá. Kšá.

Postrkovati, vz Postrčiti.

Postrminec, nce, m., epacris, rostl.

Postroj, e, m., das Pferdegeschirr. Dch.

Postrojiti, il, en, ení; postrojovati, po-
málu strojiti, anrichten, ankleiden, anputzen,
Ros., 'přichystati, vorbereiten, die Pferde an-
schirren. Dch. — se — přichystati se. V.
Pohněvav se a postrojiv se tam jeti. Let. 22.

Postrolník, a, m. (zastr.), nějaká ryba.
Rozk.