Předchozí (798)  Strana:799  Další (800) |
|
|||
799
|
|||
|
|||
Postřežení, n., die Wahrnehmung. Vz
Postřeha. Postřežený; — en, a, o, wahrgenommen.
Postříbřený; -en, a, o, versilbert. Blázni
byli, kordy měli zlatem p -né (říká se tomu, kdo něco zpozdilého mluví n. činí). Dch. Postříbřiti, il, en, ení; postříbrniti, il,
ěn, ění; postřibřovati, postřibrňovati ver-, übersilbern. — co: měď, mosaz, tombak. — čím jak. Tímto popelem může se za stu- dena postřibřovati. Presl. Postříbřítko, a, n., stříbrný lupínek ku
postřibřování, das Silberblättchen. Jg. Postříbrný, postříbřený, ver-, übersilbert.
P. mečíky. Vrat. Postřibřovací, Versilberungs-. P. teku-
tina. Vz KP. IL 227. Postřibřování, í, n., die Versilberung,
jest povlekání rozličných věcí kovových, dřevěných a j. tenkou vrstvou stříbra. Vz S. N., KP. IL 227., IV. 228., Sfk. 353. P. chemické a mechanické. Chemické: 1) v ohni, 2) studené a suché, 3) mokré: a) nátěrem, b) varem, c) galvanické. Vz více v S. N. P. lístkovým stříbrem, mit Blattsilber. Šp. Postříci = zpozorovati. Vz Stříci, Po-
střehnouti. Postřídati, nach einander wechseln, ab-
wechseln. Agend. čes. 71. — co. Us. Postřih, u, m., veliké nůžky zahradnické,
die Stutzschere. Us. u Petrovic. Dch. Postřihací, k postřikování sloužící, zum
Tuchbescheren dienend. P. stroj. Tech. Po- střihací stroj, die Schermaschine, jest pří- stroj, jímž se postřihování sukna rychleji a jistěji má vykonati než nůžkami ručními. P. stroj a) s nůžkami, b) s válcem kývacím n. americký, c) s válcem otáčivým. Vz. S. N. Postřihactví jest řemeslo, jež se obírá
postřihováním sukna. Das Tuchschererhand- werk. Vz Cvory, Úskřipky, Přepostřižení a více v S. N. Postřihač, e, m., der Tuchscherer. Tk.
II. 546. P. stáda, der Scherer. BO. — Po- střihačka, y, f., die Tuchschererin. — Po- střihačský, postřihacký, Tuchscherer-. P. nůžky, tovaryš, D., ostřižky. Techn. Postřihárna, y, f. = postřihovna.
Postřihatelný, bescherbar.
Postřihati, postříkati; postřiknouti, hnul,
ut, utí; postříci (zastr.), postřehu, střihl, střižen, ení; postřihávati, postřikovati, mit der Schere beschneiden, Schafe, Tuch, Haare scheren, schnippen; posekati, behauen. Jg. — abs. Již jsme postřihali. Us. — co, koho: D., sukno, vlasy, Jg., stromy, Šm., ovce. Ros. Všecky postřihali. Dal. Ten všecky napořád postříhá (olupuje ze cti, ze jmění). Vz Kle- veta. Č. — po čem. Zvěděti, po čem hoře postříhají (po čem hoře platí, co jest zlé). St. skl., Reš. Vz Postihnouti. -- co, koho nač: někoho na mnicha, Jg., něco na drobné kusy p., Ros., na samé kousky. Hý. — co komu: prst, kabát. Jg. — se. D. Postříhati, vz Postřihati, Postřehnouti.
Postřihovač, e, m. = postřihač. Rk.
Postřihovačka, y, f. = postřikačka. Rk.
— P. u kolářů, die Spitzhacke. D. Postřihovna, y, ť, die Tuchschererwerk-
statt. Rk. |
Postříkání, n., die Bespritzung. Šm.
Postříkaný; -án, a, o, bespritzt.
Postříkati; postřiknouti, knul a kl, ut,
utí; postřikovati, bespritzen, besprengen. — koho čím: blátem, broky (anschiessen). Postříleti, el, en, ení, trochu stříleti, ein
wenig schiessen; napořád stříleti, schiessen, ausschiessen, alles abschiessen. —co komu: zajíce. Jg— Postřílel je po desátem (de- cimoval). Sm. Postříti, stru, střel, en, ení; postírati,
überziehen. — co čím: železo mědí, Hlas., půdu čalouny. Kom. — P., na Slov. — vše utříti, alles ab-, wegwischen. Plk. Postřízvu = střízlivě, nüchtern, mässig.
Ženy své povahy sotva p. umějí na uzdě zdržeti. Reš. Postřižek, žku, m., postřižky, ů, pl.,
m., Abschnitzel, Abfallsel., n. P. sukna, pa- píru. — Jg. Postřižín, a, m., ves v Kouřímsku. Tk.
I. 621., III. 657. — P., ves u Veltrus. PL. Postřižiny, žin, pl., f. = postřižky. L. —
P., stříž, p. vlasů, das Haarschneiden, obřad staroslovanský z časů pohanských, který zá- ležel v stříhání vlasů chlapci sedmiletému. Vz. S. N. Postřižin zajisté tak se vymáhá k nazireatu, že nazireat bychom vůbec po- střižinami — název slovanského obřadu na starozákonný obřad přenosíce — jmenovati mohli. Sš. L. 11. — P., postřižení na du chovního, Tonsura. V MV. nepravá glossa. Pa. Postřížka, y, f., čekaná (u myslivců), der
Anstand. Na-žku vyjíti. D. Vz Čekání. Postrk, u, m., postrkání, das Stossen. —
P., hnání, strk, šup, der Schub, dopravováni osob cizích do místa, kam domovem příslu- šeji. Vz S. N. Р-кеш někoho poslati. Šm. Přišel p-kem, na p., wurde abgeschoben. Hý. P-kem koho vyhostiti, vystrčiti, odvésti. Šm. Dostati se domů p-kem. Us. Hý. — P., die Verschmähung. Bližního pomlouváš, škodíš jemu, pohrdáš, zabíjíš, zlořečíš, p-ky činíš. 1520. Veliké p-ky bratřím činil. Čr. Postrkání, n., das Stossen, Schieben.
Tkad. Postrkatelný, verrückbar, verschiebbar.
Sedl. Postrkávač, postrkovač, postrková-
ček, čka, m., der Schieber. — P., postr- kováček, čku, m., nástroj, der Schieber. Tech. Postrkávačka, postrkovačka, y, f., die
Schieberin; die Helferin, Gelegenheitmacherin, Div. z ochot. 48. Postrkovadlo, a, n., nástroj tlačící řepu
v krouhacím stroji k válci (na objemu 250 pilkami opatrenému), das Poussoir. Pta. — P., koho si nikdo nevšímá. Kšá. Postrkovati, vz Postrčiti.
Postrminec, nce, m., epacris, rostl.
Postroj, e, m., das Pferdegeschirr. Dch.
Postrojiti, il, en, ení; postrojovati, po-
málu strojiti, anrichten, ankleiden, anputzen, Ros., 'přichystati, vorbereiten, die Pferde an- schirren. Dch. — se — přichystati se. V. Pohněvav se a postrojiv se tam jeti. Let. 22. Postrolník, a, m. (zastr.), nějaká ryba.
Rozk. |
||
|
|||
Předchozí (798)  Strana:799  Další (800) |