Předchozí (799)  Strana:800  Další (801)
800
Postromice, e, f., postromník, u, m.,
epidendrum, rostl.
Postropí, n., ponebí, das Stockwerk. Krok.
Postrouhací, lépe: postruhací. Jg.
Postrouhati, strouhám a strouži, strouhej
a, postruž; postruhovati, eine Zeit lang oder
alles beschnitzeln, schaben. Jg. co.
to vše postrouhám. Us. — co komu: mr-
kvičku. — co jak: na ruby, falzen (u jir-
chářů). D.
Postrpění, n., geduldiges Abwarten. Šm.
Postrpěti, ěl, ěn, ění, trochu strpěti, ein
wenig dulden, ertragen. — koho Job. —
P., posečkati, sich gedulden. D. Postrp ! Měj
postrpění. Us. — Jg.
Postruh, u, m., štěp, dřevo, na, němž ko-
želuzi kůže myzdří,
myzdřící stolice, der
Schabebaum (der Gerber). Rohn. Vz Koželuh.
Postruhací, Schab-, Gerber-. P. železo,
nůž (myzdřicí), das Schabeisen. D.
Postruheň, hně, f., postruhník, u, m.,
bochník z postrouhané dĺže. Jg.
Postruhovačka, y, f., u zahrad., das
Schabeisen zum Reinigen der Gänge. Šm.
Postrunění, n., das Besaiten. Fl.
Fostruniti, il, en, ění, besaiten. — co:
zaryto. Krok.
Postrvati, posečkati, sich gedulden. Po-
trvaje málo některý den. Plác.
Postryšné, ého, n., der Zoll, der vom
Getreide, das nach Strichen gemessen wurde,
gezahlt wurde. Gl. 259. — P., plat od shá-
nění měřeného obilí, das Streichgeld.
Postryšný, Strich-. — P., ého, m., kdo
postryšné přijímá.
D. Vz Postryšné.
Postryžiti, il, en, ení = očarovati, be-
hexen. Slov. Koll.
Postrž, e, f., vz Strž.
Postskript, u, m., z lat. post scriptum,
na psaních = přípisek, douška, S. N., Rk ,
dodatek. J. tr. Die Nachschrift.
Poststation, u, m., (z fr. a to z lat.),
poštovská štace n. zástavka. Rk.
Postudentiti se, ein Student werden.
Hlas.
Postuditi, il, zen, ení, ein wenig o. nach
einander kühlen. Ros.
Postulant, a, m., z lat., žadatel, der Bitt-
steller, Forderer.
Postulat, u, m., z lat., žádost, požadavek,
das Postulat, der Forderungssatz. P. = úsu-
dek o nutnosti nějaké věci takový, jenž přís-
ným a chladným rozumem se sice nedá do-
ložiti čili dokázati apodikticky, jenž však
přece nutným býti se cítí pro důsledky jeho
praktické ku př. nauka o nesmrtelnosti duše
lidské. Hš. v S. N. — P., propuštění (u tis-
kařů), die Lossprechung eines Halbgesellen.
Šm.
Postumus, vz Posthumus.
Postup, u, postupek, pku, m., postupo-
vání nohama, chod,
der Gang. L. — P., ta-
žení, tah, pochod, der Vormarsch. D., Čsk.
Nepřítele v p-pu zastaviti. Dch. P. čelní,
Frontal-Bewegung. Čsk. Slíbiv p-py nepo-
stúpil. Půh. II. 422. — P., další kroky, po-
stoupení,
das Fortschreiten, der Fortschritt.
V p-u, postupem času. Us. P. geometrický
(posloupnost!, postupnosť). Jg. Moc života
v neustálém jest postupu. Mus. Děje se to
v p.; p. zvuků. Šm. P. v hudbě stejný, ne-
stejný, protivný. Mus. Víno roku p-em
(každým rokem) násobí své vděky. Č. 226.
Dálo se to p-em od méně horšího k hor-
šímu. Sš. I. 30. Aniž on mohl, směl a chtěl
uspíšiti p. věcí těch, které se s ním dáti
měly; Sám přítomen byl celému p-pu té udá-
losti. Sš. J. 122., 183. Slovy: stéblo, klas,
zrno, p. v říši přírody se vypisuje; V říši
ducha neméně p. se stává a začátkové od
svrchovanosti nemálo odestávají. Sš. Mr. 22.
P. právní, gerichtliches Verfahren. Jg.
P., způsob postupování, das Verfahren. Ná-
sledujícími p-py sloučenina pochodí. Presl.
Postupce, e, m., postupitel, der Cedent.
J. tr.
Postupeň, pně, m., stupen, der Grad, die
Stufe, Abstufung, Tonstufe. Kam., Krok.,
Dch.
Postupice, dle Budějovice, městečko v Be-
nešovsku v Budějovsku. Vz S. N., Tk. IV.
737., III. 58.
Postupim, a, m , Potsdam, mě. v Prusku.
Vz S. N.
Postupitel, e, m., vz Postupujičník.
Postupky, dle Dolany, Postoupek, ves
u Kroměříže. PL.
Postupmo, successiv. Šm.
Postupně, nach u. nach, successiv. Dělo
se vše p. Us. — Stc. Alg. 74.
Postupní, Stufen-, rok, žalm, D., kolo
(v hodinách), das Steigrad. Us. Dch.
Postupník, a, m., dem etwas abgetreten
wird, der Cessionär. J. tr.
Postupnosť, i, f., die Folge, Nachfolge.
Jg. Vz Posloupnosť.
Postupný, fortschreitend. P. svírání se
střev. Krok. P. učení, pochod (Vormarsch).
Dch. P. přehláska, vz Přehláska. — Vz Po-
stupovací. — P., postoupný, stufenweise, suc-
cesiv. Ros.
Postupovací = postupný. P., Ab-
tretungs-. P. listina, smlouva. J. tr,
Postupovač, e, m., der Carriere-Macher.
Dch.
Postupování, n., das Fortschreiten. P.
výše ku předu. D. — P. statku (odevzdání),
die Abtretung.— P., jednání, das Verfahren.
Něčí p. ospravedlniti. Kom. - Jg.
Postupovati, vz Postoupiti.
Postupovník, a, m., vz Postupník.
Postupujičník, a, m., postupitel, kdo po-
stupuje (statku), der Abtreter, Cedent. Ros.
Postvářeti, el, ení, nach einander er-
schaffen. L.
Postviny, dle Dolany, Hüttenberg, ves
u Olešnice (u Nového města n. M.). PL.
Postvrdnouti, dnul a dl, utí, nach ein-
ander o. ein wenig hart werden. Byl.
Postyděti se, ěl, ění, sich ein wenig
schämen. — za koho, zač. Měl by se za
to p. Ros. — čeho. Postyďal se obličeje
proroka. BO.
Postydný, mrzký, schändlich. Hank.
Postýkati, vše navléci, alles anfädeln-. Na
Slov. Plk.
Postyla, vz Postilla.
Postýlati, vz Postlati.
Postýlka, y, f., vz Postel.
Postýskatí, vz Postesknouti.
Předchozí (799)  Strana:800  Další (801)