Předchozí (800)  Strana:801  Další (802)
801
1.  Posud, vz Posavad.
2.  Posud, u, m., vz Posudek.
Posudek, dku, m. P-ky (v strč. soud-
nictví) jsou dnové, v nichž se jisté věci po
soudu (po-súd-ě) ještě vyřizovaly,
der Rechts-
tag (nach dem Hofgericht), judicium extra-
ordinarium. Ros., S. N. P. (moravský) = vyko-
návání nálezů po soudě, aby ten, kdož jest
komu co prosoudil, tu od sebe dosti učinil;
ale exekučním řízením ještě nebyl, neb u něho
se za vedení exekuce žádalo. Pr. 18C9. str.
780. Do roka má býti 9 súdóv plných a 3
p-kové a po každých třech soudech má
rychtář pomáhati a p. jeden učiniti, aby se
obci spravedlnost stala. Brikc. Kterak úředník
k lidem dohledati a jak soudy a posudky
mezi nimi držeti má. V. P-vé v témž mar-
krabství čtyřikrát do roka se držívají. Faukn.
Své úředníky postaviti na p-ku. Půh. II. 160.,
145. Dá naň přísud na p-ku v Olomúci. Půh.
I. 21G. Přinésti svůj list na p. před úřed-
níky. Pňh. II. 228. O věci vz více v Gl.
259.—260.. Žer. Záp. I. 164., Pr. 1869. 780.
a násl. — P., posouzení, Beurtheilung. f. P.
spisu, úvaha, Recension, f. Spisovatel na po-
sudky vydávati se nechce. Mus. — P. na
posudek,
další p., die Superarbitrirung. J.tr.
Posudič, posuditel,e, m. =posuzovač. Šm.
Posudkář, e, m., der Kritiker.
1.  Posudní, -ný, Fass-. — P-dní, p-dné,
ého, n.,plat, který se ze sudu piva atd. dává,
Bier-, Weintaz, f. P. z piva, z vína. J. tr. P-dné
dáti. Háj. P. z věrtele piva dva groše české.
V. Udeřil král na Pražany o p. Cr. Toho
času při sv. Prokopu p-né vzniklo pro krále
Ludvíka. Let. 442. — P-ný, ého, m., der
Fasskellner. Dch.
2.  Posudní, bisherig. Kram.
Posuch, u, m., osuch, trockener Kuchen.
Na Slov. Plk.
Posucha, y, f., suchý čas, trockene Wit-
terung, pol. L.
Posucho, a, n. = sucho, vl. neutr. od
po + suchý. Někomu jen tak z p-a vybiti,
vylátati, vymletí, vyprášiti; někoho jen tak
z p-a udeřiti = tak že nemá žádných mazů,
ran, modřin. Us. na mor. Drahansku. Hý.
Posukovati, zauzliti, viele Knoten ma-
chen. Us. u Olom. Sd. — co: bič, niť, mo-
touz. Us. Hý.
Posuna, y, f. = posunek, die Geberde.
Nezdá se, že by byl Ježíš nějakou p-nou
záhadná slova svoje ojasniti volil. Sš. J. 44.
Neduživec slova jeho slyšeti nemoha toliko
posunami a znameními o tom, oč se jedná,
dověděti se mohl. Sš. Mr. 33. Zachariáš mlu-
viti nemoha požádal p-nami nějakými ta-
bulky. Sš. L. 26. Židé nelibost' svoji p-nami,
obličejem pošmourným a vyboulenýma očima
na jevo dávali. Sš. Sk. 89. (Hý.).
Posunčina, y, f., neustálé pohybování
údů, nemoc sv. Víta, chorea sancti Viti,
scelotyrbe, der Veitstanz.
Posunek, nku, posuněk, ňku, posunky,
ův, pl., m. = posunutí, způsob hnutí těla
i údův jeho.
P., hnutí, posunutí těla lidského
a zvl. tváři, jímž se spolu nějaké hnutí mysli
a zvláštní stav a způsob její naznačuje. Vz
S. N. Die Geberde. Hlasem a p-kem doká-
zati, že druhému štěstí přeje. V. Divné p-ky.
Kom. Má on divné p-ky (povahu). Ros. P-ky
dělati. Nt. Divní byli při něm posunkové.
Bart. Vz Posuna. — P., smyšlená n. směšná
řeč n. věc, fraška, die Posse. Ros.
Posuňkář, e, m., der Possenreisser. Us.
Jg.
Posuňkování, n. = posunství.
Posuňkovati, Possen treiben.
Posunkový. P. hra, die Pantomime. Šm.
Posunouti, posunu, nul, ut, utí; posou-
vati, posunovati
vorschieben, fortschieben,
hinrücken. — co kdy, po čem : nohu v tanci,
po zemi. L. — se na koho = obořiti se.
Leg. — se v čem. Jest to otázka paedago-
gická, kterou apoštolé v poznání Páně a ve
víře v něho p. se a povýšiti měli. Sš. J. 99.
se kam. Za hodinou hodina se němá
posunuje ve hrob nepamátky. Sš. Bs. 178.
(Hý.). Uskutečnění toho ve větší dálku se
posunuje. Dch.
Posunovací měřítko, das Schubvisir. Čsk.
Vz Posouvací.
Posunství, n.. das Mienenspiel. Sm. Vz
Posunkování.
Posunutí, n., die Verschiebung. Vojsko
učinilo p. Dch.
Posup, u, m., zamračení, das Verfinstern,
Dunkel. L.
Posupávati, ein wenig schnauben, schnar-
chen. Ros.
Posupělek, lka, m., staurus, ryba. Rozk.
Posupiti, il, en, ení; posupovati. co:
čelo, tvář (pomračiti, verfinstern). L. — se
na koho =
osupiti, anfahren. Jg.
Posuplivý, finster. P. zrak na někoho
upříti. Dch.
Posupník, a, m., ein Griessgram. L.
Posupnosť, i, f., die Finsterheit, Düster-
heit. L.
Posupný, nevlídný, zamračený, pošmour-
ný,
finster, düster. Troj., Ráj. Býti pohledu
p-ého. Sš. Oa. 319. Neoddali se smutku a
citům p-ným. Sš. L. 217.
Posušiti, il, en, ení; posoušeti, el, en,
ení; posušovati, ein wenig o. nach einander
trocknen. Jg. — co. Něco dnes, ostatek
zejtra posušíme. Ros. — kde: na slunci.
Posutice, též Bosnice, něm. Posnitz, ves
v pruském Opavsku. Vz S. N.
Posuv, u, m., die Rückung, Ver-, Vor-
schiebung. Dch.
Posuvatelný = posouvatelný.
Posuvka, y, f., v hud., das Versetzungs-
zeichen. P. podstatná, náhodná, snižující,
zvyšující, Erniedrigungs-, Erhöhungszeichen.
Mus.
Posuvný, posuvatelný, ver-, vorrückbar,
schiebbar, beweglich. Moucha má nos posu-
vatelný. Krok.
Posúzenie = soud. Kat. 2042.
Posúzi = posoudím. Výb. I. 1091.
Posuzovací, Beurtheilungs-, zur Kritik
gehörig. P. sloh, Jg., měřítko, Us., kommisse.
J. tr. Kommisse dále p., vyšší p. kommisse,
die Superarbitrirungs-Kommission. J. tr.
Posuzovač, e, posuzovatel, e, m., der
Richter, Beurtheiler, Recensent. P. divadelní,
Šm., učených děl, umělých prací. D. P.=
zlý soudce, schiefer Beurtheiler, der Splitter-
richter.
Předchozí (800)  Strana:801  Další (802)