803

ku p-tě člověka, připisuje se duchu sva-
tému; Veškera p. se děje duchem svatým.
Sš. J. 49., 268., 267., 109., 169. Setrvati v p-tě.
Sš. II. 313. (Hý.).

Posvětáč, e, ra , dřevěný svícen n. po-
stavek rat fakule, - hölzerner Fackelleuchter.
Na Slov. Plk.

Posvětitel, e, m., der Heiligmacher, Ein-
weiher. Jg.

Posvětitelka, y, f., die Einweiherin. L.

Posvětiti, il, cen, ení; posvěcovati —
Bohu oddati, přivlastniti, odložiti, etwas
Gott heiligen, weіhen, widmen; požehnati,
posvěcení dáti, weihen, einsegnen, Weihung
geben; světiti, heiligen: oddati, einer Sache
widmen, zu etwas weihen, bestimmen, auf-
opfern, hingeben. Jg. — co (všecko. Vz Po-
jísti). Láska a čistý úmysl posvěcují užívání
věcí nejetných. Sš. II. 387. P. kostel, Us.,
tělo a krev, Ms., slavnost' (světiti). Har. Účel
posvěcuje prostředky. Us. — čeho (čásť,
neurčitou měrou, jedno po druhém). P. chleba,
sýra. Vz Pojísti. Brt. Posvěcujíce všeho a
svato činíce; Jenž tak mocně posvěcuje
všech. Chč. 380., 306. Moha p. hříšných
všech. Chč. P. 17. b. Posvětili jste rukou
svých. Exod. P. kostela, Pulk., domu (čásť
po části). Br. — koho (čeho) kým, čím.
Posvětím duchem svatým. Kom. P. pokrmů
modlitbami. Plk. Kristus církev posvětil
obmytím vody a slovem života. Sš. J. 49.
Začátku králování svého mordem posvětil.
V. V starém zákoně kněží na kněžství obětmi
posvěcováni bývali. Sš. J. 268. Sv. Petr jed-
noho měštěnína akvilejským biskupem po-
světil (instr. přís.). Brt. S. §. 160., Pass. 344.
— koho nač: na kněžství, Us., na biskup-
ství. Pass. 39., D. — zač. Za abatyši po-
svěcena byla Mlada. V. A za ně (apoštoly)
posvěcuji (obětuji) sebe. Sš. J. 268. — koho
v co. Posvěť se v chrám Bohu. Sš. J. 72.
Proč chceš, synu, posvěcen býti v kněze?
Sš. Bs. 167. — jak. Pán apoštoly po stup-
něch k úřadu posvěcoval. Sš. L. 91. — od-
kud. Duch sv. nad vodami se vznáší po-
svěcuje je ze sebe. Sš.J. 49. — se. Posvěť
se jméno tvé. Us. — koho, se komu, čemu,
k čemu. Aby ji k životu zákonnému po-
světil. Ob. Pan. Život svůj Bohu p. D. Kostel
sv. Michalu p. Hlas. P. se Bohu. V. Jí se
posvětil. Záv. — (se) v čem. Tak on se
v svém náboženství posvěcoval. Kr. mosk.
Onoho v nás jmě buď posvěceno. Gh. Po-
světiž je v pravdě. Sš. J. 263.

Posvětivý, posvěcující, heilig machend.
Ve stavu p-vé milosti býti. Sš. J. 299.

Posvětlý, světlý, licht, grell. D.

Posvětna, y, f., lucerna, die Laterne.
Veleš.

Posvětný = posvětivý. Křest Krista pána
vlévá milosť p-nou v duše lidské. Sš. Mt. 50.
Aby moc p-ná také na ostatní tvory, pokud
toho schopni jsou, se dostala. Sš. Mr. 73.
A tak voda posvěcena byvši moc p-nou
v sebe vnímá. Sš. J. 49. Vz Milosť, Posvícný.

Posvévoliti, il, en, ení, ein wenig über-
müthig sein. L.

Posvícení, n., das Leuchten (einmal).
P-ním zapálil. Jg. Jiná věc jest posvěceni
a jiná posvícení; neb posvícení jest světla

ukázání, ale posvěcení jest kostela požehnáni.
Ms. Hus. — P., n. = posvěcení chrámu, vý-
roční slavnost na památku posvěcení chrámu.
Vz S. N., Tk. III. 198., IV. 411. U židů p. =
slavnosť ustanovená na památku od model
očištěného a k službě boží opět obnoveného
chrámu za časů Machabejských (r. 164. př. Kr.).
Vz více v Sš. J. 77. Das Kirchweihfest, die
Kirchweihe, Kirchmesse, Kirmess, Kirmse. P.
s náležitou veselostí se slaví. Kom. Není toho
kostelíka (tak malé vesnice), aby v něm
(v ní) jednou do roka p. nebylo. D., Lb.
Není vsi, aby v ní p. nebylo. Sk. — P.,
hody posvícenslcé, na Mor. hody, ve vých.
Čech. pochcení. Jir. Der Schmaus, die Lust-
barkeit bei der Kirchweihe. P. sedlské, V.,
císařské (v neděli po sv. Havle), vz více
v S. N. VI. 722. P. mladé (osm dní po pr-
vém). Us. P. míti, strojiti, držeti, D., okolním
strojiti. V. Na p. jíti. Us. Mníš, žes tu na
p. (tomu, kdo lenoší)? Us. Ne každý den
p. Č., Lb. Vz Štěstí. Je nevrlý jako staré
p. V Kunv. Msk. P. a peněz není. Kein
Gut kein Muth. Dch. Po p. sračka. Lb. Vz
Nuzný. — P., babí léto, das Fadengewebe,
der Altweibersommer. Již poletuje p. Us.
u Chrud. Zl. — P., svatyně, co svatého jest,
das Heiligthum, zastr. Ctib.

Posvíceníčko, a, n., malé posvícení, eine
kleine Kirchweihe. D.

Posvíceníčkovati, eine Kirchweihe hal-
ten. D.

Posvícenský, Kirchweih-. P. pokrmy,
Aesop., radosti, C., koláč, Us., příprava, Bart.
188., výsluha. Kouří jako z p-ho komína. Us.

Posvícný, posvětný, co po svíci n. po světle
jest. P. smrad (od svíce). Ms. v Rozb. 1841.

Posviniti, il, ěn, ění, besudeln, beflecken.
— co čím: papír inkoustem.

Posvítiti, svěť, svitě (íc), il, cen, ení, ein
wenig leuchten.— komu: a) svítiti, leuchten.
Posviť mi sem; b) zapáliti mu dům, das
Haus anzünden. Já ti posvítím. Us.; c) vy-
prášiti záda, Jemanden heim leuchten, D.; d)
uškoditi, übel mitspielen, auszahlen. P-til mu
k smrti, hat ihm das Lebenslicht ausge-
blasen. Dch. Ten mu posvítil. Us., Sych.;
e) zle poraditi, übel rathen. Ty bys mi po-
svítil. Us. — komu kam: na pravou cestu.
Br. Na cestičku p. Er. P. 134. — čím kam:
svíčkou, lucernou do sklepa, přes zeď atd.
Posvítímť já mu tam pístem. Dh. 25.

Posvolati, zusammenberufen. — koho.
Všech cechů posvolá. Puch.

Posvraskalý, ein wenig zusammenge-
schrumpft. Krok.

Posvrběti, ěl, ění; posvrbívati, ein wenig
jucken. — koho. Vždy mne to posvrbívá.
Ros. Posvrbívá ho kůže (chce výprask). Us.

Hý.

Posvrchní, povrchní, oberflächlich. P. po-
božnosť, Scheinandacht, f.

Posvršek, šku, m., vz Povrch. — P., die
Abgabe. Šm.

Posyčeti, el, ení, eine Zeit lang zischen.
Ros.

Posychrati, posychrávati, nasse Kälte
leiden. Věř mi, že posychráš. — P. neosobně.
Posychrává, es fängt an nasskalt zu werden.
Ros.