Předchozí (802)  Strana:803  Další (804) |
|
|||
803
|
|||
|
|||
ku p-tě člověka, připisuje se duchu sva-
tému; Veškera p. se děje duchem svatým. Sš. J. 49., 268., 267., 109., 169. Setrvati v p-tě. Sš. II. 313. (Hý.). Posvětáč, e, ra , dřevěný svícen n. po-
stavek rat fakule, - hölzerner Fackelleuchter. Na Slov. Plk. Posvětitel, e, m., der Heiligmacher, Ein-
weiher. Jg. Posvětitelka, y, f., die Einweiherin. L.
Posvětiti, il, cen, ení; posvěcovati —
Bohu oddati, přivlastniti, odložiti, etwas Gott heiligen, weіhen, widmen; požehnati, posvěcení dáti, weihen, einsegnen, Weihung geben; světiti, heiligen: oddati, einer Sache widmen, zu etwas weihen, bestimmen, auf- opfern, hingeben. Jg. — co (všecko. Vz Po- jísti). Láska a čistý úmysl posvěcují užívání věcí nejetných. Sš. II. 387. P. kostel, Us., tělo a krev, Ms., slavnost' (světiti). Har. Účel posvěcuje prostředky. Us. — čeho (čásť, neurčitou měrou, jedno po druhém). P. chleba, sýra. Vz Pojísti. Brt. Posvěcujíce všeho a svato činíce; Jenž tak mocně posvěcuje všech. Chč. 380., 306. Moha p. hříšných všech. Chč. P. 17. b. Posvětili jste rukou svých. Exod. P. kostela, Pulk., domu (čásť po části). Br. — koho (čeho) kým, čím. Posvětím duchem svatým. Kom. P. pokrmů modlitbami. Plk. Kristus církev posvětil obmytím vody a slovem života. Sš. J. 49. Začátku králování svého mordem posvětil. V. V starém zákoně kněží na kněžství obětmi posvěcováni bývali. Sš. J. 268. Sv. Petr jed- noho měštěnína akvilejským biskupem po- světil (instr. přís.). Brt. S. §. 160., Pass. 344. — koho nač: na kněžství, Us., na biskup- ství. Pass. 39., D. — zač. Za abatyši po- svěcena byla Mlada. V. A za ně (apoštoly) posvěcuji (obětuji) sebe. Sš. J. 268. — koho v co. Posvěť se v chrám Bohu. Sš. J. 72. Proč chceš, synu, posvěcen býti v kněze? Sš. Bs. 167. — jak. Pán apoštoly po stup- něch k úřadu posvěcoval. Sš. L. 91. — od- kud. Duch sv. nad vodami se vznáší po- svěcuje je ze sebe. Sš.J. 49. — se. Posvěť se jméno tvé. Us. — koho, se komu, čemu, k čemu. Aby ji k životu zákonnému po- světil. Ob. Pan. Život svůj Bohu p. D. Kostel sv. Michalu p. Hlas. P. se Bohu. V. Jí se posvětil. Záv. — (se) v čem. Tak on se v svém náboženství posvěcoval. Kr. mosk. Onoho v nás jmě buď posvěceno. Gh. Po- světiž je v pravdě. Sš. J. 263. Posvětivý, posvěcující, heilig machend.
Ve stavu p-vé milosti býti. Sš. J. 299. Posvětlý, světlý, licht, grell. D.
Posvětna, y, f., lucerna, die Laterne.
Veleš. Posvětný = posvětivý. Křest Krista pána
vlévá milosť p-nou v duše lidské. Sš. Mt. 50. Aby moc p-ná také na ostatní tvory, pokud toho schopni jsou, se dostala. Sš. Mr. 73. A tak voda posvěcena byvši moc p-nou v sebe vnímá. Sš. J. 49. Vz Milosť, Posvícný. Posvévoliti, il, en, ení, ein wenig über-
müthig sein. L. Posvícení, n., das Leuchten (einmal).
P-ním zapálil. Jg. Jiná věc jest posvěceni a jiná posvícení; neb posvícení jest světla |
ukázání, ale posvěcení jest kostela požehnáni.
Ms. Hus. — P., n. = posvěcení chrámu, vý- roční slavnost na památku posvěcení chrámu. Vz S. N., Tk. III. 198., IV. 411. U židů p. = slavnosť ustanovená na památku od model očištěného a k službě boží opět obnoveného chrámu za časů Machabejských (r. 164. př. Kr.). Vz více v Sš. J. 77. Das Kirchweihfest, die Kirchweihe, Kirchmesse, Kirmess, Kirmse. P. s náležitou veselostí se slaví. Kom. Není toho kostelíka (tak malé vesnice), aby v něm (v ní) jednou do roka p. nebylo. D., Lb. Není vsi, aby v ní p. nebylo. Sk. — P., hody posvícenslcé, na Mor. hody, ve vých. Čech. pochcení. Jir. Der Schmaus, die Lust- barkeit bei der Kirchweihe. P. sedlské, V., císařské (v neděli po sv. Havle), vz více v S. N. VI. 722. P. mladé (osm dní po pr- vém). Us. P. míti, strojiti, držeti, D., okolním strojiti. V. Na p. jíti. Us. Mníš, žes tu na p. (tomu, kdo lenoší)? Us. Ne každý den p. Č., Lb. Vz Štěstí. Je nevrlý jako staré p. V Kunv. Msk. P. a peněz není. Kein Gut kein Muth. Dch. Po p. sračka. Lb. Vz Nuzný. — P., babí léto, das Fadengewebe, der Altweibersommer. Již poletuje p. Us. u Chrud. Zl. — P., svatyně, co svatého jest, das Heiligthum, zastr. Ctib. Posvíceníčko, a, n., malé posvícení, eine
kleine Kirchweihe. D. Posvíceníčkovati, eine Kirchweihe hal-
ten. D. Posvícenský, Kirchweih-. P. pokrmy,
Aesop., radosti, C., koláč, Us., příprava, Bart. 188., výsluha. Kouří jako z p-ho komína. Us. Posvícný, posvětný, co po svíci n. po světle
jest. P. smrad (od svíce). Ms. v Rozb. 1841. Posviniti, il, ěn, ění, besudeln, beflecken.
— co čím: papír inkoustem. Posvítiti, svěť, svitě (íc), il, cen, ení, ein
wenig leuchten.— komu: a) svítiti, leuchten. Posviť mi sem; b) zapáliti mu dům, das Haus anzünden. Já ti posvítím. Us.; c) vy- prášiti záda, Jemanden heim leuchten, D.; d) uškoditi, übel mitspielen, auszahlen. P-til mu k smrti, hat ihm das Lebenslicht ausge- blasen. Dch. Ten mu posvítil. Us., Sych.; e) zle poraditi, übel rathen. Ty bys mi po- svítil. Us. — komu kam: na pravou cestu. Br. Na cestičku p. Er. P. 134. — čím kam: svíčkou, lucernou do sklepa, přes zeď atd. Posvítímť já mu tam pístem. Dh. 25. Posvolati, zusammenberufen. — koho.
Všech cechů posvolá. Puch. Posvraskalý, ein wenig zusammenge-
schrumpft. Krok. Posvrběti, ěl, ění; posvrbívati, ein wenig
jucken. — koho. Vždy mne to posvrbívá. Ros. Posvrbívá ho kůže (chce výprask). Us. Hý.
Posvrchní, povrchní, oberflächlich. P. po-
božnosť, Scheinandacht, f. Posvršek, šku, m., vz Povrch. — P., die
Abgabe. Šm. Posyčeti, el, ení, eine Zeit lang zischen.
Ros. Posychrati, posychrávati, nasse Kälte
leiden. Věř mi, že posychráš. — P. neosobně. Posychrává, es fängt an nasskalt zu werden. Ros. |
||
|
|||
Předchozí (802)  Strana:803  Další (804) |