804

Posykati, posykovati, eine Zeit lang
zischen. — kdy : v bolesti. Jg.

Posykačka, y, f. = palestra, cukačka,
Paläster. Vz Patka. U Chrud. Kd.

Posýlati, vz Poslati.

Posýlka, (posílka, vz Poslati), y f., po-
sýlání, das Schicken. Na p-ku jíti. Sych.
Jíti někam, k někomu p-kou. Us. Hý. —
P., co posláno, die Sendung. Obdržeti p-ku.
Krok. P. zboží. J. tr. P. peněz, die Geld-
sendung. J. tr. — P., koláče před posvícením
přátelům, posýlané. Jg. — P., die Ordonanz
(ve vojště). Čsk., Kulda.

Posypací, Streu-. P. písek, der Streusand,
Ros., mouka, das Streumehl. Srn.

Posypadlo, a, posypátko, a, n., V., Mkl.
B. 265., 264., nástroj, v němž posypací písek
bývá, die Streu-, Sandbüchse. — P., sám
tento písek,der Streusand. D. Zlaté p., das
Streugold. Šm.

Posypání, n., die Bestreuung. P. popelem.

Posypaný; -án a, o, bestreut.

Posypati, posypám a posypu; posýpati,po-
sypávati, posypovati, bestreuen, beschütten,
besprengen. — co, se čím : koláče perníkem,
mákem, Ros., maso solí, D., prachem n. po-
pelem hlavu, Br., čerstvé písmo pískem. Po-
pelem se posype. BO. — kam. Nevypáleného
popela na hlavu drobet posype. Reš.

Posypek, pku, m., summa, kterou ten,
jenž při prosoudil, na posudku úředníkům
položiti či sypati musil, die Summe, welche
der Sachfällige beim posudek entrichtete.
Tov. k. 142.

Posýpka, y, f., posypadlo. Na Slov. —
P., prach nasypaný na pánvičku. Sp.

Posyřalý, posyřelý, v sýr obrácený, ge-
läbt, geronnen. P. mléko. Kom. J. 416.

Posyření, n., das Lab. Aqu.

Posyřeti, zastr. posyřati, gerinnen. Jg.

Posyřiti, il, en, ení; posyřovati, laben. —
co: mléko (na sýr zadělati). Ros. — co kde.
Mléko v nádobách p. Br.

Posytiti, il, cen, ení, posycovati, nasytiti,
ersättigen. — koho: duše. Past. ms.

Pošacovati, zněm. schätzen.— co jak:
statek k své duši p., nach Gewissen. V.

Pošafrániti, il, ěn, ění. — co: polívku,
mit Saffran würzen. Us.

Pošáklý = zbrklý, pošetilý, närrisch. Us.

Pošáleti, el, ení, verrückt werden. L.

Pošáliti, il, en, ení, verrückt machen.
L. — koho.

Pošamtati se, šamtavě jíti, paihati se,
ungeschickt gehen, schlendern. Us. u Roz-
honic.

Pošancovati se, ubírati se, sich begeben,
cf. Pošantati se. Já se tam přece pošancuji.
Ros.

Pošanovati, šp. z něm. schonen, ušetřiti.
Us.

Pošantati se, pokulhati se, wohin hum-
pen. Ros.

Pošarovati, šp. z něm. scharren, pohra-
bati. — kde: pod kotlem (aby lépe hořelo).
Ros.

Pošarpati, roztrhati, zerreissen. Na Ostrav.
Tč.

Pošarvatiti, poškoditi. — co. Hrom p-t.il
kostel. Na mor. Zlínsku. Brt.

Pošaškovati, ein wenig scherzen, Possen
treiben. Jg. — s kým. Us.

Pošavlovati, šavlí, palašem posekati,
niedersäbeln. Lid jejich p. a postříleti kázal.
Skl. 321.

Poščati, poščávati, půjčiti, leihen, borgen.
— kde. On u jiných poščává — dělá dluhy.
Us. u Uher. Hradiště. Tč. —- komu čeho.
Poščajte nám motyky, chleba, peněz. Ib.
Hý. Vz Poščky.

Poščiediti, propůjčiti, schenken. Z' mne
Bóh ješče jest poščiedil šesť dní, bych váš
stav zpořiedil. Výb. II. 5. 21.

Poščky, gt.pošček, pl., f., půjčka, das
Darlehen. Něco je na poščkách (vypůjčeno).
U Opavy. Klš. Vz. Poščati.

Pošeděti,pošedivěti, ěl, ění, grau werden,
ergrauen. Jg.

Pošedivělý, etwas grau geworden, grau-
lieh. D.

Pošedivosť, i, f.. šediny, das Greisen-
alter. Pr. zem. 1538.

Pošelmovati, ein wenig schelmisch thun.
Ros.

Pošem, volání na ovce. Pošem, pošem.
Us.

Pošepky, vz Pošepmo.

Pošeplati, pošeplám a pošepli, mit der
Zunge anstossend reden. — abs. On poše-
plává. Us. Hý. — co komu. Ros.

Pošepmo, šeptem, šeptavě, pošepky, po-
šeptmo, lispelnd, flüsternd, leise. P. mluviti.
V., Kom. P. odmlouvati. V. P. jsem mu
pravdu pověděl. Sych.

Pošepmý, flüsternd. Us. Dch.

Pošept, u, m., das Flüstern, Geflüster. L.

Pošeptač, e, m., der Zufliisterer. Št.

Pošeptati, pošeptám a pošepci, pošep-
távati, zischen, raunen, lispeln. — co komu.
Němý hluchému pošeptal, aby beznohý utí-
kal. Prov. Těžko mu co p., když jest co
peň chluchý. Sych. — kam: do ucha, V.
Čert mu to do ucha pošeptal. Šm.

Pošeptavač, e, m., der Einbläser. Dch.
Vz Pošeptač.

Pošeptmo, leise. Přípona -mo. Mkl. B.
236.

Pošeptný, pošepný, geflüstert. Řekl
p-nými slovy. L.

Pošerediti, il, děn, ění, zen, ení, garstig
machen. — co čím. Us. — se v čem =
znečistiti. Sf.

Pošermovati, ein wenig fechten. — čím
s kým: mečem se sousedem.

Pošestný, sechsfach. P-né koně, sechs-
spännig. L.

Pošeť, i, f., nerozum, nesmysl, bláznovství,
der Aber-, Wahnwitz, der Wahnsinn, die
Thorheit. P. boží moudřejší jest nade všechnu
moudrost' lidskou. Sš. Sk. 47. Nemějme p-ti
jejich za výroky ducha svatého. Sš. L. před-
mluva.

Pošetění, n., zastr., zbláznění, die Narr-
heit.

Pošetěný; -ěn, a, o, unsinnig. Jg.

Pošetěti, ěl, ění = pošetiti se, wahnwitzig
werden. O Pánu, že pošetí, pravili. Sš. J.
168.

Pošetile, bláznově, wahsinnig, thöricht.
P. si počínati, D., koně hnáti. Sych.