Předchozí (804)  Strana:805  Další (806) |
|
|||
805
|
|||
|
|||
Pošetilec, lce, m., ein Narr, Thor, Schwär-
mer. Sych., D. Pošetilost', i, f., nerozum, nemoudrosť,
nesmyslnost, bláznovství. V., Jg. P. trvalá a znamenitá nejapnosť a převrácenost'. Hš. Vz S. N. Die Thorheit, Sinnlosigkeit, der Wahn- sinn, Aberwitz. To za největší p. měl. P. jest stav mysli naší, v němž bdějíce, své zámysly skutečnými zvědami čilosti bvti pokládáme. Mark. Log. 184. Pošetilý, nesmyslný, střeštěný, nemoudrý,
blázen, posedlý, un-, wahnsinnig, irre, be- thört, aberwitzig. V. P. tlachání. D. Pošetilé kvapení v zápětí má želení. Sych. Opičí láska p-lé matky. Sych. — na čem: na mysli. Eus. — čím. Dcerku ďáblem p-lou. Lom. kan. sv. — P., od šet (šít) = stařec, der Greis. Pošetiti, il, ěn, ění, pošeťovati = zblá-
zniti, pošetilým učiniti, unsinnig, wahnwitzig machen. Ros. — koho. Pavle, veliká učenosť tě pošeťuje. Sš. Sk. 280. — se — zblázniti se, smyslu pozbyti, Narr werden, toll, unsinnig, wahnsinnig, sinnlos werden. D. On se po- šetil. V. Zloducha má a pošetil se. Sš. J. 177. Pravíce se býti moudrými pošetili se. Sš. I. 27. — se čím (na čem)'. Smyslem se pominul a pošetil. Lom. Vzteklostí na mysli se pošetil. Eus. — se proti komu. Lid proti věrným se pošetil. Trip. Pošetření, n., die Beobachtung, Beach-
tung, Erwägung. Šm. Pošetřiti, il, en, ení; pošetřovati = trochu
šetřiti, pozor míti, ein wenig sparen, Acht geben, erwägen, beobachten. — abs. Jakby ty obrany platny byly, pošetřme (trochu po- važme). Skl. V. 345. Pošetřme, co Platon praví. Vodň. — co, čeho, nač. Ať pán sám to (toho, na to) pošetří. Ros. Pošetř sám na sebe. Kram. Pošetřme teď toho. Rváč. Po- šetřte (pohledněte) na kosti naše. S. Aug. o marn. — (P. čeho: Jel., Reš., Záv., V.) — se. Pošetřme se, jací budeme v den súdný. Sv. Aug. o marn. Pošev, švi, poševka, y, f., (pol.), povlak,
povlek, cejcha na peřiny, die Bettziche. Poševeliti, pošebeliti, il, en, ení, pomač-
kati, zerrütteln. — co: peřiny. Us. Poševna, y, f., eleodora, živočich blanýš.
Krok. Poševnatice, e, f., spathodea. Rostl.
Poševnatý, mit einer Scheide versehen,
pošvou okrytý. P. listy. Rostl. Poševní, -ný, Scheiden-. P. klikoroh,
curculio vaginalis, der Scheidenkäfer. Šm. Poševník, a, m., pošvář, der Scheiden-
macher. Pošiditi, il, zen, ení, ein wenig foppen,
betrügen. — koho. Pošidím ho drobet. Ros. Dosti jsi pošidil děvčat. Us. — se s kým. Us. Pošijek, jku, m., zášijek, udeření po
šíji, ein Schlag an den Nacken, Nackenstoss, -schlag. Dáti komu p. St. skl. Zeplváchu na jeho obličej a p-jky jej tepiechu. ZN. Pošijkovati,pošijky dávati, Nackenstösse
geben. L. Pošik, u, m., položitosť, nahnutosť, die
Abschüssigkeit, Schräge. Ras. Rána na pošik. Ras. — Pošikem = stranou, šikmo, šourem, schräg. Preť. |
Pošikmo, pošikem, schräg. Loď pošikmo
plave. Berg. D. Pošilhávati, pošilhati, ein wenig schielen.
Us. — po kom. Pošilhává po tom děvčeti (líbí se mu). Us. Všk. Pošiměřice, dle Budějovice, ves v Pra-
chensku. Tk. I. 432. Pošinouti, nul, ut, utí; pošívati, bewegen,
weiter rücken. Pošívati se, odšinouti se. Šf. — (co) kam: Pošinul oko na pána (pohnouti; obyč.: mrkl okem na pána. Kmp.). Č. Do dálky p. Dch. — čím. Nt. — co: hranice své říše, vorrücken. Nt. Oni krasovědy . . . bytně dále pošinuli (ku předu přivedli). Pal. Rd. I. 315. — se, sebou, pohnouti se, sich bewegen. — se pošívati = hněvati se. V Kr- konoš. Kb. Pošinul se = pohnul se; polá- mal se. Us. Vepř výše sebú pošinul. St. skl. — se odkud: z místa. C. — se v čem:
v kříži (polámati se), sich das Kreuz verren- ken. — se čím (polámati se). Pošinul se zdvi- háním těžkého kamene. — se proti komu, posouvati se, sápati se. Č. Črtie hrozné se proti sv. Hedvice pošívajíc. Výb. I. 1157., 1159. — s kým. Zase s tebou čert pošívá. Us. Mřk. Pošinulý, pošinutý; — ut, a, o, polo-
mený, der sich verrenkt hat. — kde: kůň v kříži p-tý. Ms. Pošinutí,pohnutí, die Bewegung, Rückung.
P. hlavy. Měst. bož. III. 236. -- P. nohy, die Verrenkung. — P. kříže, v kříži, die Kreuzlähmung. Jg. Pošinutý, vz Pošinulý.
Pošípati, ušpiniti, beschmutzen. Us. u Míst-
ka. Mtl. — P., ein wenig reiben, wälzen. Ros. Pošířiti, il, en, ení, pošiřovati, etwas
weiter, breiter machen. Dch. — co čím. 1. Pošišlati, pošišmati = pomazati, be-
schmutzen. Kom. — co: prádlo. Sych. 2. Pošišlati, pošišlávati, drobet šišlati,
ein wenig zischeln. — abs. Pošišlává. Us. Hý. Pošišlal si. Pošišmaný; — án, a, o, ušpiněný, be-
schmutzt. Vz násl. Pošišmati, ušpiniti, umazati, beschmut-
zen. Us. u Pelhř. Ptů. Vz Pošišlati. Pošiti, šiji, šij, šije (íc), il, it, ití; poší-
vati, trochu šíti, ein wenig nähen; po-, při- kryti, bedecken; potáhnouti, überziehen. Jg. — čeho. Ta pošila košil (neurčitou měrou). —
co. Všecko prádlo posila. Us. P. střechu, Ros., cep, (ošití na držák přišiti). Us. — co čím: střechu slamou, došky, rákosím, sítím. Jg., něco koží, D., chalupu hrachovinou p. Er. P. 363. Pošitý; -it, a, o, benäht, bezogen, bedeckt.
Vz Pošiti. Jg. Pošívač, e, pošíval, a, m., der Stroh-
decker. Rk., Prk. Př. 11. Pošívaný, benähet. P. dílo. BO. Vz Po-
šitý. Pošívati, vz Pošiti, Pošinouti.
Pošívka, y, f., pošití, der Uiberzug. Žen-
ská p. (po ženských zblázněný), der Weiber- narr. D. Pošívkář, e,m., wer Uiberzüge macht. Jg.
Poška, y, f., koule sněhová, der Schnee-
ball. —P-ky, koule z vytlačeného voští. Us. ve vých. Čech. Ktk., Kal., Všk. |
||
|
|||
Předchozí (804)  Strana:805  Další (806) |