805

Pošetilec, lce, m., ein Narr, Thor, Schwär-
mer. Sych., D.

Pošetilost', i, f., nerozum, nemoudrosť,
nesmyslnost, bláznovství. V., Jg. P. trvalá a
znamenitá nejapnosť a převrácenost'. Hš. Vz
S. N. Die Thorheit, Sinnlosigkeit, der Wahn-
sinn, Aberwitz. To za největší p. měl. P. jest
stav mysli naší, v němž bdějíce, své zámysly
skutečnými zvědami čilosti bvti pokládáme.
Mark. Log. 184.

Pošetilý, nesmyslný, střeštěný, nemoudrý,
blázen, posedlý, un-, wahnsinnig, irre, be-
thört, aberwitzig. V. P. tlachání. D. Pošetilé
kvapení v zápětí má želení. Sych. Opičí
láska p-lé matky. Sych. — na čem: na
mysli. Eus. — čím. Dcerku ďáblem p-lou.
Lom. kan. sv. — P., od šet (šít) = stařec,
der Greis.

Pošetiti, il, ěn, ění, pošeťovati = zblá-
zniti, pošetilým učiniti, unsinnig, wahnwitzig
machen. Ros. — koho. Pavle, veliká učenosť
tě pošeťuje. Sš. Sk. 280. — se — zblázniti se,
smyslu pozbyti, Narr werden, toll, unsinnig,
wahnsinnig, sinnlos werden. D. On se po-
šetil. V. Zloducha má a pošetil se. Sš. J.
177. Pravíce se býti moudrými pošetili se.
Sš. I. 27. — se čím (na čem)'. Smyslem
se pominul a pošetil. Lom. Vzteklostí na
mysli se pošetil. Eus. — se proti komu.
Lid proti věrným se pošetil. Trip.

Pošetření, n., die Beobachtung, Beach-
tung, Erwägung. Šm.

Pošetřiti, il, en, ení; pošetřovati = trochu
šetřiti, pozor míti, ein wenig sparen, Acht
geben, erwägen, beobachten. — abs. Jakby
ty obrany platny byly, pošetřme (trochu po-
važme). Skl. V. 345. Pošetřme, co Platon
praví. Vodň. — co, čeho, nač. Ať pán sám
to (toho, na to) pošetří. Ros. Pošetř sám na
sebe. Kram. Pošetřme teď toho. Rváč. Po-
šetřte (pohledněte) na kosti naše. S. Aug.
o marn. — (P. čeho: Jel., Reš., Záv., V.) —
se. Pošetřme se, jací budeme v den súdný.
Sv. Aug. o marn.

Pošev, švi, poševka, y, f., (pol.), povlak,
povlek, cejcha na peřiny, die Bettziche.

Poševeliti, pošebeliti, il, en, ení, pomač-
kati, zerrütteln. — co: peřiny. Us.

Poševna, y, f., eleodora, živočich blanýš.
Krok.

Poševnatice, e, f., spathodea. Rostl.

Poševnatý, mit einer Scheide versehen,
pošvou okrytý. P. listy. Rostl.

Poševní, -ný, Scheiden-. P. klikoroh,
curculio vaginalis, der Scheidenkäfer. Šm.

Poševník, a, m., pošvář, der Scheiden-
macher.

Pošiditi, il, zen, ení, ein wenig foppen,
betrügen. — koho. Pošidím ho drobet. Ros.
Dosti jsi pošidil děvčat. Us. — se s kým. Us.

Pošijek, jku, m., zášijek, udeření po
šíji, ein Schlag an den Nacken, Nackenstoss,
-schlag. Dáti komu p. St. skl. Zeplváchu na
jeho obličej a p-jky jej tepiechu. ZN.

Pošijkovati,pošijky dávati, Nackenstösse
geben. L.

Pošik, u, m., položitosť, nahnutosť, die
Abschüssigkeit, Schräge. Ras. Rána na pošik.
Ras. — Pošikem = stranou, šikmo, šourem,
schräg. Preť.

Pošikmo, pošikem, schräg. Loď pošikmo
plave. Berg. D.

Pošilhávati, pošilhati, ein wenig schielen.
Us. — po kom. Pošilhává po tom děvčeti
(líbí se mu). Us. Všk.

Pošiměřice, dle Budějovice, ves v Pra-
chensku. Tk. I. 432.

Pošinouti, nul, ut, utí; pošívati, bewegen,
weiter rücken. Pošívati se, odšinouti se. Šf. —
(co) kam: Pošinul oko na pána (pohnouti;
obyč.: mrkl okem na pána. Kmp.). Č. Do
dálky p. Dch. — čím. Nt. — co: hranice
své říše, vorrücken. Nt. Oni krasovědy . . .
bytně dále pošinuli (ku předu přivedli). Pal.
Rd. I. 315. — se, sebou, pohnouti se, sich
bewegen. — se pošívati = hněvati se. V Kr-
konoš. Kb. Pošinul se = pohnul se; polá-
mal se. Us. Vepř výše sebú pošinul. St. skl.

— se odkud: z místa. C. — se v čem:
v kříži (polámati se), sich das Kreuz verren-
ken. — se čím (polámati se). Pošinul se zdvi-
háním těžkého kamene. — se proti komu,
posouvati se, sápati se. Č. Črtie hrozné se
proti sv. Hedvice pošívajíc. Výb. I. 1157.,
1159. — s kým. Zase s tebou čert pošívá.
Us. Mřk.

Pošinulý, pošinutý; — ut, a, o, polo-
mený, der sich verrenkt hat. — kde: kůň
v kříži p-tý. Ms.

Pošinutí,pohnutí, die Bewegung, Rückung.
P. hlavy. Měst. bož. III. 236. -- P. nohy,
die Verrenkung. — P. kříže, v kříži, die
Kreuzlähmung. Jg.

Pošinutý, vz Pošinulý.

Pošípati, ušpiniti, beschmutzen. Us. u Míst-
ka. Mtl. — P., ein wenig reiben, wälzen. Ros.

Pošířiti, il, en, ení, pošiřovati, etwas
weiter, breiter machen. Dch. — co čím.

1. Pošišlati, pošišmati = pomazati, be-
schmutzen. Kom. — co: prádlo. Sych.

2. Pošišlati, pošišlávati, drobet šišlati,
ein wenig zischeln. — abs. Pošišlává. Us.
Hý. Pošišlal si.

Pošišmaný; — án, a, o, ušpiněný, be-
schmutzt. Vz násl.

Pošišmati, ušpiniti, umazati, beschmut-
zen. Us. u Pelhř. Ptů. Vz Pošišlati.

Pošiti, šiji, šij, šije (íc), il, it, ití; poší-
vati, trochu šíti, ein wenig nähen; po-, při-
kryti, bedecken; potáhnouti, überziehen. Jg.

— čeho. Ta pošila košil (neurčitou měrou). —
co. Všecko prádlo posila. Us. P. střechu,
Ros., cep, (ošití na držák přišiti). Us. — co
čím: střechu slamou, došky, rákosím, sítím.
Jg., něco koží, D., chalupu hrachovinou p.
Er. P. 363.

Pošitý; -it, a, o, benäht, bezogen, bedeckt.
Vz Pošiti. Jg.

Pošívač, e, pošíval, a, m., der Stroh-
decker. Rk., Prk. Př. 11.

Pošívaný, benähet. P. dílo. BO. Vz Po-
šitý.

Pošívati, vz Pošiti, Pošinouti.

Pošívka, y, f., pošití, der Uiberzug. Žen-
ská p. (po ženských zblázněný), der Weiber-
narr. D.

Pošívkář, e,m., wer Uiberzüge macht. Jg.

Poška, y, f., koule sněhová, der Schnee-
ball. —P-ky, koule z vytlačeného voští. Us.
ve vých. Čech. Ktk., Kal., Všk.