806

Poškádlení, n., das Reizen, Foppen. Sm.

Poškádlený; — en, a, o, gereizt, gefoppt.
Us.

Poškádliti, il, en, eni, ein wenig foppen,
reizen. — koho. Ros. — se s kým. Ros.

Poškaredělý, finster blickend. Šm.

Poškarediti, il, ěn, ění, hässlich machen.
Us.

Poškleb, u, m.= pošklebek, das Gegrinse.
Dch.

Poškleba, y, m , pošklebač, e, m., der
Spötter, Verhöhner. Div. z och.

Pošklebáček, čka, m. = posměváček, pták.
Us. u Strak. Slm.

Pošklebačný, spöttisch, höhnisch.

Pošklebek, bku, m., der Spott, Hohn.
P-ky z někoho si dělati. Us.

Pošklebiti se, il, ení, pošklebovati, ein
wenig greinen, höhnen. — se po kom, se
čemu. Rk. Co bychom se ti pošklebovali
(posmívali)? Us.

Pošklebně, höhnisch, spöttisch. Us.

Pošklebný, höhnisch, spöttisch. Us.

Pošklubati, poškubati, pošklubnouti, po-
škubnouti bnul a bl, utí; poškloubati, po-
šklubávati, ein wenig zupfen, rupfen. —
koho za co: za ruku, za kabát. Us.

Poškodek, dku, m., der Schaden, die
Schlappe. Dch.

Poškoditi, il, zen, ení, einen Schaden
zufügen. — abs. Zemětřesení velice poško-
dilo. V. — co, šp. dle něm. etwas beschä-
digen m.: uškoditi něčemu, pokaziti, porou-
chati něco, Jg., Brs. 130., pohanobiti co, na
Mor. Mřk. — čemu. Aby právu nepoškodili.
Pulk.; Ms. pr. kut. — komu v čem. Alx.

Po školácku, schülerhaft. D. Vz Po s dat.,
IL 604.

Po školsku, schulgerecht. D. Vz Po s dat.,
II 604.

Poškopiti, il, en, ení, všecky n. mnohé
škopiti, vyřezati, alle o. viele verschneiden,
entmannen. Na Slov. — P. = odníti, nehmen,
vermindern, stehlen. — co komu: hrušky
(ukrásti). Bern. — P. = poraziti, nieder-
werfen. Mladou ženu poškopil. V.

Poškorn, u, m. Za 4 slepice, které se
při odvozování p-nu (z Buschkorn?)na Bystré
dávají. Ms. 1648. (Gl. 260.).

Poškorniti se, il, ění, s někým se po-
škorpiti, in Zwist sein. Us. Dch.

Poškorpiti, il, en, ení = poškádliti, ein
wenig reizen. — koho. Us. — se s kým. =
pohádati se, zanken. D.

Poškovati, poškami po sobě házeti, mit
Schneeballen werfen. Us. ve vých. Čech.
Kda. Vz Poška.

Poškození, n., die Beschädigung. P. vzíti.

Poškozený, lépe:, škodující (ten, kdo
škodu vzal). Šb., Š. a Z. Zboží došlo v stavu
poškozeném, lépe: zboží došlo porušené. Šb.
Na Mor. také = pohanobený. Mřk. Cf. Po-
škoditi co.

Poškrabák, u, m., nástroj pekařský ku
škrabání tésta, der Aufreiber. D.

Poškrábati, poškrábám a poškrábu; po-
škrábnouti, bnul a bl, ut, utí; poškrabovati,
podrápati, auf-, zerkratzen, an-, aufreiben,
aufritzen; ošiditi, betrügen, anschmieren; na-
bírati, škádliti, foppen, sticheln. Jg. — co,

koho. Poškrábal stůll. Us. P. koho = po-
drápati ; 2. ošiditi; 3. žertovně nabírati. Jg.
— co, koho čím: nehty. Papír tužkou p.
(počmárati). Us. Hý. — kde: na n. po
obličeji.

Poškrabek, bku, poškrab, u, m., ku př.
chléb z těsta z díže vyškrabaného, výškrabek,
na Slov.postruheň, das Aufreibsei, das Sehabe-
brod. — P., škrábnutí, eine Verletzung durchs
Kratzen. Dch. — P., bka, m., poslední dítě
týchž rodičův, das Nestküchen.

Poškrabkávati, pohlazovati, sanft strei-
cheln Koll.

Poškrabovati, vz Poškrábati.

Poškřek, u, m., pokřik, das Geschrei,
der Lärm. Pís. br.

Poškřipiti, il, ení, škřipiti, ein wenig
knirschen. — na koho čím: zuby. Ctib.

Poškrkati, poškrkávati, scherren, quacken,
gurren, rülpsen; škrkaje popsati, pomazati, be-
kritzeln, beschmieren. Vz Poškrtati. —.co:
papír. Hý. — na čem: na houslech. Jg. —
co jak: na kusy (roztrhati, zerfetzen). Us.
na Mor. Jg.

Po škrobiti, il, en, ení, stärken. — co
čím. Všecko prádlo dobrým škrobem po-
škrobila.

Poškrouhati, ein wenig knurren. Ros.

Poškrtati, bekritzeln, beschmieren. Vz
Škrtati.

Poškrtiti, il, cen, ení, nach einander er-
würgen. — koho s kým. Všecky se svými
pomocníky poškrtil. Us.

Poškubati, poškubovati, nörgeln, zupfen.
— koho na čem. Us. Dch.

Poškubavý, nörgelnd. Dch.

Poškvařiti, il, en, ení, ein wenig o. nach
einander schmoren, auskochen. — co kdy.
Us.

Poškvírati se někomu = posmívati se,
auslachen. U Něm. Brodu. Všk.

Poškvrliti, il, en, ení, popáliti, ein we-
nig versengen. Slov.

Poškvrn, u, m. = poškvrna, die Makel.
Nenie na světě tak dobrého člověka, aby sě
ďábel nepokusil chtě sě rád dotknúti jeho
p-nem. Boč. exc.

Poškvrna, lépe: poskvrna, poškvrnka,
lépe: poskvrnka, y, f., zmazání, vada, der
Flecken, die Makel. BO. Bez p-ny — čistý.
V. P. v šatech, Reš., od vosku. D. To nemá
p-ny. Sych. P. na oku (povlaka malá na
bláně rohové). Ja. Poskvrn nadělati. V. Po-
skvrnu ve slunci hledati (příliš pochybující,
vybíravý). Vz Zevrubnosť. Č. — P., úhona,
der Schandfleck, die Unthat. Ani p-ny na
něm nebylo. D. Poškvrnu na své cti nésti.
V., Sych.

Poškvrnění, lépe: poskvrnění, n. =
pokálení, die Befleckung, Verunreinigung,
Bemaklung, V., porušení, die Schändung,
Verunheiligung. Jg.

Poškvrněnosť, lépe: poskvrněnosť, i,
f., nečistost, Beflecktheit. Us.

Poškvrněný, lépe: poskvrněný; -něn,
a, o. P., pokálený, befleckt, bemakelt. —
čím: krví a talovem. Eus. — P., nečistý,
unrein, befleckt, geschändet. P. pověsť, Jel.,
svědomí, panna (porušená). V. — čím: pá-
dem, Kram., chlipú (coitu). BO.