Předchozí (805)  Strana:806  Další (807) |
|
|||
806
|
|||
|
|||
Poškádlení, n., das Reizen, Foppen. Sm.
Poškádlený; — en, a, o, gereizt, gefoppt.
Us. Poškádliti, il, en, eni, ein wenig foppen,
reizen. — koho. Ros. — se s kým. Ros. Poškaredělý, finster blickend. Šm.
Poškarediti, il, ěn, ění, hässlich machen.
Us. Poškleb, u, m.= pošklebek, das Gegrinse.
Dch. Poškleba, y, m , pošklebač, e, m., der
Spötter, Verhöhner. Div. z och. Pošklebáček, čka, m. = posměváček, pták.
Us. u Strak. Slm. Pošklebačný, spöttisch, höhnisch.
Pošklebek, bku, m., der Spott, Hohn.
P-ky z někoho si dělati. Us. Pošklebiti se, il, ení, pošklebovati, ein
wenig greinen, höhnen. — se po kom, se čemu. Rk. Co bychom se ti pošklebovali (posmívali)? Us. Pošklebně, höhnisch, spöttisch. Us.
Pošklebný, höhnisch, spöttisch. Us.
Pošklubati, poškubati, pošklubnouti, po-
škubnouti bnul a bl, utí; poškloubati, po- šklubávati, ein wenig zupfen, rupfen. — koho za co: za ruku, za kabát. Us. Poškodek, dku, m., der Schaden, die
Schlappe. Dch. Poškoditi, il, zen, ení, einen Schaden
zufügen. — abs. Zemětřesení velice poško- dilo. V. — co, šp. dle něm. etwas beschä- digen m.: uškoditi něčemu, pokaziti, porou- chati něco, Jg., Brs. 130., pohanobiti co, na Mor. Mřk. — čemu. Aby právu nepoškodili. Pulk.; Ms. pr. kut. — komu v čem. Alx. Po školácku, schülerhaft. D. Vz Po s dat.,
IL 604. Po školsku, schulgerecht. D. Vz Po s dat.,
II 604. Poškopiti, il, en, ení, všecky n. mnohé
škopiti, vyřezati, alle o. viele verschneiden, entmannen. Na Slov. — P. = odníti, nehmen, vermindern, stehlen. — co komu: hrušky (ukrásti). Bern. — P. = poraziti, nieder- werfen. Mladou ženu poškopil. V. Poškorn, u, m. Za 4 slepice, které se
při odvozování p-nu (z Buschkorn?)na Bystré dávají. Ms. 1648. (Gl. 260.). Poškorniti se, il, ění, s někým se po-
škorpiti, in Zwist sein. Us. Dch. Poškorpiti, il, en, ení = poškádliti, ein
wenig reizen. — koho. Us. — se s kým. = pohádati se, zanken. D. Poškovati, poškami po sobě házeti, mit
Schneeballen werfen. Us. ve vých. Čech. Kda. Vz Poška. Poškození, n., die Beschädigung. P. vzíti.
Poškozený, lépe:, škodující (ten, kdo
škodu vzal). Šb., Š. a Z. Zboží došlo v stavu poškozeném, lépe: zboží došlo porušené. Šb. Na Mor. také = pohanobený. Mřk. Cf. Po- škoditi co. Poškrabák, u, m., nástroj pekařský ku
škrabání tésta, der Aufreiber. D. Poškrábati, poškrábám a poškrábu; po-
škrábnouti, bnul a bl, ut, utí; poškrabovati, podrápati, auf-, zerkratzen, an-, aufreiben, aufritzen; ošiditi, betrügen, anschmieren; na- bírati, škádliti, foppen, sticheln. Jg. — co, |
koho. Poškrábal stůll. Us. P. koho = po-
drápati ; 2. ošiditi; 3. žertovně nabírati. Jg. — co, koho čím: nehty. Papír tužkou p. (počmárati). Us. Hý. — kde: na n. po obličeji. Poškrabek, bku, poškrab, u, m., ku př.
chléb z těsta z díže vyškrabaného, výškrabek, na Slov.postruheň, das Aufreibsei, das Sehabe- brod. — P., škrábnutí, eine Verletzung durchs Kratzen. Dch. — P., bka, m., poslední dítě týchž rodičův, das Nestküchen. Poškrabkávati, pohlazovati, sanft strei-
cheln Koll. Poškrabovati, vz Poškrábati.
Poškřek, u, m., pokřik, das Geschrei,
der Lärm. Pís. br. Poškřipiti, il, ení, škřipiti, ein wenig
knirschen. — na koho čím: zuby. Ctib. Poškrkati, poškrkávati, scherren, quacken,
gurren, rülpsen; škrkaje popsati, pomazati, be- kritzeln, beschmieren. Vz Poškrtati. —.co: papír. Hý. — na čem: na houslech. Jg. — co jak: na kusy (roztrhati, zerfetzen). Us. na Mor. Jg. Po škrobiti, il, en, ení, stärken. — co
čím. Všecko prádlo dobrým škrobem po- škrobila. Poškrouhati, ein wenig knurren. Ros.
Poškrtati, bekritzeln, beschmieren. Vz
Škrtati. Poškrtiti, il, cen, ení, nach einander er-
würgen. — koho s kým. Všecky se svými pomocníky poškrtil. Us. Poškubati, poškubovati, nörgeln, zupfen.
— koho na čem. Us. Dch. Poškubavý, nörgelnd. Dch.
Poškvařiti, il, en, ení, ein wenig o. nach
einander schmoren, auskochen. — co kdy. Us. Poškvírati se někomu = posmívati se,
auslachen. U Něm. Brodu. Všk. Poškvrliti, il, en, ení, popáliti, ein we-
nig versengen. Slov. Poškvrn, u, m. = poškvrna, die Makel.
Nenie na světě tak dobrého člověka, aby sě ďábel nepokusil chtě sě rád dotknúti jeho p-nem. Boč. exc. Poškvrna, lépe: poskvrna, poškvrnka,
lépe: poskvrnka, y, f., zmazání, vada, der Flecken, die Makel. BO. Bez p-ny — čistý. V. P. v šatech, Reš., od vosku. D. To nemá p-ny. Sych. P. na oku (povlaka malá na bláně rohové). Ja. Poskvrn nadělati. V. Po- skvrnu ve slunci hledati (příliš pochybující, vybíravý). Vz Zevrubnosť. Č. — P., úhona, der Schandfleck, die Unthat. Ani p-ny na něm nebylo. D. Poškvrnu na své cti nésti. V., Sych. Poškvrnění, lépe: poskvrnění, n. =
pokálení, die Befleckung, Verunreinigung, Bemaklung, V., porušení, die Schändung, Verunheiligung. Jg. Poškvrněnosť, lépe: poskvrněnosť, i,
f., nečistost, Beflecktheit. Us. Poškvrněný, lépe: poskvrněný; -něn,
a, o. P., pokálený, befleckt, bemakelt. — čím: krví a talovem. Eus. — P., nečistý, unrein, befleckt, geschändet. P. pověsť, Jel., svědomí, panna (porušená). V. — čím: pá- dem, Kram., chlipú (coitu). BO. |
||
|
|||
Předchozí (805)  Strana:806  Další (807) |