807

Poškvrnilý, lépe: poskvrnilý, befleckt.
P. oči. BO. Vz -lý.

Poškvrnitel, lépe: poskvrnitel, e, m.,
der Beflecker. Kom.

Poškvrnitelka, lépe: poskvrnitelka,
y, poskvrnitelkyně, ě, f., die Befleckerin. Jg.

Poškvrnitelný, lépe: poskvrnitelný,
befleckbar. Měst. bož. II. 200.

Poškvrniti, lépe: poskvrniti, il, ěn, ění;
poskvrňovati. P. = pošpiniti, pokáleti, be-
makeln, besudeln, beflecken, verunreinigen;
zprzniti, porušiti, zanesvětiti, verunreinigen,
verunheiligen, entweihen. Jg. — co, čeho,
koho (gt. a akkus.). P. chrám, Ben., Br.,
jména Boha, Proch., své pověsti, Jel., sva-
tosti Hospodinovy (gt.), Br., pannu (zpr-
zniti). V. Cizoložník lože cizí poskvrňuje.
Kom. — koho, se čím : se chlípností, Kom.,
někoho mocí násilnou. Har. Dobrý tovaryš-
stvem zlých se poškvrňuje. Rb. Svatyně
obětmi cizími p. Flav. Poškvrnilo si zemi
vilstvími tvými. BO. Hříchy nevinnosť svě-
domí p. Chč. 451. P. úřad svůj hřiechem.
Hus. I. 404. P. se modlářstvím. BR. II. 6. a.
P. se smilstvím. Chč. 451. —• Hos. 72. —
se čeho kde. Tak se vsěho před obličejem
božím poškvrnil. Rvač. — se kdy. Poškvr-
nila sě ve svém děvojství (virginitas). BO. —
se s kým. Ti jsou, jenžto se ženami se ne-
poskvrnili, nebo panicové jsou. Sš. Zj. 449.,
451.

Poškvrnný, lépe: poskvrnný, plný po-
skvrn, befleckt.

Poškytati, poškytávati, ein wenig schluc-
ken, schluchzen. Ros.

Pošlaka, y, f., sled, die Spur. L.

Pošlakovati, po sledu jíti, nach der Spur
gehen, spüren. L.

Pošlapání, n., die Niedertretung. Bibl.

Pošlapaný; -án, a, o, niedergetreten. Ros.

Pošlapati, pošlapávati, pošlapovati, ein
wenig treten, niedertreten, zusammentreten.

— co, koho : obilí, Ros., práva. V. Všecku
trávu pošlapali. — čeho. Ti toho obilí po-
šlapali (neurčitou měrou). — co čím: no-
hama. V.

Pošlehati, pošlehávati; pošlehnouti, hnul
a hl, ut, utí, ein wenig mit der Ruthe hauen.

— abs. Drobet p. neškodí. Ros. — koho
čím. Pořád voly pošlehává (bičem. Jg.). Us.

Jg.

Pošlechtiti, il, těn, ění, veredeln. — koho
čím: důstojenstvím. Ms. pr. cís.

Pošlemiti, il, en, ení, pošlemovati, ver-
schleimen. — se čím. Kamení mlýnské mle-
tím se uplží neb pošlemí. Mysliveček.

Pošlemovati, überschleimen. Ros. Vz Po-
šlemiti.

Pošli, vz Poslati.

Pošlosť, i, f. Pošlosť očí (když se zdá,
jakoby mouchy před očima létaly), die Augen-
mattigkeit, der Staar. V.

Pošlý = rodilý, počátek vzavší, entstan-
den, geboren, entsprossen. V. — od koho:
vlastní bratří (od jedněch rodičů pošlí). Kom.

— z čeho: z nebe p. Solf. Z též krve pošlý.
J. tr., Er. Z neřádného lůže pošlý. Har. P.
ze židovstva, z pohanstva. Sš. II. 18. Kře-
sťané ze židů pošlí. Sš. I.14. — skrze koho:
oheň skrze žháře pošlý. J. tr., Er. — na

co. Syn z manželky řádné na svět pošlý.
Lk. — P., verdorben, krepirt, todt. P. zvěř,
das Fallwild. — čím: ukrutnou smrtí p.
Zlob. — P., blind (o skle). Na Mor. — P.,
vzteklý, wüthend. Na Mor. Tpl.

Pošmakovati, šp. z něm. schmecken m.:
chutnati, ochutnati atd. Ros.

Pošmaniti, il, ěn, ění, wegnehmen. Ros.

Pošmarovati někoho =pobíti, peitschen;
počásati, mit Strichen bedecken. Us. na Mor.

Pošmatati, vz Ohmatati, betasten. — se
kde. V kapse se pošmatejte. V Prachen.

Pošmatlati, pošlapati, zertreten. — co:
trávu. Us. Také na Mor. a ve Slez. Tč., Klš.

— P., šmatlavě jíti, humpen. Ros.
Pošmelcovati, poněkud šmelcovati, eine

Zeit lang o. nach einander schmelzen. — P.,
pokáleti, umazati, beschmutzen. Má pošmel-
covaný kabát. Ros.

Pošmourati = trochu omakati, betasten,
begreifen. — koho: děvku. Us.

Pošmouření, n., die Verfinsterung, Um-
wölkung. Reš.

Pošmouřený, verfinstert, getrübt. Pr. kut.,
vz Kyselička,

Pošmouřiti, il, en, ení; pošmuřovati, um-
wölken, verfinstern, trüben. D. — se — za-
mračiti se, finster, zornig, düster, trübe aus-
sehen. Ros. Nebe se pošmuřuje, D., den se
pošmuřuje. Us. Pošmuřuje se — škaredě,
hněvivě hledí. Ros. — čeho: tváři své. Ros.

— co: tvář. Ctib. — se před někým =
přetvařovati se, heucheln. Bib. — se nač.
Když sě ona pošmuřieše naň. BO.

Pošmourně = mračně, finster. — P., ne-
vesele, přetvářeně, finster, verstellt. Kom., Jg.

Pošmournice, pošmurnice, e, f., die
Muckerin, Gleissnerin.

Pošmourník, pošmurník, a, m., pokry-
tec, svatoušek, der Gleissner, Heuchler, Schlei-
cher, Mucker. Ros.

Pošmourno, trüb. Dnes jest pošmourno.
D.

Pošmournost, i, f., pošmourné povětří,
trübes Wetter, D.; mrákota, tma, die Fin-
sterniss, das Dunkel, Ros.; pokrytství, die
Gleissnerei, Heuchelei. Apol., Ros. Pravá
nábožnosť všeliké p-sti prosta býti musí.
Sš. J. 38.

Pošmourný; pošmouren, rna, o, pochmur-
ný = mračný, temný, kalný, tmavý, wolkig,
dunkel, trüb. P. nebe, Ros., povětří, čas, den.
Jg. — P., neveselý, zasmušilý, sauertöpfisch,
grämlich P. tvář. Ros. — P., přetvářený,
pokrytský, gleissnerisch, verstellt. P. kacíř
Bohu i lidem věrným ohyzdný. Zb. exc. Pro
p-nou nábožnosť chválen býti žádá. Sš. J.
96. P. evangelík, náboženství. Apol.

Pošňupati, mit Schnupfen beschmutzen.
Celý pošňupaný od tabáku. Us.

Pošňupkati, pošňupkávati, ein wenig
schnippen. — si. Ros.

Pošoupavý, rückbar.

Pošoupka, y, f., Verschiebung, f. Šm.

Pošoupnosť, i, f., Verschiebbarkeit, f.

Pošoupnouti, pnul a pl, ut, utí; pošu-
povati, fortrücken, fortschieben. — co čím:
sochorem. Um. les.

Pošourati, pošťárati, pohledati, suchen.
Ros.