808

Pošoustati, ein wenig reiben; pokáleti,
besudeln; posmýkati, hin-, fortschleppen. —
co. Já to pošoustám (potáhnu). — co čím:
kabát kartáčem. Us.

Pošpačkovati, drobet pošprymovati, ein
wenig scherzen. Us.

Pošpasovati, šp. z něm. spassen, m.:
požertovati, pošprymovati, šaškovati atd.

Pošpatiti, il, ěn, ění, garstig machen,
verschlimmern, besudeln. — se čím. To by
za to stálo, abych se tím pošpatil. Na Mor.
Hý.

Pošpehovati, ein wenig spähen. Ros.

Pošpendliti, il, en, ení. nach einander
spendein. Ros.

Pošperkovati, ozdobovati, zieren, putzen.
Ros.

Pošpičatěti, ěl, ění,spitzig werden. Ros.

Pošpičkovati, vz Špičkovati.

Pošpikovati, ein wenig spicken. — co:
pečeni. Ros.

Pošpílení, n., der Spott. 1410. Cf. Po-
spíleti.

Pošpíleti, vz Pospíleti.

Pošpincovati, drobet špincovati, ošiditi,
ein wenig foppen. — koho s kým, se
s kým. Ros.

Pošpiniti, il, ěn, ění, pošpiňovati, be-
schmutzen, besudeln, beflecken, beschmieren.

— co, se čím: prádlo prací, Us., se hříchy.
Jg. — co komu. Us.

Pošpintati, tám a nci = pošpiniti. Na
Slov.

Pošpižirovati, picovati, ein wenig fou-
ragiren. Ros.

Pošpláchati, pošplíchati, pošplechtati, po-
šplouchati, bespritzen. — co, koho = vodou
smáčeti. — se kde: se v lázni, ve vodě.
Ros.

Pošplunovati = pošplechtati, ein wenig
plätschern. — s kým. Bubliny s pěnami
pošplunují. Č.

Pošprachati, poneřáditi, verunreinigen.
Ros.

Pošprymovati, ein wenig scherzen. Ros.
-- s kým.

Pošpuliti, il, en, ení, ein wenig rümpfen,
ziehen. — co: hubu. Ros.

Pošramotiti, il, cen, ení, eine Zeit lang
lärmen, tosen. Jg. — P., lépe: pošramovati,
Jg., potlouci, zerkratzen, durchprügeln. —
koho kdy. Ten ho zle p-til. Us. Všk. Před
stoletími tu a tam p-li židy. Kos. Ol. I. 103.

Pošramovati, ritzen, verletzen. — koho.
Ros.

Pošrotovati, zerstückeln. L.

Pošroubovati, ein wenig schrauben. Ros.

— abs., sich davon machen. Počkej, len
pošroubuje (pojede, bude upalovati, utíkati).
Us. Hý. — co čím: pakou. Us.

Pošt, a, m., der Postreiter. Na Slov.

Pošta (počta), y, f., z it. posta = místo,
stanoviště, stanice. P. slove ústav k pravi-
delnému, co možná rychlému a bezpečnému
dopravování zpráv, listův a jiných dopra-
vovacím prostředkům vhodných věcí, jakož
i osob z místa na místo. Vz více v S. N.
P. jízdecká, jízdná, reitende Post, vozová
(poštovský vůz), fahrende P., řádná, mimo-

řádná, Jg., zvláštní, Extrap., vaková n. va-
kovní, přisedni, tlumoční, nákladní, pod-
kladní, malá, přeskrajinská, s pasem na ho-
diny, zdlouhavá, Šm., listovní a dovozná,
Nz., dodávací, rychlá, Eil-, J. tr., poselská,
podávací (Aufgabs-), zámořská, povozná
(Fahr-), Šp., neptunova (dávání zpráv do
láhví n. plechových skřínek, ježto při roz-
bití se korábu do moře házejí), Rk., polní,
die Feldpost, Čsk., kariolní, vz Kariola. Když
p. jede, troubí se. Ros. Po poště (poštou)
jeti. To psaní po poště (poštou) přišlo, se
přivezlo. Po poště psáti, poštu zmeškati.
Zde jde všecko jako na poště. Jg. Listy na
poštu dáti. J. tr. JMC. ráčí mi na p-ě psáti.
Břez. 214. Do Vídně přijev na též poště.
Zb. exc. Pošty jdou, der Postenlauf ist offen.
J. tr. Obratem pošty, mit umgehender Post.
Dch. Odchod pošty; p. odešla, odjela, při-
jela; zásylka poštou; něco po poště n. po-
štou poslati, dodati; právo k poště. J. tr.
P-ty se střídají; listy na poště vydávati.
Šp. Plat od p-ty (poštovné), držitel, držení
p-ty, místo s p-tou, der Postort, p-tč po-
drobený, postpflichtig, cestování p-tou n. po
p-tě, střídání p-ty, der Postwechsel. Šm. Vz
více v S. N. VI. 723.-726. a Poštovní. —
P., posel poštovský, běhoun, der Kurier. V.
P. jedna druhou potká. Br. — P., štací,
délka mezi dvěma poštami, die Poststation.
Z Prahy do Řenčova jsou tři pošty. — P.,
dům poštovský, das Posthaus. Bydleti na
poště. Na p-tu pro psaní jíti. Jg. — P., po-
štovský uřad, das Postamt. Jest při poště
úředníkem. Jg. — P., výsada pošty, das
Postrecht. Koupiti si poštu. — P., zpráva,
poselství, die Post, Botschaft, Nachricht. Zlá
p. V.

Pošták, a, m. = poštár. Slov.

Poštár (na Slov.), poštýř, e, poštymistr,
postmistr, poštmistr, a, m. = držitel pošty,
der Postmeister. — P., na Slov. také po-
stillon. Koll.

Pošťárati == pošourati, pohledati, ein we-
nig stierlen, suchen. — (se) v čem. Us.

Poštářský = poštovský, Post-. Na Slov.
Plk.

Poštěbetati si s kým ve škole, plau-
dern, schwätzen.

Poštěbřiti se, il, ení = povaditi se, zan-
ken. — s kým: s mužem.

Poštěk, u, m, das Gebelle. Šm.

Poštěkati, poštěkávati, poštěkovati, ein
wenig bellen. — na koho odkud: s břehu.
— za kým. Pes za zajícem poštěkává.

Poštění, postění, n., das Fasten.

Poštěpovati, nach einander propfen. —
co: stromy. Ros.

Poštěrbati, štěrbin nadělati, uneben ma-
chen. L.

Poštěrbiti se, il, ení, povaditi se, sich
überwerfen, zanken. — s kým: s mužem.
Us. u Bělohr.

Poštercovati, poštarcovati, poštur-
covati, ein wenig lärmen. — se, ubírati se,
sterzen, wandern. — se kam. Ros.

Poštěstílek, lka, m, das Glücks-, Sonn-
tagskind. Us.

Poštěstilý, který se poštěstil, geglückt.
Vus.