810

Pošva, pochva, pošvička, pošvice, e,

f., u starých nožnice, vz Nožnice. Die Scheide.
Pošva jest česky, pochva polsky. Plíšek dutý
na konci pošvy : náhončí, das Ortband. Tš., D.
Náhubek pošvy, das Mundstück der Scheide.
Šm. — P., kožené atd. pouzdro na nůž n.
kord. Meč z pošvy vytáhnouti, V., vytrh-
nouti, D., vytasiti, z pošvy dobyti, do pošvy
schovati, vstrčiti, vtasiti. V. Potrhnu z pošvy
meče. Dal. Šavle a sekyry v pošvách sou-
kenných zavinuté. Vrat. — P. u rostlin,
obálka kolem štětu, vaginula, das Scheid-
chen, die Blattscheide. Kk. 88. P., nejdolejší
rozšířená, kolkolem uzavřená n. rozparkem
otevřená čásť lupenu, neb list zcela v tako-
výto útvar převedený bez čepele n. s velmi
zakrnělou čepelí. Čl. Kv. XXV. P. travnatá,
V., travová. D. — P., sláma okolo stébla.
V. -- P. šroubu, die Schraubhülse. Rohn. —
P., žlábek, vaten, trubice u ženského pohlaví
mezi konečníkem a močovou trubicí ležící, die
Mutterscheide. Ja. Opona, záklopa, výhřez
či výklop pošvy, der Scheidenvorfall. Šm.

Pošvábiti, il, en, ení, pošvabovati, zum
Schwaben machen. Č.

Pošvakřiti, il, en, ení, verschwägern. —
se s kým. J. tr.

Pošvalkovati, pomačkati, zermanschen.
Šm. — co. Us. na Mor.

Pošvář, pochvár, e, m., der Scheiden-
macher. Troj. Vz Pošva.

Pošvatka, y, f., perla, hmyz. Krok.

Pošvatořiti, il, ení, ein wenig plaudern.
Hodně jste si p-li. Dch.

Pošvediti, il, ěn, ění, zum Schweden ma-
chen. — se, ein Schwede werden. Us.

Pošveholiti, il, ení, nach einander zwit-
schern. Ros.

Pošvehotati, nach einander, ein wenig
zwitschern.

1. Pošvice, Poschitz, ves u Bečova v Cheb-
sku. PL.

2. Pošvice, e, f., zákov, nožnice, vz Pošva.
Pošvička, vz Pošva.

Pošvihati, pošvihnouti, hnul a hl, ut, utí;
pošvihovati, pomrsknouti, ein wenig peit-
schen. — koho čím. Pošvihuje koní (Ros.)
bičem.

Pošvihliti, pošviřiti, il, ení, pošviřinkati,
nach einander zwitschern. Ros.

Pošvítořiti, il, ení, pošvitořovati, nach
einander zwitschern, plaudern. Ros.

Pošvivý, vaginans. P.ist. Vz Pošva.
" Pošvový, Scheiden-. Šm.

1. Pot, a, m. (rus.), ryba, der Potfisch.

2. Pot, u, m., na Slov. znoj. P., pote,
dle Fk. z pok-tb, sr. lit. spakas. Mkl. aL.
69., B. 27. P., pára tak hojná, že do krapek
sbíhá, der Schweiss. V. P. na oknech, na
dveřích atd. P. na těle lidském n. živočišném.
Us. P. mazavý, lepký, studený, smrdutý,
Šp., smrtelný, Jg., krvavý, Sš., ze strachu.
Dch. P. jako krvavé krápě. ZN. P. v teple
velikém na člověku, z člověka se vyráží,
v studenu se zaráží. Kom. Lék pot vyráže-
jící (vyvodicí). Kom. Kosatcový kořen vy-
čišťuje žloutenici potem. Byl. P. vyhnati;
potu nahnati. Na Slov. Bern. P. mi po tváři
jde, běží, teče. Us. Prýští se mi p. z čela.
Sych. Zahřáti se až do potu. Sych. Práce

a potu nelitovati. Sych. Pracovati až do
potu. V.' Potem se slívati (potiti se). V. Do
potu přijíti; v potu ležeti; p. utříti, utírati.
Do potu přivésti. Us. V p-u tváři něčeho
si dobývati. Nt. Taková práce jde do potu.
Us. u Rychn. Jg. Při práci mnoho potu vy-
liti. J. V potu tváři své jísti budeš chléb.
Br. Náramný p. na Pána se shrnul; Stal se
p. jeho jako krápěje krve; P. těla jeho
smíšen byl s krví; O krvavém potu již Ari-
stoteles napsal a při mukách a útrapách
některých lidí nejednou krvavý p. se vy-
skytl. Sš. L. 204. (Hý.). Pot chlebu první
vláha (na poli při práci). Č. Jez do syta a
dělej do potu. Č., Šp., Pk. O potu vz více
v Schd. II. 346. — P. englický (trvalý, ne-
moc). V. — P., práce těžká, schwere Arbeit,
Schweiss. Chudý musí tu svého potu i krve
netoliko nastaviti, ale i nechati. V. Z pocti-
vého potu sláva plyne. L.. Š. a Ž. P. chu-
dých píti. Dl. — P., mzda za těžkou práci,
mit Schweiss erworbenes Eigenthum, der
Schweiss. Toto jest můj pot, moji mozolové.
Ros.

Pota, y, f., pothos. Rostl.

Potácení, n., der Taumel. Jg.

Potáceti se n. sebou, el, ení; potáhati
se, potácívati se = motati se, vrávorati, tau-
meln, hin u. her wanken, straucheln, schwan-
ken. D. — abs. Dal mu jednu, až se hned
potácel. Ros. Opilci se potácejí. Kom., Br.,
Jel. Jako zpilí lidé se potáceli. Ler. — od
čeho. Od opojujícího nápoje se potácejí.
Br. — se kde: po ulici.

Potáč, e, potáček, čku, m., příze na
jedno vřeteno napředená, Jg., Pk., Mtl., dle
Nvk. ne; die Spule, nýbrž: der Kötzer,
příze s vřetena sňatá, tedy uvnitř bez cevy.
Kus zmotaného p-če, rozcuchaného sluje
zmatek, skrček u soukeníkův. Kolik p-čů
přinesla? Sych. Naběhla mu huba jako p.
Věší hubu jako p. Us. Jak mu co řekneš,
hned huba co potáč. Prov. Ros. — P. na
Mor. vroubek z nití na cívce, jak niti na
sebe se kladou a brázdy činí; na vřeteně
tomu říkají počínek; přeneseně: dám ti jednu
pres hubu, hned budeš míti pysk jako po-
čínek. Cásť, která počínek činí, jmenuje se
frýzek; frýzek slove také u lampy ta čásť,
kudy se knot protahuje. Na Mor. Mřk.

Potáčeti, el, en, ení, hin und her drehen.
Vz Potočiti. Dch.

Potáčka,y, f., die Drehung, Windung. Dch.

Potáčlivosť, i, í., das Wanken, die Ver-
legenheit. Slov. Bern.

Potáčlivý, klesavý, motaný, wankend,
verlegen. Slov. Bern.

Potáčník, a, m., klesač, klesavec, der
Wanker. Slov. Bern.

Potad, potaď, potud, bis her. Vz. Věta
času, Potud.

Potadynkovati, zastr., jednati, unter-
handeln. Ctib. H. 37.

Potaflovati, mit Tafelwerk bedecken, be-
täfeln, nach einander betäfeln, ein wenig
täfeln. — co. Ros.

Potah, (na Slov. poťah), u, m. P., pota-
žení, das Hinziehen, der Zug. Kůň dobrý
do potahu. L. P. péra, der Federstrich. L. —
P., prodloužení, pokračování, die Verlänge-