811

rung, Fortsetzung. L. — P., spřež, spřežení
dvou n. i čtyř koní n. volů, das GespanN.
Má tři potahy v jednom dvoře. Ros. P-hem
pracovati. Robota s p-hem Jg. P. šesti-
spřežný, der Sechsspänner. Čsk. Chovati p.
k práci. J. tr. — V. — P. na houslích =
struny, der Bezug. — P. sedadla, kožichu
atd., der Uiberzug. Us. — P. šroubový, der
Schraubzug. Us — P., důvod, domnění, po-
dezření, der Argwohn, Verdacht, die Muthmas-
sung, Vermuthung, Anzeige. Na toho člověka
jest p.; má soudce naň o těch věcech jisté
potahy; p. bráti, vzíti (domýšleti se). V.
Jestli nějaký potah, žeby v ležení špehéř
nepřátelský byl, tedy mají vojáci každý do
svého stanu jíti. V. A takoví potahové (in-
dícia, domnění) z případností skutků (na
kraji: ex circumstantiis rerum) snadně po-
znáni bývají. Bdž. 123. Maje po nich tak
patrný p. (Inzicht) vězením je opatřil. Vod.
— P. = nástupníci, stoupenci, der Anhang.
Všeho světa p. již po sobě má. Kom. —
P., vztažení, vztah, der Bezug, die Bezie-
hung. Ne jak sám v sobě, nýbrž jaký v p-hu
na lidi bývá (prvý den nového roku). Kram.
P. Krista ke tvorstvu, k člověčenstvu a ke
spáse jeho; Tudy Pán k osiřelosti apoštolů
p. béře; P. řeči té na Nikodema se ztrácí. Sš.
J. 26., 232., 54. Všecko musí v báchorce p.
míti k idei; Beze všeho p-hu na rozličné
člověka moci. Pal. Rd. I. 80, 318. atd. Pro
zřetelnosť lepší jest zření aneb slovo vztah,
ač i toto jest původu nového. Vz Brs. 130.

Potaha, y, f„ potah, vztah, der Bezug,
die Beziehung. Marek, Sedl.

Potáhání, n., vz Potáhnouti.

Potáhati, vz Potáhnouti.

Potahel, hle, m., řetěz pod vozem, který
stahuje žebřiny. Us. u Plaňan.

Potahlík, u, m., náčiní bednářské k sta-
hování kraje sudu (ouborů), der Reifzieher,
die Reifzange. Rohn., Dch. P. kovářský, der
Radreifzieher. Šp. — Ukradl jsi p. (potahuješ
nos, jsi usoplený). Us. Jg., Dch.

Potáhlosť, i, f., podlouhlosť, die Länglich-
keit. L.

Potáhlý, podlouhlý, länglicht, L.

Potahmo,potažmo,potqhujíc se, bezüglich,
in Betreif, bezugsweise. Mus., Krok. P. k dří-
vější zprávě, lépe: odvolávajíce se, táhnouce
se k předešlé zprávě, na předešlou zprávu,
Jv., vzhledem ku dřívější zprávě, přihlížejíce
ku dř. zprávě atd. Brs. 130. Vz Dotýčně,
Ten který, Bezüglich.

Potahmý, lépe: potažný, vztahující se. Jg.

Potáhnouti, (zastr. potíhnouti), hnul, ut,
utí, (zastr. potáhu, potěhu), potáhl, potažen,
(zastr. potiežen, potěžen), žení, potáhati, po-
tahovati. P. = posunouti, pohybovati, po-
vléci, hin-, wegziehen, weiter ziehen, eine
Weile o. ein Stück fortziehen, anziehen; na-
mluviti, navésti, přivábiti, lákati, anziehen,
reizen, locken, auf seine Seite bringen; po-
volati, přivésti, nutiti, fordern, ziehen, schlep-
pen; uvaliti, zuziehen; obložiti, obtáhnouti,
womit überziehen, bestreichen, bespannen,
bekleistern; vztahovati, obraceti, hinleiten,
hinwenden, anwenden, beziehen; odbírati,
bráti, abziehen, wegnehmen; o něco připra-
viti, ošiditi, um etwas bringen, übervortheilen,

betrügen; ukrásti, stehlen, schnipsen; ta-
háním pokáleti, besudeln; posmýkati, schlep-
pen; jíti, postupovati, bráti se, vorrücken,
weiter gehen, ziehen; p. se, vz dole. Jg. —
abs. Lačný osel ani kůň nepotáhne. Nesytý
nepotáhne. Prov. Nepotáhne, by s hůry bylo.
Prov. Jak zapřáhne, tak potáhne (cf. Jak si
kdo ustele, tak si lehne). Prov. Vojáci už
brzy potáhnou. Ten potáhne (bude mnoho
píti)! Us. — co, koho: stolek. Jg. Potáhni
ho drobet. Us. P. břitvu (nabrousiti), loutnu,
housle (strunami). Us. Potáhl (ošidil) ho, jak
náleží. Ros. P. šaty (taháním umazati). Ros.
Co pořád potahuješ (nosem)? Potahovati
zboží, german. (beziehen) a šp. m.: bráti,
odebírati. Brs. 130. P. noviny, šp. m: ku-
povati, dostávati, bráti, odebírati. Us. Po-
táhal ho = polámal ho; p. se = polámati
se. Us. Dch. Počkej jen, co dojdou tatínek
domů, potáhneš sirky (musíš od nás pryč,
budeš vyhnán, ze služby propuštěn), den
Ranzen schnüren. Us. na Mor. Hý. — co
(čím) odkud kam: pero (n. perem) od pravé
ruky k levé p. Knst. — koho kam, ke
komu, k čemu, čím. A tak po sobě jiné
svým příkladem k dobrému i zlému p. mohlo.
Br. P. koho k soudu, Háj., k právu, Jg.,
k své straně, V. k svému úmyslu, Sych.,
k bludu. Plk. Obec Klearcha k smrti po-
tahovala. Zav. To předměstí až k onomu
vrchu se potáhne. Jg. Aby k žádnému ci-
zímu právu se nepotahovali. Nar. o h. a k.
Posluchače své k rozvažování a vyhledávání
nějakých podobenství potahuje. Sš. Mr. 22.
Každého v čas potřeby ke svým službám
potáhnouti. Sš. L. 209. Ono manželství Jo-
sefovo se potahovalo k ochraně Mariině a
k záštitě panenství jejího. Sš. L. 33. V da-
lejším smyslu se to ke skončení světa po-
tahuje. Sš. L. 194. Slova naše ku pouhým
přenosným smyslům potahujíce. Sš. J. 49.
(Hý.) P. něco k sobě (převésti něco na sebe,
etwas an sich ziehen), ke své straně. J. tr.
— koho po kom, po čem (namluviti, na-
vésti, lákati). Kanutus potáhl ovšem po sobě
hrabi Adolfa. V. Po svých potáhnu až všem
práv budu (pryč půjdu). Sych. Direktorové
obec po sobě potáhli. Ski. V. 185. Mnoho
židů po sobě potáhl. Putov. sv. 77. Kdo ví,
jestli bych něco dokázal, kdybych se po
tom potahoval. Us. u Solnice. P. něco n.
něčeho po sobě, an sich ziehen. J. tr. —
co koho, se kam, na koho, nač. Obojích
králů na sebe potáhli. Eus. Potáhl ho vedlé
sebe na touž vojnu. Plk. P. někoho na soud,
Háj.; něco n. něčí řeč na sebe potahovati.
D. Po smrti otce svého na království se ne-
potahoval. V. Království na sebe p. (bráti,
krásti). Plk. Vojsko potáhne na turecké hra-
nice. Ml. Věc na jiný čas potahovati (odklá-
dati). Bern. P. se na žalobu (odvolávati).
Tím právem potahoval se na království
(Ansprüche machen). Bs. Nemalou z toho
skutku hanebného na sebe vinu potáhli. Sš.
Mt. 261. P. se na statek, na právo, an-
sprechen. J. tr. P. něco na sebe, an sich
ziehen. J. tr. Falešní Kristové, kteří sami
na sebe česť Kristovu potáhnou. Br. Jméno
osoby na dvě potahovati. Har. Jest tedy
vazba potahovati (se) nač dobrá. Vedlé ní