Předchozí (810)  Strana:811  Další (812) |
|
|||
811
|
|||
|
|||
rung, Fortsetzung. L. — P., spřež, spřežení
dvou n. i čtyř koní n. volů, das GespanN. Má tři potahy v jednom dvoře. Ros. P-hem pracovati. Robota s p-hem Jg. P. šesti- spřežný, der Sechsspänner. Čsk. Chovati p. k práci. J. tr. — V. — P. na houslích = struny, der Bezug. — P. sedadla, kožichu atd., der Uiberzug. Us. — P. šroubový, der Schraubzug. Us — P., důvod, domnění, po- dezření, der Argwohn, Verdacht, die Muthmas- sung, Vermuthung, Anzeige. Na toho člověka jest p.; má soudce naň o těch věcech jisté potahy; p. bráti, vzíti (domýšleti se). V. Jestli nějaký potah, žeby v ležení špehéř nepřátelský byl, tedy mají vojáci každý do svého stanu jíti. V. A takoví potahové (in- dícia, domnění) z případností skutků (na kraji: ex circumstantiis rerum) snadně po- znáni bývají. Bdž. 123. Maje po nich tak patrný p. (Inzicht) vězením je opatřil. Vod. — P. = nástupníci, stoupenci, der Anhang. Všeho světa p. již po sobě má. Kom. — P., vztažení, vztah, der Bezug, die Bezie- hung. Ne jak sám v sobě, nýbrž jaký v p-hu na lidi bývá (prvý den nového roku). Kram. P. Krista ke tvorstvu, k člověčenstvu a ke spáse jeho; Tudy Pán k osiřelosti apoštolů p. béře; P. řeči té na Nikodema se ztrácí. Sš. J. 26., 232., 54. Všecko musí v báchorce p. míti k idei; Beze všeho p-hu na rozličné člověka moci. Pal. Rd. I. 80, 318. atd. Pro zřetelnosť lepší jest zření aneb slovo vztah, ač i toto jest původu nového. Vz Brs. 130. Potaha, y, f„ potah, vztah, der Bezug,
die Beziehung. Marek, Sedl. Potáhání, n., vz Potáhnouti.
Potáhati, vz Potáhnouti.
Potahel, hle, m., řetěz pod vozem, který
stahuje žebřiny. Us. u Plaňan. Potahlík, u, m., náčiní bednářské k sta-
hování kraje sudu (ouborů), der Reifzieher, die Reifzange. Rohn., Dch. P. kovářský, der Radreifzieher. Šp. — Ukradl jsi p. (potahuješ nos, jsi usoplený). Us. Jg., Dch. Potáhlosť, i, f., podlouhlosť, die Länglich-
keit. L. Potáhlý, podlouhlý, länglicht, L.
Potahmo,potažmo,potqhujíc se, bezüglich,
in Betreif, bezugsweise. Mus., Krok. P. k dří- vější zprávě, lépe: odvolávajíce se, táhnouce se k předešlé zprávě, na předešlou zprávu, Jv., vzhledem ku dřívější zprávě, přihlížejíce ku dř. zprávě atd. Brs. 130. Vz Dotýčně, Ten který, Bezüglich. Potahmý, lépe: potažný, vztahující se. Jg.
Potáhnouti, (zastr. potíhnouti), hnul, ut,
utí, (zastr. potáhu, potěhu), potáhl, potažen, (zastr. potiežen, potěžen), žení, potáhati, po- tahovati. P. = posunouti, pohybovati, po- vléci, hin-, wegziehen, weiter ziehen, eine Weile o. ein Stück fortziehen, anziehen; na- mluviti, navésti, přivábiti, lákati, anziehen, reizen, locken, auf seine Seite bringen; po- volati, přivésti, nutiti, fordern, ziehen, schlep- pen; uvaliti, zuziehen; obložiti, obtáhnouti, womit überziehen, bestreichen, bespannen, bekleistern; vztahovati, obraceti, hinleiten, hinwenden, anwenden, beziehen; odbírati, bráti, abziehen, wegnehmen; o něco připra- viti, ošiditi, um etwas bringen, übervortheilen, |
betrügen; ukrásti, stehlen, schnipsen; ta-
háním pokáleti, besudeln; posmýkati, schlep- pen; jíti, postupovati, bráti se, vorrücken, weiter gehen, ziehen; p. se, vz dole. Jg. — abs. Lačný osel ani kůň nepotáhne. Nesytý nepotáhne. Prov. Nepotáhne, by s hůry bylo. Prov. Jak zapřáhne, tak potáhne (cf. Jak si kdo ustele, tak si lehne). Prov. Vojáci už brzy potáhnou. Ten potáhne (bude mnoho píti)! Us. — co, koho: stolek. Jg. Potáhni ho drobet. Us. P. břitvu (nabrousiti), loutnu, housle (strunami). Us. Potáhl (ošidil) ho, jak náleží. Ros. P. šaty (taháním umazati). Ros. Co pořád potahuješ (nosem)? Potahovati zboží, german. (beziehen) a šp. m.: bráti, odebírati. Brs. 130. P. noviny, šp. m: ku- povati, dostávati, bráti, odebírati. Us. Po- táhal ho = polámal ho; p. se = polámati se. Us. Dch. Počkej jen, co dojdou tatínek domů, potáhneš sirky (musíš od nás pryč, budeš vyhnán, ze služby propuštěn), den Ranzen schnüren. Us. na Mor. Hý. — co (čím) odkud kam: pero (n. perem) od pravé ruky k levé p. Knst. — koho kam, ke komu, k čemu, čím. A tak po sobě jiné svým příkladem k dobrému i zlému p. mohlo. Br. P. koho k soudu, Háj., k právu, Jg., k své straně, V. k svému úmyslu, Sych., k bludu. Plk. Obec Klearcha k smrti po- tahovala. Zav. To předměstí až k onomu vrchu se potáhne. Jg. Aby k žádnému ci- zímu právu se nepotahovali. Nar. o h. a k. Posluchače své k rozvažování a vyhledávání nějakých podobenství potahuje. Sš. Mr. 22. Každého v čas potřeby ke svým službám potáhnouti. Sš. L. 209. Ono manželství Jo- sefovo se potahovalo k ochraně Mariině a k záštitě panenství jejího. Sš. L. 33. V da- lejším smyslu se to ke skončení světa po- tahuje. Sš. L. 194. Slova naše ku pouhým přenosným smyslům potahujíce. Sš. J. 49. (Hý.) P. něco k sobě (převésti něco na sebe, etwas an sich ziehen), ke své straně. J. tr. — koho po kom, po čem (namluviti, na- vésti, lákati). Kanutus potáhl ovšem po sobě hrabi Adolfa. V. Po svých potáhnu až všem práv budu (pryč půjdu). Sych. Direktorové obec po sobě potáhli. Ski. V. 185. Mnoho židů po sobě potáhl. Putov. sv. 77. Kdo ví, jestli bych něco dokázal, kdybych se po tom potahoval. Us. u Solnice. P. něco n. něčeho po sobě, an sich ziehen. J. tr. — co koho, se kam, na koho, nač. Obojích králů na sebe potáhli. Eus. Potáhl ho vedlé sebe na touž vojnu. Plk. P. někoho na soud, Háj.; něco n. něčí řeč na sebe potahovati. D. Po smrti otce svého na království se ne- potahoval. V. Království na sebe p. (bráti, krásti). Plk. Vojsko potáhne na turecké hra- nice. Ml. Věc na jiný čas potahovati (odklá- dati). Bern. P. se na žalobu (odvolávati). Tím právem potahoval se na království (Ansprüche machen). Bs. Nemalou z toho skutku hanebného na sebe vinu potáhli. Sš. Mt. 261. P. se na statek, na právo, an- sprechen. J. tr. P. něco na sebe, an sich ziehen. J. tr. Falešní Kristové, kteří sami na sebe česť Kristovu potáhnou. Br. Jméno osoby na dvě potahovati. Har. Jest tedy vazba potahovati (se) nač dobrá. Vedlé ní |
||
|
|||
Předchozí (810)  Strana:811  Další (812) |