Předchozí (811)  Strana:812  Další (813) |
|
|||
812
|
|||
|
|||
máme ovšem: vztahovati (se), obráceti (se)
nač. Brs. 130. — co, koho za kým. Jiných za sebou potahuje, aby s ním pili. Br. Po- táhli za sebou veliké množství postupníkův. Krok. — koho oč. Bart. 2., 21. — koho komu, kam (v co, před co, do čeho, proti čemu). Aby nikdo moci neměl v nic jich nepotahovati (v daně a platy obecné). Br. P. v pořádky sedlské. Zlob. Potieže Joziáš jemu v cestu. BO. Však nynější úřed- níci dotud, dokudž úřady své na sobě držeti budou, ti se v to nepotahují. Zř. F. I. Neb jich panský a rytieřský stavové v to nepo- tahují. Václ. II. P. někoho před právo, Jg., do rady. V. Vojsko potáhne do Vlach. Kram. Do povinnosti sekretářské potaženi jsouce do direkce přijati byli. Skl. V. 82. Jan čte- náře do hloubi jednoty mystické potahuje. Sš. I. 10. P. proti nepříteli. Us. Zajtra po- tiehnete proti nim. BO. — Dal., Br.—se= táhnouti se, vléci se, pohýbati se, sich hin- ziehen, bewegen; prodloužiti se, verweilen, sich ziehen; popnouti se, sich überziehen; právo k něčemu si dělati, ansprechen, An- spruch machen, fordern; odvolávati se, vzta- hovati se, sich auf etwas beziehen, berufen; besudelt werden. Jg. Brzo se to potáhá, wird besudelt werden. Ros. — co, se čím, kudy. P. něco koží, stříbrem, zlatem, Jg, stůl voskovým plátnem. Us. P. něco hlinkou (politi klejtem, u hrnčířů). Mý. Malíř obraz barvami potahuje. Kom. Zvěř sití potáhnouti, tyrassiren. Šp. Housle strunami. Us. Rána strupem se potáhla. Kom. Voda ledem se potáhla. V. Obličej jeho vráskami se pota- huje. Kom. Kterou cestou potáhneme? Us. Po tahati se prací (polámati). Mhla potahuje se přes údolí. Us. — co, se čím nač. Tím právem potahoval se na království (právo si dělal). V. Jakým právem na čtvrtý díl po otci svém se potahuješ? Smrž. Lstivým předstíráním potáhl dvůr na svou stranu. Ml. — čeho od čeho. Když potáhneš těch mokrostí od očí (vezmeš). Ras. — čeho kde, na, čem. Potáhneš-li na húslech jedněch strun výše, potáhnútiť je i bardonóv. Št. N. 282. Vz Spodobení. Potáhnutí, n., die Ziehung, An-, Be-,
Uiherziehung, der Uiberzug. Vz Potáhnouti. Potáhnutý; -ut, a, o, be-, über-, ange-
zogen. Jg. Potahování, n., das Ziehen, Zuziehen,
Beziehen, der Bezug. D. Bez p. něčeho (ohne Jemandes Umfrage, Stimme). Zlob.Po dlou- hém v řeči p. se; p. se na něco. Šm. Potahovati, vz Potáhnouti.
Potajemně = tajně, heimlich. Br., Kom.
P. se radovati. Bern. Potajemnosť, i, f.. tajnosť, die Heimlich-
keit. Bern. Potajemný, -mní, heimlich, verstohlen,
verborgen. P. rocení a spiknutí. Kom. Potájeti, el, ení, aufthauen. Jg. Vz Táti.
Potají, vz Podtají.
Potajiti, il, en, ení, potajovati, nach ein-
ander verheimlichen. Us. Potajmo; po-taj-mo, koř. ta, tudíž tatb
(strsl.) — zloděj. Mkl. B. 2. (Hý.). Vz Potatmě. Heimlich, verstohlen. P. poslouchati, někomu něco říkati, D., se bouřiti, im Geheimen. Jg. |
Potajnosť, i, f., die Heimlichkeit. Jg.
Potajný, Heimlich. P. vrah. Kam.
Poták, a, m. Taumler, m. Má koně jako
potáka = uhnaného, že se motá, potácí. Us. Ptr. Potakač, e, m., der Jaherr, kdo ke všemu
ano, tak říká, kýval, takpán, svědčílek, arcil. Šm., Dch., Ktk., Kom. Nemiluj p-če, ale pravdu ti mluvícího. Č. M. 233. Potakati, potakovati = posvědčiti, be-
jahen. Jel. — co. Vaší otázky první část! potakuji. Kos. Ol. I. 60. — komu. Když mluví, potakají jemu. BO. — komu v čem: v řeči. Alx. — komu čeho. A již se ti téměř najlépe všudy mají, kteříž najlépe dobré sná- šeti a všem všeho p. umějí. Vš. Potákati se, na Slov. = potáceti se.
Potakavosť, i, f., die Nachbeterei, der
Hang zu allem ja sagen. Šm. Potakavý = povolný, posvědčující, be-
jahend, nachgiebig. P. odpověď. Kos. Ol. 1. 241. Potakelnosť, i, f., povolnosť, die Folg-
samkeit, Nachgiebigkeit. Div. z och. 80. Potakelný = povolný, folgsam, nachgie-
big. Potakovač = potakač. Dch.
Potaloupiti se, il, ení, fortwährend lang-
sam gehen. Ros. Potancovati, vz Tancovati, ein wenig
tanzen. Potanouti, ul, utí = pohnouti, rühren. —
odkud. Ani sebou z místa nepotanu. Ros. Potápati, v blátě n. ve vodě pokáleti, be-
schmutzen. — co. Ros. Poťapati, mit dem Stock herunterschla-
gen. — co odkud. Jabka se stromu po- ťapala. Na Ostrav. Tč. — P., rukou n. no- hou tak pošlapati, že zůstaly ruce n. nohy v blátě atd. vytlačeny (o dětech). Us. na Mor. Mřk. Potápěcí, Tauch-. P. loď, zvon, Us., chla-
dič (v pivováre), der Tauchkühler. Dch., písť (potápěč). Hrk. Potápěcký, potápěči náležitý. Taucher-.
P. zvon. Sedl. Potápěctví, n., die Taucherkunst, das
Taucherwesen. Vz S. N. Potápěč, e, m., kdo se umí potápěti n.
potápí, der Taucher. — P. hnědý, colym- betes ruscus, brouk vodní. Frč. 190. —• P. široký, dyticus latissimus, brouk plovací. S. N. — P., síť z provazců v obruči želez- ném, v barvírnách, der Trifft. Techn. Potápěčka, y, f., u jirchářů, die Tauch-
stange. Šm. Potápěnec, nce, m., ve vinař., der Ver-
gruber. Šk. P., keř (réva), který se z jedné čtvrti (oddělení) vinnice do druhé rozvodem přes cestu učiněným vede. Dle Čk. 186. Potápění, n., das Tauchen. — P., vedeni
révy rozvodem z jedné čtvrti vinnice do druhé, das Senken. Dle Čk. 186. Potápěti, vz Potopiti.
Poťapiti se, il, ení, poštěstiti se, glücken.
Koll. 1. Potápka, y, f., jméno některých vod-
ních ptáků. Mergus, der Taucher, die Tauch- ente. Zvl. křehař, roháč, mergus merganser, die Tauchergans. Mergus serrator, die Taucher- |
||
|
|||
Předchozí (811)  Strana:812  Další (813) |