812

máme ovšem: vztahovati (se), obráceti (se)
nač. Brs. 130. — co, koho za kým. Jiných
za sebou potahuje, aby s ním pili. Br. Po-
táhli za sebou veliké množství postupníkův.
Krok. — koho oč. Bart. 2., 21. — koho
komu, kam (v co, před co, do čeho,
proti čemu). Aby nikdo moci neměl v nic
jich nepotahovati (v daně a platy obecné).
Br. P. v pořádky sedlské. Zlob. Potieže
Joziáš jemu v cestu. BO. Však nynější úřed-
níci dotud, dokudž úřady své na sobě držeti
budou, ti se v to nepotahují. Zř. F. I. Neb
jich panský a rytieřský stavové v to nepo-
tahují. Václ. II. P. někoho před právo, Jg.,
do rady. V. Vojsko potáhne do Vlach. Kram.
Do povinnosti sekretářské potaženi jsouce
do direkce přijati byli. Skl. V. 82. Jan čte-
náře do hloubi jednoty mystické potahuje.
Sš. I. 10. P. proti nepříteli. Us. Zajtra po-
tiehnete proti nim. BO. — Dal., Br.—se=
táhnouti se, vléci se, pohýbati se, sich hin-
ziehen, bewegen; prodloužiti se, verweilen,
sich ziehen; popnouti se, sich überziehen;
právo k něčemu si dělati, ansprechen, An-
spruch machen, fordern; odvolávati se, vzta-
hovati se, sich auf etwas beziehen, berufen;
besudelt werden. Jg. Brzo se to potáhá, wird
besudelt werden. Ros. — co, se čím, kudy.
P. něco koží, stříbrem, zlatem, Jg, stůl
voskovým plátnem. Us. P. něco hlinkou
(politi klejtem, u hrnčířů). Mý. Malíř obraz
barvami potahuje. Kom. Zvěř sití potáhnouti,
tyrassiren. Šp. Housle strunami. Us. Rána
strupem se potáhla. Kom. Voda ledem se
potáhla. V. Obličej jeho vráskami se pota-
huje. Kom. Kterou cestou potáhneme? Us.
Po tahati se prací (polámati). Mhla potahuje
se přes údolí. Us. — co, se čím nač. Tím
právem potahoval se na království (právo
si dělal). V. Jakým právem na čtvrtý díl
po otci svém se potahuješ? Smrž. Lstivým
předstíráním potáhl dvůr na svou stranu.
Ml. — čeho od čeho. Když potáhneš těch
mokrostí od očí (vezmeš). Ras. — čeho kde,
na, čem. Potáhneš-li na húslech jedněch
strun výše, potáhnútiť je i bardonóv. Št. N.
282. Vz Spodobení.

Potáhnutí, n., die Ziehung, An-, Be-,
Uiherziehung, der Uiberzug. Vz Potáhnouti.

Potáhnutý; -ut, a, o, be-, über-, ange-
zogen. Jg.

Potahování, n., das Ziehen, Zuziehen,
Beziehen, der Bezug. D. Bez p. něčeho (ohne
Jemandes Umfrage, Stimme). Zlob.Po dlou-
hém v řeči p. se; p. se na něco. Šm.

Potahovati, vz Potáhnouti.

Potajemně = tajně, heimlich. Br., Kom.
P. se radovati. Bern.

Potajemnosť, i, f.. tajnosť, die Heimlich-
keit. Bern.

Potajemný, -mní, heimlich, verstohlen,
verborgen. P. rocení a spiknutí. Kom.

Potájeti, el, ení, aufthauen. Jg. Vz Táti.

Potají, vz Podtají.

Potajiti, il, en, ení, potajovati, nach ein-
ander verheimlichen. Us.

Potajmo; po-taj-mo, koř. ta, tudíž tatb
(strsl.) — zloděj. Mkl. B. 2. (Hý.). Vz Potatmě.
Heimlich, verstohlen. P. poslouchati, někomu
něco říkati, D., se bouřiti, im Geheimen. Jg.

Potajnosť, i, f., die Heimlichkeit. Jg.

Potajný, Heimlich. P. vrah. Kam.

Poták, a, m. Taumler, m. Má koně jako
potáka = uhnaného, že se motá, potácí. Us.
Ptr.

Potakač, e, m., der Jaherr, kdo ke všemu
ano, tak říká, kýval, takpán, svědčílek, arcil.
Šm., Dch., Ktk., Kom. Nemiluj p-če, ale pravdu
ti mluvícího. Č. M. 233.

Potakati, potakovati = posvědčiti, be-
jahen. Jel. — co. Vaší otázky první část!
potakuji. Kos. Ol. I. 60. — komu. Když
mluví, potakají jemu. BO. — komu v čem:
v řeči. Alx. — komu čeho. A již se ti téměř
najlépe všudy mají, kteříž najlépe dobré sná-
šeti a všem všeho p. umějí. Vš.

Potákati se, na Slov. = potáceti se.

Potakavosť, i, f., die Nachbeterei, der
Hang zu allem ja sagen. Šm.

Potakavý = povolný, posvědčující, be-
jahend, nachgiebig. P. odpověď. Kos. Ol. 1.
241.

Potakelnosť, i, f., povolnosť, die Folg-
samkeit, Nachgiebigkeit. Div. z och. 80.

Potakelný = povolný, folgsam, nachgie-
big.

Potakovač = potakač. Dch.

Potaloupiti se, il, ení, fortwährend lang-
sam gehen. Ros.

Potancovati, vz Tancovati, ein wenig
tanzen.

Potanouti, ul, utí = pohnouti, rühren. —
odkud. Ani sebou z místa nepotanu. Ros.

Potápati, v blátě n. ve vodě pokáleti, be-
schmutzen. — co. Ros.

Poťapati, mit dem Stock herunterschla-
gen. — co odkud. Jabka se stromu po-
ťapala. Na Ostrav. Tč. — P., rukou n. no-
hou tak pošlapati, že zůstaly ruce n. nohy
v blátě atd. vytlačeny (o dětech). Us. na
Mor. Mřk.

Potápěcí, Tauch-. P. loď, zvon, Us., chla-
dič (v pivováre), der Tauchkühler. Dch., písť
(potápěč). Hrk.

Potápěcký, potápěči náležitý. Taucher-.
P. zvon. Sedl.

Potápěctví, n., die Taucherkunst, das
Taucherwesen. Vz S. N.

Potápěč, e, m., kdo se umí potápěti n.
potápí, der Taucher. — P. hnědý, colym-
betes ruscus, brouk vodní. Frč. 190. —• P.
široký, dyticus latissimus, brouk plovací.
S. N. — P., síť z provazců v obruči želez-
ném, v barvírnách, der Trifft. Techn.

Potápěčka, y, f., u jirchářů, die Tauch-
stange. Šm.

Potápěnec, nce, m., ve vinař., der Ver-
gruber. Šk. P., keř (réva), který se z jedné
čtvrti (oddělení) vinnice do druhé rozvodem
přes cestu učiněným vede. Dle Čk. 186.

Potápění, n., das Tauchen. — P., vedeni
révy rozvodem z jedné čtvrti vinnice do
druhé, das Senken. Dle Čk. 186.

Potápěti, vz Potopiti.

Poťapiti se, il, ení, poštěstiti se, glücken.
Koll.

1. Potápka, y, f., jméno některých vod-
ních ptáků. Mergus, der Taucher, die Tauch-
ente. Zvl. křehař, roháč, mergus merganser,
die Tauchergans. Mergus serrator, die Taucher-