813

säge. — P., mergulus, das Duckentel. Us. —
Urinatrix, die Tauchente. — Colymbus, das
Taucherhuhn. — P. chocholatá, colymbus
cristatus, der Haubentaucher. Bern. — P.,
fulica recentiorum, der Pfaffe. D. — P.,
lyska, fulica atra, das Blasshuhn. D. Vz Frč.
343., KP. III. 384., Schd. II. 472.

2. Potápka, y, f., potápěcí opruže, die
Senkfaschine Šp.

Poťapkati, poťapkávati, popleskati, po-
hladiti, mit der Hand klopfen, streicheln.
Na Slov. a na Mor. Bern. — koho čím.
Poťapkaj vás pán Bůh starú gracú (motykou;
žertovně). Na mor. Zlínsku. Brt. — P.,
trochu či poněkud ťapkati, cvaňhati, pat-
scheln. — abs. Podívej se jen na něho, jak
poťapkává. Us. na mor. Drahansku. Hý.

Potáplice, colymbidae, čeleď ptáků z řádu
plavců (natatores), die Taucher. Vz S. N.
P. severní, colymbus arcticus, lední, c. gla-
cialis, p. malá, c. septemtrionalis. Frč. 342.
P. čubatá, c. cristatus, p. ušatá, c. auritus,
p. menší, c. minor, p. Uriášová, c. Uriae,
p. černá, c. grylle. Šm.

Potápník, a, m., dytiscus, der Tauch-
käfer, brouk vodní. P. vroubený, d. margi-
natus. Frč. 190. — P., válec, obyč. dutý,
který zastupuje písť. Vz Prm. 1878. č. 5.

Potarasiti, il, en, ení, potarasovati, ein
wenig terassiren. Ros.

Potárati, pohovořiti, plaudern. Slov. Bern.

Potarmarčiti, il, eni, ein wenig trödeln.
Ros.

Potasiti, il, en, ení, pobrati, schrábnouti,
schnippen, stehlen. — co. Ros. — P., vz
Tasiti.

Potaš, e, m., z něm. Potasche, draslo,
sůl louhová, salajka. Nz. Vz Draslo, Salajka,
Šfk. 145.

Potaškařiti, il, ení, ein wenig o. fort
treiben. Ros.

Potatilosť, i, f., zdařilost po otci, die
Nachgerathung dem Vater. Jg.

Potatilý, po otci zdařilý, dem Vater nach-
gerathen. P. syn. Sych.

Potatiti se, il, téní; po otci se zdařiti,
dem Vater nachgerathen. D., V. Nepotatil
se. Vz Podobnosť. Č. M. 632.

Potatmě (tať = zloděj) = tajně, heim-
lich. Na Slov. Leška. Vz Potajmo.

Potaz, u, m., potázání, dotaz, otázka, po-
ptávání, rada společná. Jg., Kat. 213., 1146.;
Vš. 75.—78. Das Berathen, der Berathschlag,
Rath, die Frage, Umfrage, Votirung, Bespre-
chung. P., sestoupení soudců k poradě o ná-
lezu. Kn. dr. 139. P. v strč. soudnictví tajná
porada, v které soudcové uváživše řeči a
důvody obou stran o konečný nález uho-
dili. Vz S. N. Jíti, sestoupiti se, sjíti se,
vjíti v p.; míti p. (raditi se). Jg. Na ten křik
soudcové v p. se sestoupili. V. Domyslný
(astutus) všecko učiní s p-zem (consilio).
BO. Ktož činí s p-zem (cum consilio), činí
s múdrostí. BO. Mnoho s myslí svú i s věr-
nými svými přejměv vážných p-zův usta-
noví. Troj., Výb. II. 89. Mínění rozličná,
ježto se udají při p-zu, bei der Berathschla-
gung ausgefallene Meinungen. J. tr. Ty věci
všecky do p-zu vzaty. Žer. Záp. II. 15. A ob-
novováni návrhové, již před Táborem v p.

bráni. Pal. III. 2. 435. Byl o to p. Žer. Záp.
II. 57. Páni p. o to vzíti ráčili. Tov. 47.
Mluviti z p-zu jiných pánův. V. Jsou nyní
v potazu (hlasují). Ros. Sestoupiti se do
p-zu. Ros. Je toho s p.; p. klásti. Šm. V p.
něco vzíti, Bart. 1. 17.; 1. 34., Tov. 72 ;
v p-zu něco míti (raditi se o něčem). J. tr.
Bez potazu = bez rozmyslu, Hned. Výb. I.
213. Stavové vešedše v p. dali od sebe ozná-
miti toto. Skl. 67. Pán v p. s nimi (učedl-
níky) vchází. Tudy mohl Jan náležitě oko-
ličnosti p-zů s Pánem činěných vylíčiti. Sš.
J. 275. P. vznésti na zákoníky. Sš. Mt. 37.
(Hý.). V panský p. na soudě nemá jíti ani
žádný úředník bez přivolání; Nejvyšší sudí
v p-zu soudném nebývá; Také jest p. zem-
ský, že králova milosť má sáhnouti na zhúbce
zemského aneb zloděje; Přietel po meči má
ot sirotka před pány štít vzíti a též vésti,
jestli třeba, pány v potaz vezma. O. z D.
A pak jsme se naposledy, byvše tři hodiny
v p-zu, rozstoupili. Žer. fol. 17. A přísežní
usúdi s p-zem, že den i hodina jsú hodné
k seděni na soudě. CJB. 381. S někým p. míti
o něco (im Einvernehmen sein); vzíti o něco
p.; po vzatém o tom p-zu. Er. Strana může
za p. prositi; skrze p-zu žádání již k soudu
přistúpil; kmetové sami podlé určení sudího
p-zem po pánech choditi a Hlasy jich sbí-
rati mohli, Pr. V tom p-zu jest taková taj-
nosť, takové mlčení, že žádný z lidí kromě
těch samých, ktož jsú v p-zu, neví, co jest
kto mluvil. Vš. Jak se p. děl, o tom vz Pr.
1869. str. 636, 743. — P., die Beratschla-
gung der Partei mit den ihr beigegebenen
Rechtshelfern. Abychom měli polovici pá-
nov k své radě a ku p-zu, aby s námi mohli
odstúpiti. Arch. II. 81. — P. míti, Audienz
haben. Bart. 4. 15. — P., nález, úsudek, der
Rechtsspruch, Ausspruch. Vynésti p.; p.
v radě vynésti. V., Nál. 157. Oldřich ze
Hradce panský potaz vynesl: Jestliže by
kdo druhého nařekl chlapstvem ... O. z D.
A kdyžby panský p. a vládycký vynášen
býti měl, tehdy k vynášení p-zu nejvyšší
sudí má kázati vstáti dvěma z pánův a je-
dnomu z vládyk; a tak ti tři spolu, kteří
povoláni budú, panský a vládycký p. vy-
nésti mají. Vl. zř. 12., Zř. F. I. A. X. 2.

Potázání, n., das Fragen, die Umfrage,
Berathschlagung. Rozk. P. učiniti. Kat. 213.

Potázaný; -án, a, o, befragt, angefragt.

Potazatel, vz Potazovatel.

Potázati, potáži (zastr. potíži, potěži);
potazovati. — P. = poptati, fragen, nachfra-
gen; radu k vynesení soudu svolati, Gericht
halten; v radě přímluvy sbírati, potaz míti,
umfragen, Stimmen sammeln; se, vz dole.
Jg. — koho. Věštcóv p. BO. — čeho na
koho. Když sě silně Albrecht v říšiu uváza,
na českého krále práva potáza (právně ho
vinil, soud proti němu zarazil. Jg.). Dal.
159. — čeho na kom. Vlasta se v zemiu
uváza, na dievkách práva potáza (o právo
potaz vzala). Dal. 26. Když sobě ten div
ukázachu, na Přemyslu potázachu. Dal. 13.
(VI. 2.). — se = ptáti se, nachfragen, um-
fragen; poraditi se, sich berathen, berath-
schlagen. Jg. -- se koho (za co). Nepřeji,
by se ho Bůh potázal za tu křivdu, kterou