Předchozí (814)  Strana:815  Další (816) |
|
|||
815
|
|||
|
|||
Potěr, u, m., vajíčka rybí, der Leich;
též drobné ryby, die Brut. P. kaprový. D., Šp. Nemáme co nasaditi, p. pošel. Sych. Jg. Potěrač, e, m. = potěratel.
Potěračka, y, f., na mor. Zlínsku: pa-
tírka, na Hané: potírka, Brt., = mědlice. Vz Potíračka. Potěratel, e, m., der Anstreicher. — P.,
hubitel, der Vertilger. P. hada. Kom. Potěratelka, y, potěratelkyně, ě, f.,
die Anstreicherin, Vertilgerin. Jg. Potěrek, rku, m., potření, der Anstrich.
P. vyschl. Techn. Potěrka, y, f., perla růžence; p-ky, růže-
nec, der Rosenkranz. Na Ostrav. Tč. Cf. Pateř. Poterna, y, f., výpadní brána, die Po-
tenie, das Ausfallsthor. Bur. Potěrní, Leich-, Brut-, vz Potěr. P. ryb-
ník. Us. Potěrník, a, m., kapr se potírající, trdel-
ník (Šm.), der Streichkarpfen. Us. Potěrovati, vz Potříti.
Potesati, potesám a poteši; potesávati,
ein wenig zimmern, hauen; do škody při- vésti, in Schaden bringen, eins versetzen, anhängen. Jg. —co, koho: Všecko potesali (posekali). Ros. Nepotesej někoho, sebe (ne- poraň sekerou). Jg. — koho kdy: ve hře, v koupi (do škody přivésti). Ros. — se čím: koupí (ošiditi se). Ros. Poteskniti, il, ění, ein wenig sich sehnen,
bangen. Ros. Potěsný, enge, beengend. Dch.
Potestat, potestát, u, m., vladař, der
Herrscher. Obeslal k sobě mnohé potestáty. Háj. Poteščiti sě, zastr. = vyvelebiti se. Jir.
Potěšeně, erfreulich. P. vypravuje (utě-
šeně). Br. Potěšení, n., potěšeníčko, a, n., upo-
kojení, utěšení mysli v zármutku, der Trost, die Tröstung, Beruhigung, Gemüthsruhe. V. P. nepřipustiti; ku p. býti. V. Bez p.; pří- čina k p.; p. míti, bráti. Us. Pramen p. D. Jest jakéž takéž p., když kdo má tovaryše svého trápení. Sych. P. se liší od útěchy. P. jest rozčilenosť mysli obyčejně na krátce trvající, která člověka i nezarmouceného po- jímá a ho spokojenějším činí. Útěcha užívá se o člověku smutném, když se ve své ža- losti něčeho dočká, což ho z trudných my- šlének na krátký n. delší čas vytrhuje; útěcha předpokládá bolesť, hoře, žalosť, zármutek. Ondrák. — P. očí = ambrožka, euphrasia, der Augentrost. V. — P., radost a veselí, die Lust, Freude, das Vergnügen. P. z ně- čeho míti. D., Nz. Míti na něčem, v něčem své p. D. P. někomu přinésti. V. Nejplnější p. Kom. Špatného p. na dítkách se docho- vala. Sych. Z bohatství nejde tak veliké p., jakož žalosť pochází z jeho potracení. Prov. Pro p. něco dělati. Činí nám to p. Dch. — P., milá. Mám já p., samo chodí za mnou. Anth. Brt. 73. Mé p., mein Lieb! Dch. Každý má své p., moje leží v černé zemi. Anth. Brt. 89., Sš. 294. Jedličko zelená, neopou- štěj chvojí, jak mě opustilo moje p. Sš. Ps. Potěšený; potěšen a, o, getröstet, erfreut.
— z čeho. Jsem z toho p-šen, že se na pokání dáváte. Sych. — Br., Háj. — čím: |
dobrou zprávou. — P., potěšení dávající,
freudenvoll, erfreulich. P. čas, novina. Ros. P. věc. Kom. Potěšitel, e, m., der Tröster.
Potěšitelkyně, ě, potěšitelka, y, f., die
Trösterin. Potěšitelně, trostreich, freudig, ange-
nehm. P. se mu všecko vede. V. Potěšitelník, a, m., těšitel, der Tröster.
Ros. Potěšitelnosť, i, f., die Tröstlichkeit. D.
Potěšitelný, mohoucí potěšen býti, po-
těšený, tröstbar, getröstet. Rač nás p-né a veselé učiniti. Pešín. — P., mohoucí potěšiti, trostreich, trostvoll, tröstlich, Trost-, er- freulich. P. slovo, V., psaní, spis, Jg , zpráva. Potěšitelství, a, n., das Trostamt. Bern.
Potěšiti, il, en, ení; potěšovati, potěšo-
vávati. P. = zármutek odníti, ukojiti, trösten, beruhigen; strachu zbaviti, bázeň odníti, ge- trost machen, Furcht benehmen; radost v kom zbuditi, erfreuen, ergötzen. — Nedá se p. V. — koho (akkus.) Aby lid potěšil. Flav. P. své spolubratry. Ros. — koho (gt), čeho: za- rmoucených, Knst., Kram., nemocných, Kom., svých spolubratrův, Ros., smutných srdcí. Žer. Potěš duše mé. Br. Potěš lidu zemdle- ného. Mk. Potěšte mi smutného srdýčka. Dh. 65. — koho kdy. Aby ho potěšil v zármutku po otci jeho. Br. P. koho po smrti otce jeho. Ben. — koho, se čím. Nemá rodičů čím p. Sych. Pánem Kristem nás potěšuješ. Pešín. Tou řečí se velice po- těšil. Har. — se nad čím: nad láskou něčí. Plk. Velice jsem nad tím potěšen. Žer. L. I. 85., Záp. II. 134. — se s čím: s věnečkem. Er. P. 305. Potěšivý, potěšlivý = potěšující, er-
freulich. Č., Měst. bož. P. nauka. Sš. Hc. III. Potěšný, erfreulich, Trost-, Freuden-. P.
rozpomínka. Č. Potěšování, n., der Trost, die Erfreuung.
Potěšovaný; -án, a, o, erfreut, getröstet.
Jg.
Potěšovatel, e, m. = potěšitel. Br.
Potěštiti, il, ěn, ění (zastr.) =potáhnouti,
fort-, hinziehen. St. skl. I. 21. Potěšující přípis, erfreulich. Rk.
Potěthati se, sich fortschleppen. — se
někam. Ros. Potětil, a, m., synovec tetin, der Neffe
der Tante. Potětilka, y, f., synovkyně tetina. Us.
u Berouna. Dch. Potětiti se, il, ění, der Tante nachge-
rathen. Berg. Potěž, půtěž, e, potěžka, půtěžka, y,
f., zastr., otež, der Zaum. Aqu. Potěžeti, el, en, ení, eine Zeit lang Ge-
winn suchen. — čím. Já těmi penězi po- těžím. Jg. — v čem. Jidáš běžel, aby v la- komství potěžel. Pís. 1529. Potěžkání, n., das Abwägen mit der Hand.
Je toho s p., man hat daran zu heben. Šm. Potěžkati; potěžkávati, mit der Hand
abwägen. — co. Potěžkával srnčí kýtu. Sych. Potěžkej ten uzel. Us. — čeho. Potěžkával jedné i druhé krabice tak dlouho, až ... V. Jiný řetězu sobě potěžkával. Kom. L. 80. Vz Spodobení. |
||
|
|||
Předchozí (814)  Strana:815  Další (816) |