Předchozí (815)  Strana:816  Další (817) |
|
|||
816
|
|||
|
|||
Potchániti se, dem Schwiegervater nach-
gerathen. Berg. Potchnúť se, potchati se= potknouti se,
klopýtnouti, stolpern. Us. u Opav. Klš. Poticí lázeň, das Schwitzbad, Krab., roucho,
das Schweisstuch. Ros. Potidai-a, e, f., dle Růže, mě. v Palleně.
Potíhnouti, vz Potáhnouti.
Potich, u, m. = ticho, die Stille. Ani
p-chu o něm není (ani slova se o něm ne- mluví). Us. u Vorlíka. Potichlosť, i, f., die Stille.
Potichlý, still geworden. Jg.
Potichmo, potichmu, lépe: potichu, tiše,
still. Jg. P. mluviti (šeptati), odejíti. D. Potichmý, lépe: tichý, still. Jg.
Potichnosť, i, f. = potichlosť. Veleš.
Potichnouti, chnul a chl, utí, still werden.
Děti p-ly (usnuly). Us. Tč. Vody potichly. Troj. Nepotichne bolesť má. BO. Potichu, (na Slov. také: potichy), poti-
choučku, potichounku= v tichosti, in der Stille. Vz Příslovky. Potík, a, m., čuvík, strix passerina, das
Käuzchen. Slov. Bern. Potín, a, m., Pottin, ves u Veseřic v Cheb-
sku. PL. Potíň, vz Potinek.
Potínati, vz Potnouti.
Potinek, nku, m., potíň, ě, m., potiní,
n., místo u domu. u chalupy vyčnívající, střechou kryté, der Laubengang. Na Ostrav. Tč. Potingel, gla, m., potěh, der Knie-, Schu-
sterriemen. Ve Slez. Tč. Potinka, y, f., potní dírka, das Schweiss-
loch. D. Potípati někoho = pokáleti, pohaněti,
beschmutzen, beschimpfen. Mor. Poh. I. 748. Potíračka, vz Potěračka, Potírka.
Potírání, potírávání, n., tření, drbání,
das Reiben. Kom. J. 791. — P., mazání, das Bestreichen. V. — P. lnu, das Flachs- schwingen. — P., zahubení, die Vertilgung. Jg. Potíraný; -án, a, o, gerieben, bestrichen,
zerbrochen. Potírati, vz Potříti.
Potírka, y, f., die Flachsschwinge, po-
tíracka, potěračka, nástroj o dvou zubech k potírání n. oklepávání lnu, třepanice. Po- tírati len na potírce. Na potíračce potírati mačky (hrstky lnu). Jg. Jde mu huba jako p. (jako trakař), er hat ein gutes Mundwerk. Us. na mor. Drahansku. Hý. Vz Potěračka, Potíračka. Potírný len, který snadno potírati lze,
leicht zu brechen (vom Flachs). Potisk, u, m., potiskování, der Druck
z. B. eines farbigen Musters. Dch. — P. = patisk, der Nachdruck. Na Mor. Bkř., Mtl. Potisknouti, knul, ut, utí, potisku (zastr.),
potiskl, štěn, štění; potiskati, potiskovati. P. = všecko pořád tisknouti, nach einander drucken; tlačiti, postrčiti, puditi, weiter drücken, schieben; utisknouti, potlačiti, po- dáviti, unterdrücken, drängen; nachdrucken (ein Buch). Jg. — co: knihu, nachdrucken. Vše to za den potisknu. Kos. — koho. Potiská mne (urget me). Jel. Pomalu jich |
potiská, až ... Milič. Jide u boj a potiště jich
(fugavit). BO. — koho kde: myši v pasti. Us. Potiskali se děti v životě jejím. Br. A když již Němci uhlédají svú chvíli, tehdy potisknú silně Čechy před sebú. Let. 73. — za kým. Aby s vozy vždy za nimi po- tiskali (pomalu více tlačili). Mus. Potišiti, il, en, eni, stillen. — co. Muškát
smutné srdce potiší. Jád. — co čím: bolesť studenými obkladky. Potištění, n., das Drücken, die Unter-
drükung. Jg. Potištěnice, e, f., něco potištěného, etwas
gepresstes. Ms. Potištěný; -ěn, a, o, gedrückt, gepresst,
unterdrückt, gedruckt. Potiti, il, cen, cení, na Slov. těn, tění;
potívati, schwitzen. Na Slov. také: znojiti se. — se, co odkud. Ale koutkové očí slzy z sebe potí. Kom. Z těch kostí se potí olej svatý. Kat. 3496. — se. Sklenice, okno se potí. Us. Nerád se potí (pracuje, vz Le- noch.). Jg., Lb. Poti sa ako kôň. Mt. S. Potím se s odpuštěním jako hnůj. U Řen- čova. Potí se jako žába (mnoho). U Lito- myšle. Bda. Potí se tak s něho teče (= tak, že s něho teče). Brt. — se kde: po celém těle se potiti. Sych. Nad horkou vodou se p. P. se nad něčím. Kom. P. se v peřinách, v parní lázni. — se čím: krví, D., krvavým potem. Har. II. 156. Mnohým úsilím se potil jest. BO. — se jak. Z sucha se p. Reš. Potiti, vz Potnouti.
Potivý, potící se, schwitzig, schweissig.
P. ruce (často opocené). P. kámen (který se někdy potí). Us. Potíž, e, f., tíž, obtížnost, tíhota, nesnáz,
nedostatek, die Beschwerde, Noth. Není žádná p. o to. Us. Není p-že o příklady ta- kové. Kos. Ol. I. 73. — P., kašel a rýma. Dostal p. Us. u Rychn. Msk. Potížení, n., die Beschwerung. Jg.
Potížený; -en, a, o, beschwert. Jg.
Potížiti, il, en, ení, beschweren, beläs-
tigen. — co čím: květiny v lisu kamenem. Potížník, a, m., na Slov. potažník, člověk
obtížný, der Belästiger. Bern. Potížnosť, i, f. = potíž. — P., tíže, die
Schwere. Bern. Potížný = obtížný, schwer, lästig. P. po-
vinnosť. D. — P., stěžující, schwer machend. Bern. Potka (zast). y, f. = úraz, uhození, po-
tknutí, der Anstoss; neštěstí, das Unglück. Žádnému škoden i žádnému ku potce. Ms. 14. stol. (V Rozb. 1840.). Potliy (scandalum) učiniti jednomu z malých. St. — Výb. I. 629. — P. Jdi v p-ku (vstříc) Mojžiešovi na púšť. BO. Esau běžal proti bratru svému u p-ku (= vstříc) i objímal jej. BO. Pótka, y, f., zastr. = půtka. Znamenajte
staří mladí o pótkách i o sedání. Rkk. 39. Potkach = potkal jsem, zastr. Kat.
Potkalý, jenž se potýkal, bitvu svedl, der
ein Treffen geliefert hat. Slovutný jest tento kraj země od bitvy svedené od Selima syna proti Bajazetu otci, mezi sebou tu někdy se potkalých. Lesl. leg. 67. Potkan, a, m., německá myš, mus decuma-
nus, die Ratte, na Mor. a na Slov.; v Čech. |
||
|
|||
Předchozí (815)  Strana:816  Další (817) |