817

ho jmenují krysa, avšak p. jest větší než
krysa a všude ji vyhubil. Vz S. N.. Schd.
II. 413, Frč. 387. P. z vlaského: pantegana.
Vz Mz. 68.

Potkaní, Ratten-. P. prášek. Us.

Potkání, n., das Aufweben. Us. — P.,
das Begegnen, die Begegnung. Jen na p.jsme
spolu rozmlouvali (v cestě). V. Na p. se
někomu vyhýbati. Jel. Na p. se škádlí, Sych.,
se perou, se fackují. Oblúpil ji na p. Pč. 26.
Jide u p. (= vstříc) jemu z humna. BO.
Staneš u p. (vstříc) jemu na březe řiečném.
BO. — P., sražení se. bitva, das Treffen,
der Kampf, die Schlacht. P. a bitva s ne-
přítelem; v p. s nepřítelem padnouti, zahy-
nouti; p. na moři; kdyby k p. přišlo. V. —
P.-se s křížem božím, der Kampf. D.

Potkaný; -án, a, o, aufgewebt. — P.,
begegnet. Jest p-ná (když po hře v karty
obě strany mají stejnou summu v listech),
die Konsolation. Us.. Jg. Vadí se s ním na
potkanou; wo er ihm immer begegnet. Šm.

1. Potkati, od tkáti, alles aufweben. —
co. Za týden to vše potkám. Ros.

2. Potkati, al, án, ání; potkávati. -- P.
= někoho vstříc míti, begegnen; povaditi se,
streiten; napadnouti, uhoditi, treffen, be-
gegnen, widerfahren, heimsuchen. Jg. Vz
P. se s kým. Jg. — koho (akkus.) Potkal
krále Agrippu. Flav. Kací sú to plukové
byli, jižto sú mě potkali. BO. Ač by mě co
potkalo,. Půh. II. 422. Potkaloť vás velké
štěstí. Dh. 13. P. Němce. Dal. 143. Ktož tě
potka; tomu stój. Dal. 34. A jakož jej náhle
рotká; p. nepřátely. Alx. Co potkalo jed-
noho, může p. druhého. Lb. Třeba se dnes
nedohonili, zítra se potkáme. Pk. Kterou
matku potká 12 dětí (která má 12 dětí), ta
je politování hodna. Us. v Dobrušce. Vk.
А pakli potká koho i protivné; A když
vás co nelibého potká. Št. N. 64, 65. Šla
Dorota do mlýna, potkal on ji, ach můj
Bože! potkal on ji Vavřina. Er. P. 237.
Když je potkal, řekl jim. Br. Neštěstí mne
potkává. D. Bezbožné potkávají věci ne-
šťastné. Br. Co koho má potkati, toho ne-
ujde. Prov. Mne to nejhůř potkává. D. Po-
tkala ho pohroma. Sych. — Pozn. Tato vazba
jest tudy zcela dobra. — koho kde: na cestě.
V., Er. P. 386. Potkali jsme se na mostě.
Ros. P. někoho v horách. Alx. Co ho muož
lepšieho ve světě p. ? Hus. I. 432. — se
s kým, s čím = potkati ho, Jemanden be-
gegnen, mit ihm zusammen treffen; auf
eins hinauskommen; bitvu svésti, dáti se
do něho, bíti se, eine Schlacht liefern, an
den Feind stossen; povaditi se, in Wort-
streit gerathen; trpěti, snášeti, uhoniti si co,
begegnen, erfahren, woran stossen. Jg. Po-
tkati se s obtížemi. Dch. Potkali se s kupci,
Pč. 18., s nepřítelem. Ler. Hned se škodou,
hned se ziskem se p. D1. Že bych tam po-
tkal se s odporem, pokořením, příkořím a
posměchem. Sš. I. 25. S čím se potkal, všecko
porážel. V. Raději s nemalým posměchem se
strany stoiků se potkal. Sš. I. 5. Působení
jeho s přeblahým výsledkem se potkalo. Sš.
I. 5. Snaha potkala se s výsledy znameni-
tými. Kos. Ol. I. 17. Kdež sě (Čechy s Němci
potkáchu. Dal. 155. (93. 35.). P. se s pří-

telem; země ta s nebezpečnými pověrami
se potkala; s nemilostí královou se potkal:
chtěje odměnu získati, potkal se s prova-
zem; p. se s přísnou domluvou; nesměl se
s nimi p., ani bitvy svésti; s kterýmžto po-
hodlím u cizích nelze se p. V. P. se s pěstmi.
Kom. Potkal se s netrefou (chybil), s odpo-
rem. Šm. Potkal se s pádem (padl, vzal
škodu). Kom. Se škodou, se ziskem se p.
Kom. Se štěstím se p. Kram. S nouzí se
potká, kdo se práci vyhýbá. Jg. — koho
kdy. Rytieri jej ve zlý čas potkáchu. Jir.
Anth. I. 45. — co, koho čím. Kterou řečí
chceš jeho p. (zaskočiti)? Exc. Mě slíbil za-
stúpiti, což by mě právem potkalo od jeho
bratří pro ten les. Půh. II. 597. Milosť mi-
lostí má potkána (splacena) býti. Št. N. 318.
— se s kým kde. Pod černým lesem potkal
se čert s běsem. Sš. J. 122. Níže opět na po-
mezích Samarie a Galilee se s ním potká-
váme. Sš. L. 97. Tato řeč Páně nepotk ala
se s dobrou myslí u všech, kteří slova jeho
slyšeli. Sš. J. 108. (Hý.). — se s kým čím.
S nepřítelem polem, mečem se p., V., bran-
nou rukou. Biancof. P. se slovy s někým
(povaditi se). V. Nechtěl se s nimi čelem p.
(potýkati se). Plác. Potkali se bojem s po
hany. Alx., Háj. P. se s někým řečmi po
tupnými. Chč. 619. P. se koňma, prsma i hla-
varna. Jir. Anth. I. 21., Alx. 1120. P. se s ně-
kým ostrým (mečem). Výb. II. 43. — se
s čím kdy. S čím se bezbožní lidé při
smrti potkají (co na ně čeká). Br.

Potklivec, vce, m. = potklivý kůň. Slov.
Potklivý, klesa vý, napadavý. P. kůň,
stolperig. Ja.

Potklý, kleslý, padlý, zhřešilý, gefallen.
By duše p. nechřadla. Sš. Hc. 33.
Potknouti, knul utí, potku (zastr.), potkl,
potčen a čení; potýkati, potykovati. — P.
= postrčili, anstecken, anstossen, unterstec-
ken; zavaditi oč nohama, klesnouti, stolpern,
straucheln ;podřeknouti se, zmýliti se, chybiti,
in der Rede straucheln; uhoditi na sebe,
anstossen; vaditi se, in Wortstreit gerathen.
Jg. Vz P. se. — koho. Rozličná práce toho
světa jej potykuje (postrkuje). Št. Mnoho
mají činiti a tak je potykují mnohé nechuti.
Št. N. 66. To ti vědí, ježto je potykuje (pot-
kává, trifft). Št. — co komu kam (postr-
čiti. podati): do ruky. Jg. Chléb v popel
p. Leg. — se. Potkli se nepřátelé (udeřili
na sebe). Ps. ras. Potkl se a padl (zavadil
oč nohama). Kom. Potkly se nohy. Br. Ha-
nebně se potkl (podřekl). Ohláš. — se čím: .
řečí (svaditi se). Solf. — Pr. měst. Lépe jest
p. se nohou nežli jazykem. Č. M. 70. Potkly
se slovy hanlivými. Ros., Plác. — se na
koho, nač. Potom jircháři potkli se na
koželuhy (dotkli se jich tím) žádajíce, aby...
Záp. měst. 1452. Aby se nepotekl ijeden na
jeho skutky. Výb. 1. 684. — se s kým =
pohádati se. Na Mor. Hý., Brt. Také v Pr.
měst. — se komu. Koník se mu potkl (klo-
pýtl). Baiz. — se v čem: v slovech (pod-
řeknouti se). Alx., Št. — co, se kde. Potkl
se pod ním kůň. Baiz. Strpěti protivenství,
ježto na té cestě potykují (woran stossen).
Št. V Egyptě jsú je potykovali mnozí boji.
Št. Neb ne vždy stojíme v něm, ale poty-