818

káme se na světské věci (sich woran stossen).
Št. — se oč (s kým, kde). Potkli se s mistry
německými o hlasy. Let. 10. Potknul se
v lese o pahýl. Č.

Potknutí, n., der Anstoss. D.

Potkýnali = potknouti. Slov.

Potkysiti, il, šen, ení, pohnouti, dotknu-
tím postrčili, dotknouti, bewegen, rühren.
Duše kaks bude potkyšena a vytržena sama
od sebe, aby někak Boha milovala. Ms. 14.
stol. Vz Potkyšení, Tkysiti.

Potkyšení, n. = hnutí, postrčení, die Be-
wegung, der Stoss, Antrieb. Planety běží
p-ním toho nebe. (Tkysati ex týkati, koř.
tk-nu). Št., Výb. I. 659.

Potlačení, n., die Be-, Nieder-, Unter-
drückung, das Drangsal, der Druck. Jg.

Potlačený; -en, a, o, nieder-, unter-, be-
drückt. Jg.

Potlačitel, potlačovatel, e, m., der Un-
terdrücker.

Potlačitelka, potlačitelkyně, ě, po-
tlačovatelka, potlačovatelkyně, ě, f., die
Be-, Unterdrückerin. Jg.

Potlačiti, il, en, ení; potláčeti, el, en, ení,
potlačovati = tlačením pomačkati, zer-, zu-
sammendrücken; pomalu tlačiti, langsam
drücken; před se tlačiti, drücken, fortstos-
sen; utiskovati, podmaniti, unterdrücken.
Jg. — co, koho. Pleva zrna nepotlačí. Prov.
Já sám tento vůz potlačím. Us. Něčí jméno
p. Jel. Mocnější mdlejšího potlačuje. Kom.
Jich hrdla potlačíš (pošlapeš). BO. P. vzpouru,
povstání. Dch. P. hložie (pošlapati). BO. Po-
tlačiti chtějú dušu našu. Rkk. 50. Druhého
z ůmysla bez příčiny spravedlivé potlačuje.
Vš. Nemohu toto poznamenání potlačiti, germ.
a šp. m.: nemohu toho zatajiti. Zk., Brs. 131.
— co čím. Potlačím mýlení lidská dobrú
mysli. Jel. P. nepřítele mocí. Potlačie je
svými nohami. ZN. Kopyty koněv svých
p-čí všecky ulice tvé. BO. — co kdy. Hned
v pučení něco p. Šm.

Potláčka, y, f., výtažek, das Uiberge-
wicht, die Zugabe zum Gewichte. Bern.

Potlačování, n., die fortgesetzte Unter-
drückung. Us.

Potlačovaný; -án, a, o, unter-, bedrückt.

Potlačovatel, e, m., vz Potlačitel.

Potlačovati, vz Potlačiti.

Potlachati, potlachávati, ein wenig o.
nach einander plaudern. — s kým kde:
s někým v hospodě.

Potlampati,potlampávati, fort schwätzen,
plaudern. Ros. Potlampá do večera. Ros.

Potlapati = pošlapati, tlapáním poka-
ziti, mit Füssen treten. — co: obilí. Jg.

Potlaskati, potlaskávati; potleskati, po-
pleskati, ein wenig klatschen; pomlaskati,
schmatzen, beschmatzen. — co. On vše po-
tlaská (pojí). Ros. — P. sobě = pomlaskati.

Jg.

Potlesk, u, m., das Klatschen, der Bei-
fall. Neslyší na p. Krok. P. hlučný. Šm.
Stal se hlučný p. .P. bouřlivý, der Beifalls-
sturm. Dch.

Potlíti, potleti, el, ení, vz Tlíti, ein
wenig modern, morsch werden, glimmen;
zu Ende modern, glimmen. — abs. Celá
houbka potlela. Na Ostrav. Tč. Však on

potleje (se napálí, ošidí). Na mor. Drahan-
sku. Hý.

Potlivý, leicht schwitzend. Na Slov. a
Mor.

Potlkeň, vz Potloučka.

Potlouci, tluku, češ, potluc, potluka (kouc),
tloukl, tlučen, čení. Vz Tlouci. P. = schla-
gen, stossen, klopfen: ein wenig schlagen,
klopfen; stlouci jednoho po druhém, nach
einander zerschlagen; tlučením raniti, ver-
wunden, beschädigen, zerschlagen; poraziti,
pomlátiti, schlagen, aufs Haupt schlagen;
se, sich wund schlagen, anschlagen; sich
schlagen, raufen. Jg. — Čím víc sklenic na
stole, tím více se jich potluče. Us. Potlouklo.
Us. — co, koho. P. nepřítele. Ros. Kroupy
potloukly (obilí.). V. — kam. Potluče v oke-
nečka. Kat. 872. P. na vrata. GR. P. na
dvéře. Aesop. — jak. Nepřítele na hlavu
p. Ros. — (co) komu: hrnce. Us. Nesázel,
aby mu nepotlouklo. Vz Lenoch. Lb. Jiní
stáli, jakoby jim bylo potlouklo (jako by
je byl někdo opařil). Kos. 01. I. 104. Heď,
potlouklo ti (nepodařilo se ti, utřels hubu)!
Us. u Rychn. a vůbec. — se. Spadla s okna
a celá se potloukla. Us. Hrozně se potloukli
(poprali se). Ros. — koho čím: holí.

Potloučka, y, m., tulák, na Slov. potlkeň,
der Herumstreicher. Vz Potlukač.

Potloukání, n., das Schlagen, Stossen. Jg.

Potloukaný, geschlagen, geklopft. Jg.

Potloukati, potloukávati, potlukovati, po-
tlukovávati, pomalu tlouci, öfters, anhaltend
stossen. — co, koho čím. Bečvář sud po-
tlouká. Us. P. někoho kyjem. Plk. — na
koho čím. Na Boha horlivou modlitbou p.
Scip. — se = toulati se, plahočiti se, her-
umgehen, herumstreifen, herumstreichen, um-
laufen, umstreichen, herumschlänkern, Um-
schweifen. Jg. — kdy: v noci, do tmavé
noci. Sych. — se kde. P. se v cizích kra-
jinách. Reš. P. se mezi cizími národy. V.
Zimnice (hodonka) se okolo mne potlouká.
Bern. — se kudy: lesy, Us., ulicemi, Šm.,
po ulicích. D. Potľka sa po svete, ako čoby
ho ani zem za syna nemala. Mt. S. P. se po
vozech, herumradeln. Dch.

Potloukavý, wer genug herumstreicht.
P. život (kočovnický). Světoz.

Potlučení, n., potlučenina, y, f., die Quet-
schung, Dch., Beschädigung.

Potlučenina, y, f., vz Potlučení. P. obilí,
der Hagelschlag. D.

Potlučený; -en, a, o, zer-, geschlagen.
P. obilí. Us. — čím: kroupami. Us. Dch.

Potluk, a, m., pobuda, der Landstreicher.
P. se potlúká n. potlukuje po dědině; Po-
smykuje se po dědině jako p. Na Ostrav.
Tč.

Potluka, y, f. = potluk. Hlč.

Potlukač, e, m. —potluk. Us. Smil.

Potlukačka, y, f, die Herumstreicherin.
Bern.

Potlukadlo, a, n., ein Werkzeug zum
Schlagen. Ros. — P., a, m. = potlukač.

Potlukávač, e, m.= potlukač. Na Slov.

Potlumočiti, il, en, ení, eine Zeit lang
Dolmetscher sein. Ros.

Potlustý, ziemlich fett. P. maso, unter-
spickt, šperka. Us. u Frydka. TČ.