819

Potlýšťany, dle Dolany, Podleyschtian,
ves u Nasevrk. PL.

Potmě (po-tmě, vz Tma), za tmy. ve tmě,
im Finstern. V. Šli jsme p. Ros. P. jako
v noci. Ros. P. každá kráva černá. Prov.
P. to našel. — Jg. Vz Dole.

Potměchuť, i, f., psí víno, sladká vrba,
myší dřevo, červené neb vodní psinky, Klek
sladkohořký, Solanum dulcamara, bittersiisser
Nachtschatten, rostl. Vz Schd. II. 288., Čl. 73.,
Kk. 186., FB. 55. Dulcamara, tancidura, sladko-
hořké, potměchuť. Us. Blk.

Potměchuťový, vom Bittersüss. Rostl.

Potmělóta, y, m., potměšilec. Na Mor. Kd.

Potměloušně = potměšile, duckmäuse-
risch. Na Mor. Hý.

Potměloušnosť, i, f. = potměšilosť, pot-
měluskosť. Na Mor. Hý.

Potměloušný, potměluský = potměšilý.
Na Mor. Hý.

Potměluch, potmělus, a, potměloušek,
ška, m., potměl-uchъ.; přípona -uсhъ zpod-
statňuje adjektiva, Mkl. B. Ž90., 289. (Hý.),
potměšilec.

Potměluska, y, m. a f. = potměluch.
Slov. Jg.

Potměluskosť, potměluský, vz Potmě-
loušnosť, Potměloušný.

Potměluství, n. = poměšilosť. D.

Potmělutně, potměloutně = potměšile.
Na Hané. Kd.

Potmělý, tmavý, verfinstert. Zlob.

Potměšil, a, potměšilec, lce, m., vlastně
ten, kdo rád po tmě šil = tajný škůdce, podlý
člověk, ein tückischer Mensch, der Duck-
mäuser. Reš., Kts. Jir. slovo toto odvozuje
od měšiti.

Potměšile, heimtückisch. Ros.

Potměšilec, lce, m., vz Potměšil.

Potměšilka, y, f., potměšilá žena, die
Duckmäuserin. Reš.

Potměšilosť,i,f.,potměšilství, n. = po-
krytství, D., potutelnosť k účelům mravně
vadným směřující, která už jest vychytralou
špatností. S. N. Die Kalmäuserei, Heimtücke.
D., Ros.

Potměšilý, pokrytec, potutelný, tückisch,
heimtückisch. P. člověk, D., nábožník. Plk.
To p. pokolení z pekla snad pochází. Sych.,

Jg.

Potměšitelnosť, i, f., potměsilosť, die
Tücke. D.

Potměšiti, il, ití, potměšilým býti, kal-
mäusern. D.

Potnati, vz Bobněti.

Potnice, e, potnička, y, f., v lázni místo
k pocení, párna, svrchnice (V.), das Schweiss-,
Schwitzbad. Poty v p-cích se vyluzují, kdy
se otevrou potové dírky. Kom. J. 579. —
P., šat k utírání potu, das Schweisstuch.
D. Veronika pánu p-ci podala, v kteréž vy-
tlačenou tvářnosť Páně obdržela. Sš. L. 209.
P-ci kladli židé o hlavu umrlcovu na pa-
mátku, že v potu tváři musel jísti chléb a
že nyní z toho odpočine. Sš. J. 192. — P.,
potová, zimnice, das Schweissfieber. D.

Potnouti (v obec. mluvě), nul, ut, utí; po-
titi, poťal, ťat, potětí; potínati, mit Hieben
umhauen. — co, se čím: dřiví, se sekerou
p. Jg. — se kam. Poťal se v ledví. GR.

Potný, -tní, Schweiss-, schwitzig. P. nebo
potové dírky na těle, Schweisslöcher. Us.
P. šat, roucho (k utírání potu, potnice), V.,
lázeň. D.

Potočení, n., das Drehen, die Verrenkung.

Potočený, -en, a, o, ein wenig gedreht.
— P., namožený, verrenkt.

Potočilosť, i, f., potočitosť, die Gewandt-
heit. Víd. list.

Potočilý, potočitý, gewandt,geschäftig. Jg.,
Dch. P. zloděj. Marek. Ona je p-lá. U Rychn.

Potočina, y, f., die Bachung, dvůr n. pole
s potokem. Jg. — P., veliký rybník. Th. Se
všemi jezery, s tóněmi, s potoky, s p-mi,
s lesy atd. zastavili jsme. Arch. IV. 187.

Potočisko, a, n., nehezký potok, hässli-
cher Bach. Bern.

Potočiště, ě, n., místo, kudy potok te-
kává nebo teče, výmol potokem učiněný, das
Bett eines Baches. Techn.

Potočitelný, drehbar. — P. = potočilý.
Ty staré maminky nejsou už tak p-ny. Us.
u Rychnova.

Potočiti, il, en, ení; potáčeti, el, en, ení;
potočovati, ein wenig, nach einander drehen;
aufwinden. — abs. On (Pavel) nepotočil,
neuměje se vymknouti nepříteli. Sš. I. 7. —
čím. Potoč tím brusem. — koho: posla =
vypraviti, poslati (vlastně = učiniti, aby po-
tekl = běžel), absenden. Potoči král posly
svoje. Alx. Výb. I. 143. - St. skl., Výb. I.
1078. 31. — co kam: přízi na vřeteno. D.

— se. Tu jest na potkání ten jistý Mikuláš
dal nám půtku a štus, až jsme se všickni
tři potočili. Svěd. 1569. — se čím: zdví-
háním (drobet se polomiti, ein wenig die
Glieder verrenken). Ros.

Potočitosť, i, f. = potočenosť, die Gedreht-
heit; obratnosť, hbitost', čerstvosť, die Behen-
digkeit, Regsamkeit, Gewandtheit, Geschick -
lichkeit. Ros., Kom., Sš. J. 304., DI.

Potočitý, potočený, stočený, gedrecht.

— P., obratný, hbitý, čerstvý, behend, regsam,
gewandt, geschickt. Jel. Kolo dobře p-té.
Boč. exe. P. jazyk. Jel. Štěstí jest potočité.
C. M. 150. — P., po vůli činící, lenksam,
willig. Plémě to zavilé a nepotočité. Br.

Potočka, y, f., montia, rostl. P. obecná,
m. fontana. FB. 79., Čl. Kv. 305.

Potočky, f., pl.. pivo, víno atd., které po
točení do podstavce nakape, Tropfbier, -wein.

Potočnatý, plný potoků, bachreich. D.

Potočněnka, у, f., rivularia, rostl. z řádu
řas. Rostl.

Potoční, -čný, Bach-. P. ryba, Ros., voda,
Rvač., kamení. Br.P. pstruh, křemele (škajky),
rak (olšák), komár, štěnice (skákuška) písek.
Šm. Pil vodu p-čnú; V zemi vodné i p-čné;
Obklíčilo jest jej vrbie p-čné. BO. — P.,
v botanice: p. řeřicha, nasturtium aquaticum,
die Brunnenkresse, V.; pepř n. palčice, po-
lygonum hydropiper, der Wasserpfeffer; vrba
(žlutá, též zlatolejčí), salix helis, die Bach-
weide; kuklík, geum rivale, die Wasser -
benediktenwurz; pcháč, cnicus rivularis. Flora
165. P. pšenice, bromus giganteus, der Buch-
weizen, rozrazil (vz Potočník). Sm. — P.,
snadný k naklonění, náchylný, geneigt. —
k čemu: k zlému. Ms. (Č.).