Předchozí (818)  Strana:819  Další (820) |
|
|||
819
|
|||
|
|||
Potlýšťany, dle Dolany, Podleyschtian,
ves u Nasevrk. PL. Potmě (po-tmě, vz Tma), za tmy. ve tmě,
im Finstern. V. Šli jsme p. Ros. P. jako v noci. Ros. P. každá kráva černá. Prov. P. to našel. — Jg. Vz Dole. Potměchuť, i, f., psí víno, sladká vrba,
myší dřevo, červené neb vodní psinky, Klek sladkohořký, Solanum dulcamara, bittersiisser Nachtschatten, rostl. Vz Schd. II. 288., Čl. 73., Kk. 186., FB. 55. Dulcamara, tancidura, sladko- hořké, potměchuť. Us. Blk. Potměchuťový, vom Bittersüss. Rostl.
Potmělóta, y, m., potměšilec. Na Mor. Kd.
Potměloušně = potměšile, duckmäuse-
risch. Na Mor. Hý. Potměloušnosť, i, f. = potměšilosť, pot-
měluskosť. Na Mor. Hý. Potměloušný, potměluský = potměšilý.
Na Mor. Hý. Potměluch, potmělus, a, potměloušek,
ška, m., potměl-uchъ.; přípona -uсhъ zpod- statňuje adjektiva, Mkl. B. Ž90., 289. (Hý.), potměšilec. Potměluska, y, m. a f. = potměluch.
Slov. Jg. Potměluskosť, potměluský, vz Potmě-
loušnosť, Potměloušný. Potměluství, n. = poměšilosť. D.
Potmělutně, potměloutně = potměšile.
Na Hané. Kd. Potmělý, tmavý, verfinstert. Zlob.
Potměšil, a, potměšilec, lce, m., vlastně
ten, kdo rád po tmě šil = tajný škůdce, podlý člověk, ein tückischer Mensch, der Duck- mäuser. Reš., Kts. Jir. slovo toto odvozuje od měšiti. Potměšile, heimtückisch. Ros.
Potměšilec, lce, m., vz Potměšil.
Potměšilka, y, f., potměšilá žena, die
Duckmäuserin. Reš. Potměšilosť,i,f.,potměšilství, n. = po-
krytství, D., potutelnosť k účelům mravně vadným směřující, která už jest vychytralou špatností. S. N. Die Kalmäuserei, Heimtücke. D., Ros. Potměšilý, pokrytec, potutelný, tückisch,
heimtückisch. P. člověk, D., nábožník. Plk. To p. pokolení z pekla snad pochází. Sych., Jg.
Potměšitelnosť, i, f., potměsilosť, die
Tücke. D. Potměšiti, il, ití, potměšilým býti, kal-
mäusern. D. Potnati, vz Bobněti.
Potnice, e, potnička, y, f., v lázni místo
k pocení, párna, svrchnice (V.), das Schweiss-, Schwitzbad. Poty v p-cích se vyluzují, kdy se otevrou potové dírky. Kom. J. 579. — P., šat k utírání potu, das Schweisstuch. D. Veronika pánu p-ci podala, v kteréž vy- tlačenou tvářnosť Páně obdržela. Sš. L. 209. P-ci kladli židé o hlavu umrlcovu na pa- mátku, že v potu tváři musel jísti chléb a že nyní z toho odpočine. Sš. J. 192. — P., potová, zimnice, das Schweissfieber. D. Potnouti (v obec. mluvě), nul, ut, utí; po-
titi, poťal, ťat, potětí; potínati, mit Hieben umhauen. — co, se čím: dřiví, se sekerou p. Jg. — se kam. Poťal se v ledví. GR. |
Potný, -tní, Schweiss-, schwitzig. P. nebo
potové dírky na těle, Schweisslöcher. Us. P. šat, roucho (k utírání potu, potnice), V., lázeň. D. Potočení, n., das Drehen, die Verrenkung.
Potočený, -en, a, o, ein wenig gedreht.
— P., namožený, verrenkt. Potočilosť, i, f., potočitosť, die Gewandt-
heit. Víd. list. Potočilý, potočitý, gewandt,geschäftig. Jg.,
Dch. P. zloděj. Marek. Ona je p-lá. U Rychn. Potočina, y, f., die Bachung, dvůr n. pole
s potokem. Jg. — P., veliký rybník. Th. Se všemi jezery, s tóněmi, s potoky, s p-mi, s lesy atd. zastavili jsme. Arch. IV. 187. Potočisko, a, n., nehezký potok, hässli-
cher Bach. Bern. Potočiště, ě, n., místo, kudy potok te-
kává nebo teče, výmol potokem učiněný, das Bett eines Baches. Techn. Potočitelný, drehbar. — P. = potočilý.
Ty staré maminky nejsou už tak p-ny. Us. u Rychnova. Potočiti, il, en, ení; potáčeti, el, en, ení;
potočovati, ein wenig, nach einander drehen; aufwinden. — abs. On (Pavel) nepotočil, neuměje se vymknouti nepříteli. Sš. I. 7. — čím. Potoč tím brusem. — koho: posla = vypraviti, poslati (vlastně = učiniti, aby po- tekl = běžel), absenden. Potoči král posly svoje. Alx. Výb. I. 143. - St. skl., Výb. I. 1078. 31. — co kam: přízi na vřeteno. D. — se. Tu jest na potkání ten jistý Mikuláš
dal nám půtku a štus, až jsme se všickni tři potočili. Svěd. 1569. — se čím: zdví- háním (drobet se polomiti, ein wenig die Glieder verrenken). Ros. Potočitosť, i, f. = potočenosť, die Gedreht-
heit; obratnosť, hbitost', čerstvosť, die Behen- digkeit, Regsamkeit, Gewandtheit, Geschick - lichkeit. Ros., Kom., Sš. J. 304., DI. Potočitý, potočený, stočený, gedrecht.
— P., obratný, hbitý, čerstvý, behend, regsam,
gewandt, geschickt. Jel. Kolo dobře p-té. Boč. exe. P. jazyk. Jel. Štěstí jest potočité. C. M. 150. — P., po vůli činící, lenksam, willig. Plémě to zavilé a nepotočité. Br. Potočka, y, f., montia, rostl. P. obecná,
m. fontana. FB. 79., Čl. Kv. 305. Potočky, f., pl.. pivo, víno atd., které po
točení do podstavce nakape, Tropfbier, -wein. Potočnatý, plný potoků, bachreich. D.
Potočněnka, у, f., rivularia, rostl. z řádu
řas. Rostl. Potoční, -čný, Bach-. P. ryba, Ros., voda,
Rvač., kamení. Br.P. pstruh, křemele (škajky), rak (olšák), komár, štěnice (skákuška) písek. Šm. Pil vodu p-čnú; V zemi vodné i p-čné; Obklíčilo jest jej vrbie p-čné. BO. — P., v botanice: p. řeřicha, nasturtium aquaticum, die Brunnenkresse, V.; pepř n. palčice, po- lygonum hydropiper, der Wasserpfeffer; vrba (žlutá, též zlatolejčí), salix helis, die Bach- weide; kuklík, geum rivale, die Wasser - benediktenwurz; pcháč, cnicus rivularis. Flora 165. P. pšenice, bromus giganteus, der Buch- weizen, rozrazil (vz Potočník). Sm. — P., snadný k naklonění, náchylný, geneigt. — k čemu: k zlému. Ms. (Č.). |
||
|
|||
Předchozí (818)  Strana:819  Další (820) |