820

Potočnice, e, f., salix alba, vrba bílá,
bělice. Čl. Kv. 141. — P., nasturtium, die
Brunnenkresse. Čl. Kv. 293., Kk. 149. Vz
Potoční.

Potočník, a, m., mlynář na potoce, der
Bachmüller. D. — P., jm. některých rostlin
při potoku rostoucích: rozrazil potoční, vero-
nica Beccabunga, die Bachbunge; bolehlav,
sium latifolium, der dreiblätterige Mark; p.
veliký, smolák veliký, sium longifolium, der
Wassereppich; sium falcaria, planý celer,
sichelförmiger Mark; nezabudka, das Vergiss-
meinnicht; apium graveolens, die Wasser-
petersilie; cardamine pratensis, das Wiesen-
schaumkraut. Jg.

Potok, a n. u, potůček, zastr. potoček,
čku, m., jar, jarek, jarček, der Bach. P. od
kmene tok a tento stupňováním od kořene
tek v teku. Gb. Dříve v pl. také potoci.
Až krvaví potoci tečiechu. Dal. 107. P-ci
slez (slz). St. skl. Ty meze a p-ci sluší od
starodávna k té vsi. Půh. II. 81. P. jest
živá voda tekoucí o malé hloubce. S. N. P.
dešťový, polní, tekutý, V., šemravý (bubla-
jící), ustavičný, Bern., rozvodněný, Sych.,
pramenitý; má-li značný spád a tudíž rychlý
proud, slove: bystřice. S. N. P. hrčivý, bu-
blavý, křivotoký, přívalný, (ručej, bystřina).
Šm. Vody jim z potoka i namáčeti v p-ce
proti právu brání (sousedé). Pňh. II. 194.
Z potůčků potokové se sbírají. Kom. P.
teče, letí, D., hrčí, bublá. Pt. Ta bylina roste
při potocích. Byl. P-kem břísti. Sych. Tu je
p., tu přeskoč (Hic Rhodus, hic salta). Bern.
Při p-ku studnu kope (dělá něco na zbyt).
Beru. Pomáhá p-ku soliti (činí marnou práci.
VzMarný.). Lb., Č. Déšť potokem se lije. Šm.
Neuzří p-kóv bystré řeky, ani strdi ani sme-
tany. BO. Když hlavičku češe, krev po-
tůčkem teče; Už se leje krev potokem od
něho (od milého). Er. P. 467., 498. (Ht.) P.
slzí. Jg. — Potoky, obyčejněji: patoky. Jg.
— P., ves u Kralovic.

Potokávati, začínati tokati, anfangen zu
balzen. Ros.

Potokový, Bach-. P. voda (potoční). L.

Potom, po tom, pak, také k tomu, nach-
dem, nachher, hernach, hierauf, nach der
Hand, nachmals, dann, sodann, hinterher.
Jg., V. Napřed jako p. Nedlouho p. D. O tom
potom (později). Vz Mlčeti. Lb. Dvě neděle
p.; rok druhý za dvě neděle p. Půh. I. 216.,
II. 145. P. přijíti. V. Někdy p., dlouho p.
V. Čím hrnec posprvu navře, tím potom
dlouho zapáchá, V. Vz Věta spojovací. —
S předlož, ku, na. Zachovává to ku potom
(k budoucí potřebě). Ben. V. Na potom zdr-
žuje jej. Br., Kom. — Pozn. Liší se od po
tom. Co jest vám po tom ? Was geht sie
das an?

Potomec, mce, m. = potomek. Pl.

Potomek, mka, potomeček, čka, m., od
potom, vz -ek. Stsl. potomъkъ, -ъкъ příp.
Mkl. B. 263. Pl. potomci, potomkové. —
P., kdo na místě předka nastupuje, potomník,
der Nachkomme, Nachfolger. Jel. Co pán
nařídil, to p. jeho zrušil. Us. Ale nám a
p-kům našim králuom českým aby ta ostatní
jedna čtvrť také pořádně vycházela. Nar.
o h. a k. — P., syn, vnuk, a další nástupce,

der Sohn, Enkel, Nachkomme, Abkömmling,
Nachkömmling, Descendent. Toho vaši po-
tomkové hořce pykati budou. Předkové naši
větší péči měli o mateřský jazyk než my
odrodili jejich p-kové. Vděční potomci svým
předkům zavděčiti se žádali. Sych. O vy
odrodilí potomkové veleslavných předkův.
Jg. Vzácných předků p. často bývá holomek.
Pk. — P. (s příhanou). Čertův p. (o zlém
člověku). — P., mku, m., potomní čas, die
Zukunft. Pakliby co nebezpečného (při soudu)
bylo, k p-ku odložiti. Dekr. jedn. brat. 1617.
Co zbude z jídel, aby schránlivě chovali
k p-ku. Ib.

Potomně, potom, nachher, hernach, künftig-
hin. Cožby р. zasloužili. V. On nás p. do
vězení vsaditi dal. Vrat. Vyvracovalo se
kamení, až p. zeď klesla. Flav.

Potomnice, e, f., der weіbliche Nach-
komme. Pravila se přirozenú vnučkú a p-ci
Kunšovú. Záp. mě. 1453.

Potomník, a, m., der Nachfolger, Nach-
komme. Jestliže by král Matyáš neb JMti
p-ci kde zámky vyplatili, ty penieze p-kóm
JMti mají navráceny býti. Arch. IV. 482. —
P., nasledovatel, přívrženec, der Anhänger.
List proti Wikleffovi a p-kóm jeho. Ms. (Č.).

Potomnosť, i, f., die Posteriorität, Zu-
kunft, Nachwelt. J. tr., Ráj.

Potomný, -mní, nachherig, folgend, künf-
tig, nachmalig. Jg. P. věk; na p. čas. V. P.
bolesť (poslední). D. Časy potomními. Háj.
P-ním časem buďte prozřetelnější. Sych.
Podvolujeme se na p. časy vám poplatní
býti. Sych. P. (pozdější) právo. J. tr. Vašich
milostí vůlí ve všem se nyní i na potomní
časy spravovati rádi chceme. Jdn. 189.

Potomstvo, a, n., potomkové, die Nach-
kommenschaft, Nachwelt, die Nachkommen.
Kom. J. 604. P. jest souhrn všech potomků.
S. N. Povděčně příjme p., cožkoli platného
pozůstavíme. Sych.

Potonouti, nul, utí = potopiti se, ertrinken.

— abs. Potonulo všecko. Kom. Tak potoň
Babylon. BO. — kde v čem. V bahně po-
tonul. Záv. Větší díl jich v sněhu potonulo.
Kom. Marta ve víře u všeobecné vzkříšení
potonuvši nechtěla tomu dopustiti. Sš. J. 191.

Potonulosť, i, f., die Verschollenheit. Šm.

Potonulý, in der Fluth versunken. Dch.

Potop, u, m. = potopa. Mkl. B. 27.

Potopa, y, f. (zastr. potop, u, m.), od to-
piti. P., povodeň veliká, die Überschwem-
mung, Wasserfluth. V MV. nepravá glossa.
Pa. P. vodní, Kom., moře, V., světa, die
Smtfluth. Dch. Vz S. N. Způsobiv potopu
na světě. Solf. S břehu na p-pu se dívati.
Vz Bezpečnosť. Č.

Potopec, pce, m., obruč železná mřežo-
vaná u barvíře, die Trift, der Einsenker
beim Färber. Pulk.

Potopení, n., das Untertauchen, die Unter-
senkung. P. lodí, der Schiffbruch. Har. P.
do vody nového křesťana (křesť). V.

Potopený; -en, a, o, untertaucht, getaucht.

— v co. I jsa jakož orel p-en v zřídlo
světla. Sš. J. 12. — v čem, vz Potopiti.

Potopiti, il, en, ení; potápěti 3. os. pl.
-pěji, potápěj, ěl, ěn, ění; potopovati, po-
tápívati, potopovávati, versenken, unter-