821

tauchen, tauchen, unter Wasser setzen. Po-
topiti, lit. tepti, tepu (beschmieren). Mkl. aL.
71. — co, koho. Potopí nás, zle vesluje.
Us. P. lodí. Us. Voda všechna pole potopila.
Ros. P. krajinu. D. Všecko tělo své potopil.
GR. — se. Kachny se potápějí. D. Potopil
se ostrov. Jel. Potopilo se jich mnoho. Ros.

— co, koho, se kam: do vody, do země
(ponořiti). V. P. pod vodu. Jg. Anděl ďábly
v moře potopil. Pan. 640. — kde: ve vodě.
Us. Potopen jest ve vlastním zisku celý
svět. V. Před mýma očima potopila se loď.
Ml. Druhdy v přetajemné idei mystické duši
potápí. Sš. I. 16. Duše divem v proudu
živém blahosti se potápí. Sš. B. 43. Druzí
ve tmách se potopí. Sš. J. 88. Potápěti se
v slzách. Dch.

Potopnina, y, f., tvar potopou povstalý,
diluvianisches Geschöpf. Mus. P., v před-
historické době utvořené usazenice písku,
štěrku, oblázku, hlíny; zavírají v sobě zbytky
rostlin a živočichův. Doba potopnin. Vys.

Potopný, sintfluthig. Dch. Vz Potopový.

Potopovač, e, m., der Untertaucher,
Taucher, kdo potopuje. — P. = kartesiánek.

Potopovačka, y, f., die Taucherin. Zlob.

— P., potápka, pták. Slov.
Potopování, n., das Untertauchen.
Potopovec, vce, m., eryon, korýš. Krok.
Potopový, potopný, Sintfluth-, Diluvial-.

P. tvar. Mus.

Potoučky, dle Dolany, pole u N. Jičína.
Km. 1877. 731.

Poťouchalec, lce, m., der Duckmäuser.
Zlý p. Bž. Němc.

Poťouchlant, a, m. = potměšilec. To je
p!. U Kunv. Msk.

Poťouchlík, a, m., vz Potměluch. Rk.

Poťouchlosť,i,f. = potměšilosť, die Tücke.

Jg-

Poťouchlý, poťouchlý, potutelný, heim-
tückisch. Us.

Potoulati, potoulávati, potulovati se; vz
Potloukati se, herumlaufen, schweifen, schwär-
men, flankern. — abs. Kde pak se tak
dlouho potuluješ? Us. — se kudy. Mnoho
pytláků se lesem potuluje. Sych. P. se po
městě, po ulicích. — se kde, v čem: v ráji.
Ojíř. — se za kým: za děvčaty. Er. P. 385.

Potouliti, il, en, ení, nach einander bücken.
Ros.

Potoužiti, il, ení = drobet toužiti, ein
wenig klagen. — čeho. Aby potoužili bíd
svých. Kom. — komu čeho: svého zár-
mutku V. — nad kým. Nad zlostí nepřátel
potouživ. Br. — čeho komu jak. Knížeti
pánu toho skrze suplikací potoužil. Lom.

— Jg.

Potovaryšiti, il, en, ení, eine Zeit lang
Gesellschaft leisten, Freund sein. — s kým.
Us.

Potovina, y, f., pot, der Schweiss. D.

Potový, Schweiss-. P. dírka, Kom., zim-
nice (potnice, potnička). D.

Potpourri (fr., pópury, obyč. potpury),
vůbec každá směs, míchanina. — P., hu-
dební skladba z rozličných nápěvů sestavená.
Rk. P. v hudbě = skladba, která se skládá
z několika částí, jež mezi sebou nejsou v užším
vnitřním spojení. Je-li skladba složena z písní

národních obsahu nejvíce žertovného, na-
zýváme ji quodlibet. S. N. — P., vonidlo
s rozličných vonných věcí. Rk. Vz S. N.

Potrá, v Krkonš. = potřeba. Kb.

Potracenec, nce, m., potracené dítě, po-
roněnec, die Missgeburt. Ms.

Potracení, n., der Verlust. P. síly. V.
Z bohatství nejde tak veliké potěšení, jakož
žalosť pochází z jeho potracení. Prov. Jg.

— P., nečasné porození, u dobytka též zme-
tání slove. P., porod plodu tak nedospělého,
že samostatného života mimo lůno mateřské
ještě schopen není Vz S. N. Die Missgeburt,
der Missfall. V. Železné vody těhotné piti
mohou, nebo utvrzují plod, svírají svazky
n. plénky plodu a tak zdržují plod a p.
zbraňují. Boč.

Potracený; potracen, a, o, verloren. P.
prádlo, Sych., zdraví. Kram. — P. dítě,
(plod nedošle rozený), unzeitig, missgebo-
renes Kind. Aqu. — Jg.

Potracovati, vz Potratiti.

Potrampotovati se, ponuzovati se, v tram-
potách, v bídě setrvati, im Elend leben. —
jak dlouho. Již my se spolu do vůle boží
potrampujeme. Ros.

Potřápati, pokřápati, pokaziti, verderben.
Jg. — co. Potřápal všecko jídlo (snědl).
Jg. — čeho. Ten toho jídla potřápal (mnoho).
Ros.

Potrápiti, il, en, ení, nach einander alle
o. ein wenig plagen. Jg! — koho čím: mu-
kami. Pass. — se na čem. Nechť se na
tom (tím) potrápí. — Jg.

Potřásalivosť, potřásanlivosť, potřá-
savosť, i, f., potřásáni-se nad kým, die Sucht
andere zu schrecken, zu bedrohen. Ros.

Potřásalivý, potřásanlivý, potřásavý,
anfahrend, bedrohend. Ros.

Potřásání, n., das Schütteln, Rütteln, die
Erschütterung. V. — P., potřásalivosť. Ros.

Potřásaný; -sán, a, o, geschüttelt, ge-
rüttelt, erschüttert. Jg.

Potřasatel, e, m., der Schütteier, Er-
schütterer; der Bedroher, Anfahrer. Ros.

Potřasatelka, y, f., die Schüttlerin; Be-
droherin. Jg.

Potřásavý, vz Potřásalivý.

Potřásti, potřesu (zastr. potřasu), potřes,
třásl, třesen, ení; potřásati, potřasovati —
častěji třásti, schütteln, rütteln. — abs. Ten
vůz potřásá. Dch. — co. Všecko aby po-
třásal. Vz Všetečný. Lb. Proč hřívu svou
potřásá náš mocný český lev. Č. Bs. 178.

— čím: rukama, D., sebou, stromem, mečem,
Us., hlavou. Br. — čím na koho: hlavou.
Br. — co, se, čím nad kým. A hlavou

i svou bude p. nad tebou. Br. Potřásá svět
hlavu nad chudobou. Sš. Bs. 185. — čím
za kým. Potřásal za tebou hlavou. Br. —
čeho: míry, korce (sypaje; lépe: čím). —
se čím. Zem hrozným třesením se potřá-
sala. Pass. Potřás sě strachy otpovědě. ZN.
P. se hněvy. 1390. — se nad kým, na
koho (sápati se, strašiti, Jemanden an-
fahren, schrecken, ihm drohen). Zuřivými
slovy na něho se potřásal. Bs. Potřásal se
hrubě na něho. Ros. (Har., Sych.). Po tuhé
domluvě, aby . . . nad. lidmi tak všetečně
se nepotřásal, jest toho arrestu osvobozen.