822

Skl. V. 223. Ten úředník se hrubě nad
lidmi potřásá. Ros. (Lom.). — se s čím.
Potřásali se (posměšně se chlubili) s tím
mandatem. Čr. — koho zač: za vlasy. Na
Ostrav. Tč.

Potrata, y, f. = potracení, ztráta, der
Verlust. Slov. Ber.

Potráti, zastr.= potrvati, eine Zeit lang
dauern. Pakli potrají krúpy, tedy ta trčka
ne brzo mine. Ms.

Potratiti, il, cen, cení, potráceti, ejí, el,
en, ení, potracovati, ztratiti, verlieren, nach
einander verlieren; dříve času poroditi, ne-
doehoditi, missgebären, fehlgebären. — abs.
Rodička nepotratí-li (neporodí-li dříve času),
syny a dcery pracně rodí. Kom. co: všecko,
jedno po druhém, znenáhla. Potratil všecky
nože. Jg. To nařízení nemá tak přijímáno
býti, že by žena cizoložná neměla p. obvě-
nění toho. Bdž. 106. P. svou při, moc, rozum,
přízeň, lásku. V. Slunce potratilo svůj lesk
(zatmělo se). V. Měsíc své světlo potratil.
V. P. zrak. Kom. Žena dítě potratila (ne-
dochodila). Us. Přízeň a lásku u obecného
lidu potratila. V. — čeho (neurčitou měrou).
Ten potratil nožů. Jg. Světlosti potratil
Lucifer. Solf. — co, čeho čím (skrze
co). Tak velikého užitku tím (skrze nedban-
livosť naši) potracujeme. V. — od čeho,
čím, proč. Žena potratila (dříve času po-
rodila) od úrazu, V., pro namáhání při prádle,
Sych., těžkou prací.

Potratný, verlustbar. Dch.

Potrava, potrávka, potravečka, y, f.,
pokrm, jídlo, živnosť. V. Koř. tru, cf. na-
trutiti. Vz Mkl. B. 7., Gb. H1. 145. Die Nah-
rung, Speise, Kost, das Nahrungsmittel, die
Esswaare, der Proviant. P. duchovná. Dch.
P. tučná, jednoho dne, na cestu. V. Mají
potrav dosti. Ros. P-vou zásobiti, zaopatřiti
pevnosť). D. P-vy podávati. D. Někomu o
p-vu se starati. Br. Řád potrav (diaeta). Kom.
Střízlivosť jest zdrželivost od zbytečných po-
trav. Kom. P-vu někam svážeti. Červi jsou
ptactvu p-vou. Sych. Nehodí se leč červům
za p-vu. Sych. P-vy zbavený, bez p-vy
jsoucí; z něčeho p-vu bráti. Šm. Vz Kb. 270.,
Schd. II. 374. a o p-vě rostlin ib. 221. a Kk.
61., KP. I. 15. — P., die Speise, smíšenina
z dřevěného oleje, které užíváme k naplňo-
vání láhve větrné. Sp.

Potravárna, y, f., das Proviantmagazin.
Balb.

Potrávení, n., vydání na potrava, die
Verzehrung. J. tr.

Potraviny, pl., f., travivo (Šm.), die
Viktualien, Nahrungsmittel, Konsumtibilien.
Trhovna na p., die Fruchthalle. Zásoba po-
travin, der Mundvorrath. Dch.

Potráviti, il, ven, ení. P., ztráviti, snísti,
ver-, aufzehren, zusammenessen; zažiti, ver-
dauen. — co kde: na cestě. J. tr. — co
oč. Potrávil jsem o ten póhon 16 hř. gr.
(ztratil). Půh. II. 352. — P., otráviti, viele
o. alle vergiften. — koho. Všecky potrávil.
Ten jich (neurčitou měrou) potrávil!

Potravna, y, f. = potravárna. Berg.

Potravné, ého, n. = potravní daň, die
Verzehrungssteuer. J. tr. Náhrada za p., do-
platek p-ého. Nachtragsgebühr, f. J. tr.

Potravní, -vný, Speise-, Nahrungs-, Ver-
zehrungs-, Verpflegs-. P. trh, V., úřad, úřed-
ník, D., zásoba, list, Bur., daň (potravné),
pachtýř, placení, náhrada, sazba, Šp., správce,
látka, zboží, Šm., zásoba, spolek (der Konsum-
verein). Dch.

Potravnice, e, f., die Trakteurin. Plk. —
P. =potravárna. — P., špižírna, das Speise-
gewölbe. Zlob.

Potravnický, den Verpflegsbeamten be-
treffend. Jg.

Potravnictví, das Proviantamt. Bern.

Potravník, a, m., der Trakteur; Verpflegs-
beamte. D., Plk.

Potravnosť, i, f.,die Nahrungsfälligkeit
eines Futtermittels. Šm.

Potravný, pokrmný, poživný, živný, Nah-
rungs-. Šm.

Potravoměr, u, m., der Bromatometer.
Kk.

Potravopis, u, m., die Bromatographie.
Kk.

Potravosloví, n., nauka o potravách, die
Diätetik, Bromatologie. Presl.

Potrčiti, il, en, ení = postrčiti, dáti, zu-
stecken. — komu co: peníz. Baiz.

Potrčka, y, f., potržka, ein kleines Schar-
mützel. Bhmr.

Potřeba, y, f., stav ten, když bez něčeho
k jistému účelu obejíti se nelze, potřebování
něčeho, das Bedürfniss, die Nothwendigkeit,
Noth. Není toho veliká p.; nuzná p. káže,
velí; což jest příliš a přes p-bu; z nuzné,
z přinucené, z nevyhnutelné p-by. V. Zdála
se mi nemalá p., abych se dobře rozmyslil;
Řečník nerozšiřuje ani odstupuje bez potřeby.
Kom. Pomůže nám, jak toho p-bu uzná;
V tak pilné (dringend) p-bě. Br. Nevyhnu-
telná p.; ctnost' z p-by; čas p-by (nouze);
přes p-bu jísti, piti; služba v p-bě. D. P. toho
káže, abychom . . . Žene nás bez svědomí
a p-bу; Lopotuje se přes p-bu; Přes p-bu
něco dělati; Z přinucené p-by bral před se,
což uznával býti zcestné. Sych. P. mne nutí;
mám toho velikou p-bu. Ros. Kdyby toho
p. nastala. Pref. Aby jeho v jeho p-bu pe-
nězi založili. NB. Tč. Není to k žádné po-
třebě, aby ten majestat čten byl, než k růz-
nici. Čr. Ukazuje se toho p., aby. Dch. Voda
k p-bám. Dch. Niče nenie na zemi bez p-by.
BO. Jakžby toho v kterém času p-bu uznali.
Sedl. Rychn. 40. P. naléhavá (pilná), dringen-
des B. Dch. Jiná všelijaká, důležitá, z samé
p-by učiněná nařízení k tomu vésti budou.
Nar. o h. a k. Než jestližeby se kdy tre-
filo, že by toho, jaká znamenitá p. koruně
přišla. Zř. F. I. (Úředníci) v tak pilných p-ách
jinam obráceni byli. Zř. F. I. Nemohl-liby
pro p-bu královskú n. zemskú státi. Vl. zř.
Pokudž by ten pán gruntu kverky dostatkem
dříví ku p-ám horním bez všelikého úplatku
opatřiti a fedrovati mohl. Nar. o h. a k. Ne-
hodlal mimo p-bu divy činiti. Sš. J. 64. Tudy
tím více p. naléhá pravého učitele hledati.
Sš. L. 75. P-bu něčeho vylíčiti a dolíčiti.
Sš. Mt. 69. P. toho kázala. Háj., Br., Har.
P. toho ukazuje. Har. Uznám-li toho p-bu,
pojedu. Háj. Nuzná p. práva lomí. P. nemá
práva. P-bu v ctnost' obrátiti. P. jest matka
promyslu. Mistr p. učí dělati a psota Dali-