825

Potřesený; -en, a, o, erschüttert. Us. —
čím. Tresť větrem p. ZN.

Potřesk, u, m., das Gekrach. To by bylo
lidem jen pro p. (pro tlach, pro pomluvu).
Cf. Třesky plesky. Us. u Jilového. Mý.

Potřestati, vz Potřískati.

Potrestání, n., die Bestrafung. P. vý-
stražné. Řd. P. slovy. V. Ani na p. nic
nedá; zločinství přišlo k potrestání. Sych.

Potrestaný; -án, a, o, bestraft. Us.

Potrestati, potrestám a potresci; potre-
stávati, bestrafen. — koho (gt.). D. A tam
potrestúce Athenských. V. Ale: Trestati
bližní své. Chč. P. 97. a. — čím: kyjem,
metlou, slovy, V., žalářem. — z čeho. Po-
trestal jich z toho, že jsou byli na víře po-
chybili. Pass. Z hřiechu sluhy p. Hus. I. 480.
A ktožby z čeho jich potresktal. Chč. P.
16. b. —-jak: beze všeho ohledu.Ml. Někdo
ho dobrou měrou (im Guten) potrestal. Bart.
307.

Potřeštěnec, nce, m., ein geschossener,
unüberlegter Mensch. Kos. Ol. I. 274.

Potřeštilosť, potřeštěnost, i, f., die Ver-
rücktheit.

Potřeštilý, potřeštěný, verrückt, ge-
schossen, unsinnig. Ros. To jest p. člověk. Us.

Potřeštiti, il, ěn, ění; potřešťovati, un-
sinnig, verrückt machen. — koho čím:
zprávou nějakou. — se po kom. On se po
ní potřešťuje (blázní). Ros.

Potřet, a, o = potřen. Na Slov.

Potřetí, n., potření. Na Slov. Vz Potříti.

Po třetí, zum drittenmal, drittens. Us.

Potřetiti, il, ěn, ění, zum drittenmal
wiederholen. L.

Potrhati; potrhnouti, hnul n. hl, ut n.
žen, hnutí n. žení; potrhávati, potrhovati,
potrhovávati. P. = potáhnouti, škubnouti,
ziehen, zupfen, rupfen, reissen; přestávky
činiti, unter-, abbrechen, absetzen; vytasiti,
herausziehen, zucken; poraziti, niederwerfen,
fortreissen; trháním zkaziti, roztrhati, zer-
reissen; vz P. se. — Jg. — abs. Klekání
zvoníce třikrát potrhují (zvonem). Ros. Po-
trhovati (podtrhovati, odrážeti) = hrana zvo-
niti. Us. — co, koho: pivo, struny, zeď,Us.,
síť (sítí trhnouti, aby ptáky obklopila, Šp.),
Jg., úhor (— poprvé orati), Us., koně po-
trhnouti (zastaviti). St. skl. Vítr plátna po-
trhal. Flor. Příval pole potrhal. Sych. Voda
hráz potrhala. Psotník to pacholátko potrhal.
Sych. Psi zvěř potrhali. Us. — čím, kým.
Psem spícím nepotrhuj. Ros. Potrhni jím,
ať nechrápe. Ros. Rukou zpátkem p. V. P.
vozem. D. Koně potrhly vozem (trochu po-
jely). Mřk. Tkadlec ostrým člunem osnovu
potrhal. Sych. P. zvonem, Us., stanem. Háj.
— čím na koho: mečem na ni potrhl. Ob.
Pan. — co, čeho, z čeho. Potrhne-li kdo
meče z pošvy. Ms. pr. kut. P. meče z nožnic,
Dal. 51., meč z nožnic. Bruns. — koho v čem
čím. Zpomínala, aby jí nebyl kdo v čem po-
trhna řečí kterakou atd. (in Worten fangen).
Tkad. 1. 54. — co, koho nač, v co, jak:
v hřích. Scip. Příval rybník v kusy potrhal.
Štelc. P. něco na kusy. Us. — se = sebou
trhnouti, Bewegung machen, zucken; sápati
se, obořiti se, gegen Jemanden toben, ihn
angreifen, anfallen wollen, mit Geberden

drohen; polámati se, sich überheben. Jg.
Potrhl sa, že půjde (měl se k tomu, ukazo-
val chuť). Na mor. Zlínsku. Brt. A on po-
trhl se., jakoby chtěl dále jíti. Br. Co se
potrhuješ (nedržíš pokojně)? Us. Mohl by
se člověk potrhati. Us. — se komu. Pro-
stranky se jim potrhaly. Sych. — se za co:
za meč, vom Leder ziehen. Plk. — se na
někoho (sápati se). Dl. Na mne se potrho-
vali. Kom. Úskokové a zrádcové církve slovy
neslýchanými se na pána potrhovali. Sš. Oa.
227. Svět pod všelijakou záminkou a roz-
ličným během na církev se potrhává. Sš. Mt.
146. — se proti komu (jak, čím). Hrozné
jsou výtky, jimiž pohané proti křesťanům
se potrhovali. Sš. Mt. 148. Ovšem brány pe-
kelné proti ní (církvi) p. se budou. Sš. Mt.
229. Tudy nedivme se, že tak nestydatě ně-
kteří učenci proti Kristu se potrhují. SŠ. J.
154. Potrhoval se na něho jako pes na ře-
těze. Ros. — se nad kým. Dočasná před-
nosť pohanů nedává těmto práva nad židy
se potrhovati a vynášeti. Sš. I. 17. — se na
koho s čím: s mečem. Ms. pr. kut. — se
čím, s čím (polámati se). S něčím se po-
trhati. Ros. Prací se p. Sych. Bycha, bys se
běžením potrhal, neuhoníš. Prov.

Potrhlosť, i, f., der Schuss, die Geschos-
senheit, Verrücktheit. Us.

Potrhlý, střeštěný, divoký, wild, geschos-
sen, verrückt, närrisch. Us. Vz Ztřeštěný.

Potrhnouti, vz Potrhati.

Potrhnutí, potrhování, n., vz Potrhati.

Potříbiti, il, en, ení, drobet tříbiti, ein
wenig dreschen, sieben. — co: pšenici. ZN.

Potřimiska, y, m., polizač, der Teller-
lecker, Schmarotzer. Plk.

Potřípati koho = pomlouvali, bereden.
Na Mor. Brt.

Potřískati (dříve a na Slov. posud po-
třeskati), potřískávati, potřeskovati, ein we-
nig krachen, pochen; třískáním polámati,
potlouci, zerschlagen, zerschmettern. Jg. —
abs. Něco tu potřeskává (začíná třískati).
Ros. — co: obrazy. Br. Vítr všeckna okna
potřískal. — co komu čím: hlavu klackem.

— se jak. Neutrácej víc než získáš, sic na
hlavu se potřískáš. Reš., Lom., Č.

Potřísniti, il, ěn, ění; potřísnívati, po-
třisňovati = poskvrniti, besudeln, beflecken.

— co čím: šaty ovocem, blátem, krví. Jg.,
D. P. něco jedem. Kos. 01. I. 293.

Potřitel, e, m., der Aufreiber, Vertilger.
Arndt. Modl.

Potříti, tru, třel, třen, ení; potírati, po-
těrovati. — P. = pořád tříti, nach einander
reiben; po vrchu tříti, an-, bereiben; poma-
zati, be-, überstreichen, beschmieren; stírati,
utírati, wischen, abstreifen; setříti, trením
zkaziti, pošlapati, aufreiben, zertreten, ver-
nichten, vertilgen, zerbrechen, zerschlagen,
niederschlagen. Jg. — co, koho. Já to všecko
za den potru. Ros. P. len. D. Vsie potře jeho
zloba. Rkk. 17. P. hada, Rkk. 10., zástupy
(nepřátel). Alx. P. nepřátely. Troj. 205., bludy.
Sš. II. 338. — co, koho čím. P. něco bar-
vou, Us., někoho mastí, vodou, V., Ros., ránu
máslem, Us., někoho sJovy (vaditi se), Reš.,
nohama. V. Oči mastí. Lk. Tělo ostrým ša-
tem. Byl. P. železo magnetem. Km. — čeho,