826

koho (gt; čím). Yzopovou vodou zubů p.
Čern. P. slinou jazyka. Rad. zv. Potře jeho
tváře a židovin. Kram. Těch potřel všech.
Puch. — čeho s čeho čím: potu rukú s čela
porra. Rkp. Alex. — koho kam: pod svou
moc (podrobiti). Cyr. — co koho kde: ne-
přátele v bitvách. Ráj. Pravdu v srdcích p.
Chč. P. 95. a. P. len na lámačce, na trdlici
(mědlovati). Us. Potři v zounech našich ne-
přátely. Rkk. 54. — koho nač: na nivec.
Bdl. — se. Ryba se potírá (laicht). Us. —
se s kým = válčiti. L.

Potrkaný, mit Hörnern gestossen. P-ný
nedá se zase potrkati. Na Mor. P. člověk =
potrhlý. Dch.

Potrkati, potrkovati, mit den Hörnern
verwunden, stossen. — koho čím. Býk
rohy strašně ho potrkal.

Potrmáceti, 3. os. pl. -cejí, el, en, ení,
bemühen, strapiziren. — koho. Daremně ho
tam potrmácíš (pošleš). Ros.

Potrochu, potroše, potrošku, stück-
weise, nach u. nach, allmählig. Vz Trocha.

Potrojený; -jen, a, o. zu dreien vereint.
Maďar, Tatar, Turek p-ný. Hdk.

Potrojiti, il, en, ení, zu dreien vereinen.
Vz Trojiti.

Potrojný, dreifach. P. řady, Ráj., polu-
čeniny. Presl.

Potroliti, il, en, ení. nach u. nach oder
alles bröseln. — co: obilí. Us. -- se. Obili
se trolí = zrní z klasů vypadává.

Potroskotati, zerbrechen, zerschlagen,
zerschmettern. Ros. co. Us. čeho: obrazů
(neurčitou měrou). Biancof.

Potroubiti, il,ení;potrubovati, ein wenig
blasen, trompeten. — abs. Kdo to potrubujeV
Ros. — kdy. Potrubovati po hodinách. Ros.
— si. Drobet si potroubím. Ros., Dal.

Potrouditi se, potruditi se, il, zení =
namáhati se, sich anstrengen, Mühe, Arbeit
Ertragen. Jg. — se proč: pro česť své země.
Přid. k Dal.

Potroufati, dověřovati se, ein wenig hof-
fen. Slov.

Potrousiti, il, sen a šen, ení: potrušovati,
potrušovati, bestreuen, besprengen. — co
čim: jídla cukrem, pepřem, Ros., maso soli,
1.)., ulice květinami. Kram. Dóm hosti při-
pravuji, kvietím potrúsie (posypou). Št. N.
295. Potruste sě popelem. BO. -- co kam.
Chléb na zem p., zerbröckeln. Na Ostrav.
Tč. — co: peníze. — se. Vojáci se již po-
trušuji (pomalu jdou, se scházejí).

Potroutiti, til, cen, cení; potrouceti, el,
en, ení. — čeho: hřebíku, klínu (=vbiti,
hineintreiben, einschlagen). L. — koho čím:
koněm, vozem (pohmožditi, naň vjeti). L.

Potrpčeti, el, ení, bitter werden. Ros.

Potrpčiti, il, en, ení, potrpčovati, verbit-
tern. — co komu: život.

Potrpěti, ěl, ění, eine Zeit lang dulden,
leiden. — co. Musíme něco na malý čas po-
trpěti. Reš. — čeho: hladu. Chč. P. 124. a.
Lépe jest p. hladu než zbýti dědictva. Št. N.
55. Vz Spodoba.

Potřpytěti se, ěl, ění, potřpytívati se,
fortschimmern. Ros.

Potrtati, trtavě upalovati, uháněti, vz
Trtati. — abs. Počkej jen, až mu to povím,

ten potrtá. — kam: do lesa, do pole, domů.
Us. na Mor. Hý.

Potrtkati, potrtkávati, poprděti, nach
i einander furzen. Bern.
Potruba, y, f.. chybně: poltruba, čásť po-
trubí. Vz Podtrubi. Na Policku. Zkr.
Potrubí, n., rourovod, die Röhrenleitung.
Prm. Dle Jg. lépe: podtrubi.

Potrubováni, n , vz Potroubiti.

Potrucovati, povzdorovati, ein wenig
trotzen. — komu. Ros.

Potruditi se, vz Potrouditi se.

Potruhlařiti,il. ení, eine Zeit lang Tischler
sein. Ros.

Potruchleti, el, eni, traurig werden. Jg.

Potruchliti, il, en, ení. eine Zeit lang
traurig sein. Ros.

Potruchlivěti, ěl, ění, traurig werdern —
abs. Jasné čelo p-vělo. Us.

Potrus, u, m., etwas Zerstreutes. To po-
trusem bude (hnojem), geht auf den Mist. L.

Potrusiti, il, en, eni, mit Unrath besu-
deln. — co. Holubi celou hůru (půdu) po-
trusili. Ostrav. Tč.

Potruskovati (zastr.), zuwinken. — čím:
očima (přisvědčovati, ponukati). Výb. I. 751.,
Št. 120. — na koho. Potruskovala na tě
panna. BO.

Potrušovati, vz Potrousiti.

Potrvalosť, i, f., die Nachhaltigkeit. Šm.

Potrvalý, nachhaltig. Šm.

Potrvání, n., die Dauer, der Aufenthalt.
P. společné; své p. míti; p. v živosti. Šm.
Konec toho v Říme potrvávání. Sš. I. 6.

Potrvati, eine Zeit lang dauern; bleiben,
sich aufhalten. — abs. Ten špatný čas po-
trvá, wird anhalten. Us. Tč. — jak dlouho.
Potrvej tuto za jiných sedm dní. Br. Po-
trvá to až do času uloženého. Br. Ještě mі
to za nějaký čas potrvá. Bern. — komu
čím. Vlasti naší potrvej okrasou. Č. — kde.
Potrval některý čas u příbuzných. Sš. L. 45.
V něčem p., in etwas verbleiben, ausharren.
Dch.

Potrýzniti, il, ěn, ění, eine Zeit laug
o. nach einander strafen, quälen. — koho.
On ho drobet potrýzní a potom pustí. Ros.

Potrž, e, f., provaz, kterým se při čižbě
potrhuje, zatrhuje, das Schnellseil. Jg.

Potržení, n., das Reissen, Rupfen. Vz
Potrhnouti.

Potržený ; potržen, a, o, gerissen, v čem:
v mysli, zerrüttet. Zlob.

Potržiti, il, en, ení drobet tržiti, eine
Weile Geld lösen; na Slov. na zboží podati,
kupovati, feilschen, auf die Waare bieten;
vše odděliti, alles trennen, absondern. Bern.
Vz Tržiti. Jg.

Potržka, y, f., potrhnutí se na koho, ná-
pad, útržka, náběh, vpád, der Angriff, An-
fall, die Attaque. On učinil potržku na něho.
Ros. Vím, že od některých lidí bez p-ky
nebudu. Lom. Kanc. sv. — P., váda, pra-
nice, der Handel. Mají mezi sebou nějakou
potržku. Ros. — P., malá válka, bouře, der
Aufstand, Aufruhr. Jaké časté proměny a
potržky království vystáti musilo. Apol. V té
p-ce několik tisíc židů zahynulo. V. — Br.,
Háj., Pulk.