827

Potržník, a, m., kdo potržky způsobuje,
buřič, kramolník, der Aufrührer, Aufwiegler.
P-kův a darmochlebů takových třetina téměř
obyvatelstva po městech řeckých se čítala.
Sš. Sk. 201.

Potržný,jarmarečný. P. tulák, ein Markt-
läufer. Vz Potržník.

Potštein, a, m., vz v Tk. Děj. Prahy (v rej-
střících), Potenstein.

Potštiti, il, ěn, ění (od tští), zmařiti, za-
hanbiti, k studu přivésti, zu nichte machen,
beschämen. Pohaněni a potštěni buďte spolu.
Ž. kap. 39. 15. Potštěte se, oblečeni buďte
hanbú a potštěním. Ib. 34. 26.

Potůček, vz Potok, Řinouti se čím.

Potučiti, vz Tučiti.

Potučněti, ěl, ění, fett, feist werden. Ros.

Potučniti, il, ěn, ění, fett, feist machen.

Jg.

Potud, potad (na Slov. a na Mor. potud,
potaď), adv. místa a času: až do toho času,
až do toho místa, tak dlouho, tak daleko,
bisher, bishieher. Čož jsem vám p. mluvil. . .
Flav. Jest toho p., es wird einmal sein Ende
nehmen. Us. — Kom. — Až p., bis hieher.
Až p. o tom. V. Odtud až p., bis hieher
und nicht weiter! Us. Hý. — P., až p. =
s tou výmínkou, s tím doložením, sofern. V.

— P., so lange als, so fern als. Potud, po-
kudž by se nebránili. V. — Jg.

Potuha, y, f., moc, síla, Macht, Kraft,
Stärke, f. L.. Krok. — P., větší přísnosť.
Llk.

Potuhlý, etwas steif, starr. Dch.

Potuhnouti, hnul a hl, ut, utí, steif werden.

Potucha, y, f., tušení, die Ahnung. Dch.
Není po něm ani p-chy (památky). Šml. Ani
p-chy (tušení) o tom nemá. Us. — P., odtucha,
der Trost, Muth. L.

Potuchlejí = potuchlejší, vz Potuchlý.
Rozum p-jí má. Výb. I. 662.

Potuchlina, y., f. = potuchlosť. Na Slov.
P-nou smrděti. Bern. — P., plíseň, der Schim-
mel. Plk.

Potuchlosf, i,f., die Dumpfigkeit. Uči-
jeme v srdci p. Št.

Potuchlý, stuchlý, smradlavý ,razivý (Srn.),
dumpfig, ranzig. P. obilí, Rkp. 1693., mouka,
Us., maso. Bern. P.síly, schlummernde Kräfte.
Dch. — P., mračný, kalný, trübe, düster. Ve
čas má rozum jasněji, ve čas potuchlejí (po-
tuchlejší). Št. (Č.).

Potuchnouti, chnul a chl, utí; potou-
chati, potuchovati. P. = tuchnouti, dusiti
se; zkaziti se; omdlíti, oslábnouti, ersticken;
dumpfig, ranzig werden; erstickt werden,
vergehen, verschwinden, matt werden. Jg.

— abs. Potuchl oheň (shasl), olej, BO.; po-
tuchla mouka (zkazila se), Us., trudovatina,
světitelnice; potuchlo srdce. BO. Tehdáž
stav duchovní potuchl (udušen byl). Háj.
Všeliké srdce člověčí potuchne. V. Láska
zstydne, viera potuchne. Let. 178. Již jest
tvá moc potuchla. Pass. 315. Rád zemský
pohřiechu potuchl. Arch. I. 45. Učinili jsme
sněm k tomu konci, aby nepřízně a nelibosti
potuchly. Pal. Sláva pošla a potuchla. Mt.
21. Potuchly již všecky květy vyšší? Sš.
Bs. 199. Všichni ohňové potuchú (shasnou).
Kat. 620. — kde. Potuchly (shasly) hvězdy

na nočním nebi. Č. Víra a láska mezi nimi
už potuchla (zanikla). Rváč. P. v zraku,
v sluchu. Lk.

Potulač, e, m., der Herumstreicher. Bern.
Potúlati se, vz Potoulati. Na Ostrav. Tč.
Potulka, y, f., toulka, das Herumstreichen,
die Irrfahrt. Dch.
Potulník, a, m.,der Vagabund. Šm.
Potulnosť, i, f., die Demuth. Jg. — P.,
Neigung zum Herumschweifen.
Potulný, stoulený, pokorný, lichý, still,
demüthig. Tkad, Na Ostrav. Tč. — P., her-
umschweifend, Vagabunden-. P. život. Dch.
Potulování se, das Herumstreichen, Va-
giren. Dch.

Potulovati se, vz Potoulati se.
Potunouti = potonouti. Zák. sv. Bern. 164.
Potupa, y, f., potupení, zavržení, opo-
vržení, nevážení, pohrdání, die Verachtung,
Verwerfung, Schmach, Beschimpfung, der
Spott. Jg. V MV. nepravá glossa. Pa. P-y
hoden. D. Kdo se za vlastní řeč stydí, hodenť
potupy všech lidí. Koll. P. Boha i slova jeho.
V. Ta p. jej bolela. Berg. S p-bou božskou
se vychlubovati. V. Na p-u a posměch. Čr.
Kněz (kníže) ot pánóv u p-pe bieše. Dal.
169. Ať pro tě nebude v p-pu křesťanóm.
Pass. 895. Vše, což jest dobré, má v p-pu.
Št. N. 159. Známy jsou p-py, kterými se na
církev boží bludaři potrhují. Sš. II. 366.
V p-u uběhnouti (padnouti). Kom. To v p-u
se mu obrátilo. Br. V p-ě býti. Kom., Br.
P-y zbýti. Sych. V p-u někomu přijíti. Sych.
Pověsť na p-u někomu roztrušovati. Říká se
na p-u, že . . . Sych. Ti jsou se dali daleko
svésti, aby Boha a jeho kostel v p-u měli.
Št. Na p-u mu to učinil. Us. To mi bylo
k p-ě obráceno. Br. Vz Hana.

Poťupati, kleinschlagen. — co jak. Ha-
luze na drobno p. Na Ostrav. Tč.

Potupce, e, potupec, pce, m. = potu--
pitel, der Verachter, Verspotter. Zák. sv. Ben.
Potupenec, nce, m., opovrženec, ein Ver-
achteter, Beschimpfter. Jg.

Potupení, n., odsouzení, die Verdammniss.
V. — P., ztupení, die Stumpfwerdung. Bern.
— P., pohrdání, die Verachtung. V. P. hoden.
D. P. ho zarmucuje. Bern.
Potupenství,n.,die Verachtung (Zustand).
Šm., Rk.

Potupený; potupen, a, o, ztupený, stumpf
geworden. — P., odsouzený, verurtheilt, ver-
dammt. Ps. Mus. — P., pohrdaný, verachtet,
verschmäht. V. P. věc. Jel.

Potupěti, ěl, éni, stumpf werden. — od
čeho: od bití (bitím) do hlavy. Č. — kdy.
I nejostřejší břitva časem potupí. Us.
Potupitel, e, m., der Verächter. Us.
Potupitelka, y, potupitelkyně, ě, f.,
die Verächterin. Us. Jg.

Potupiti, il, en, ení; potupovati. P. =
snížiti, niederschlagen; odsouditi, zatratiti,
verurtheilen, verdammen; nic nevážiti, opo-
vrhovati, verachten, tadeln; tupým činiti,
stumpf machen. Jg. — co, koho: oči (sní-
žiti). Marek. P. něčí pokoru. Chč. P. 49. a.
Ty modly potupili. Pass. 581. Všecky věci
potupili. V. Tvá dcera naše bohy potupuje.
Pass. 553. — Br., Flav.. Dal. P. nůž (tupým
učiniti). Us. — koho čím: vinného pravým