Předchozí (827)  Strana:828  Další (829)
§28
soudem p. (odsouditi). Pulk. P. koho na-
dávkami. Us. P. někoho písmem. Tkadl. —
koho jak. Ve jménu tvém potupiemy vstá-
vající na ny. Výb. I. 59. — koho kdy:
v hněvě (odsouditi). Ps. koho kam (od-
souditi). Ty aby do pekla, se všemi ďábly
potupil věčně. Roz. Urb. Reg.
Potupně (na Slov. také potupovně), s po-
tupou,
verächtlich, spöttisch. Kom. P. o ně-
kom smýšleti, mluviti. D. P. znamenati, brand-
marken. Dch.
Potupnice, e, potupnička, y, f., na Slov.
také potupňovice, potupitelka, pohrdačka, die
Verächterin. D.
Potupník, a, m., der Verächter. P-ci Boha
a. zlých nešlechetností pachatelé. V. Rúhač
a p."ZN. — V., Kom.
Potupnosť, i, f., opovrženosť, die Schnö-
digkeit, Verächtlichkeit, Verachtungswürdig-
keit; hrdosť, pohrdavosť, die Verächtlichkeit
gegen andere. Bern., Pont. o stat. 68., Jg.
Potupný (na Slov. také potupovný) —
opovržený, potupený, potupy hodný,
ver-
ächtlich, schnöde. V. P. postava. Jel. — P.,
s potupou spojený, schimpflich, ehrenrührig,
spöttisch. P. posměch, smrť, D., přezdívka,
posudek, Sych., spis (Pasquill); potupné spisy
spisovati, dělati, metati; p. malba (zrádná
cedule). J. tr. P. jařmo, článek, výkřik. Dch.
Potupování, n., die Verachtung. P. jiných.
V.
Potupovati, vz Potupiti.
Poturčenec, nce, m. = poturčilec. Johan.
172.
Poturčený; -en, a, o. Je všecka p-ná =
zbláznilá. Us. u Kostelce n. O. Ktk.
Poturčilec, lce, m, = odrodilec. Jeden
p. horši sta Turkův. C. M. 475. Vz násl.
Poturčiti, il, en, ení, poturčovati, zum
Türken machen. — koho, se. Vrat. 40., Jg.
P. dítky. BN.
Poturnajiti, il, ení, turnen, turniren. Ros.
Poturnirovati, šp., eine Zeit lang tur-
niren. Vz přecházející. — P., pohýřiti, flott
leben. Ros.
Potušiti, il, en, ení; potoušeti, el, en, ení
= srdce dodati, potěšiti, Muth machen.
komu. Ros.
Potutelně, heimtückisch. Kom. P. se smáti,
sich ins Fäustchen lachen. Dch.
Potutelník, a, m., ein Heimtückischer.
Potutelnosť, i, f.. potmešilosť, die Ver-
schmitztheit, Tücke, Heimtücke. P. jest ob-
myslné skrývání-se s úmyslem n. smýšlením
svým k oklamání jiných, lstivé pokrytství.
S. N. Kdo by v něm té p-sti hledal. Plk.
Potutelný = tajný, ukrytý, pokoutný,
Heimlich, verborgen, verkappt. Buřiči po-
tajemná (p-ná) rocení a spiknutí rozsévají.
Kom. J. (591. P. rady míti; p. nenávisť. V.—
P. = chytrý, šibalský, potměšilý, neupřímný,
tückisch, heimtückisch, hämisch, arglistig,
verschmitzt. P. člověk, dívka. D., V.— Strany
přísloví a pořekadel vz: Blázen, Dokřtěný,
Důl, Hrad, Holiti, Jonák, Kočka, Krása, Ku-
chař, Kůl, Kuře, Opatrnosť, Oráč,Pacholek,
Pes, Pět, Povaha, Slunce, Sobol, Šalba, Vlk,
Voda, Zlato, Žák.
Potutlati, potutlávati, ein wenig ver-
decken, verbergen. Ros.
Potutmo = potutelně. Na Slov.
Potutmu, tajně, insgeheim. Slov. Cf. Po-
tatmě.
Potutnu, podtají, geheim. Slov. D.
Potužiti, il, en, ení; potuzovati, potuho-
vati, drobet tuhé činiti, posíliti, přitáhnouti,
zuziehen, fester machen, bestärken. -- co.
Bečváři potuhují sudy (přitahují, stahuji
obruči). Ros. — čeho: ohně (povýšiti, po-
síliti). Vys. — se čím: vínem (posilniti).
Tabl. — se na koho (posupiti se, anfahren,
schelten). Har.
Potužka, y, f., klínek k potužování ku
př. lisu, das Treibholz. Techn. III. 430.
Potvar, u, m., potvara, y, f., die Nach-
bildung, das Nachgebilde. Šm.
Potvárati, in Verdacht haben, na Slov.
P. někoho s některou (v podezřeni míti,
viniti z obcování). — koho čím= pomlou-
vati,
verleumden.
Potváravý = podezřivý, argwöhnisch.
Potvárce, e, m., der Nachbildner. Šm.
Potvárniti, il, ěn, ění, popsati, einzeln
darstellen, aufzählen. Ros. — P., po někom
dělati,
nachahmen, nové. Berg.
Potvor, u, m., die Verleumdung. Že po-
tvorem pohnal a že pro ten potvor má kázán
býti. Půh. 1464. Půhony na potvor i. e. když
smlúvy zdvihá, jich nedrží, koho posměšně
nařkne. Mor. zříz. 1604.
Potvora, y, f., co po jiném tvořeno. —
P., potvorný, zpotvořený porod, tvor od
obyčejné tvářnosti rozdílný, netvor, netvora,
na Slov. čudo, čudák, lat. monstrum, die Miss-
gestalt, Miss-, Wundergeburt, das Missge-
schöpf, Missgewächs, Ungeheuer, Wunder.
V. Rodí potvory a nedochůdčata. Štelc. P-ry
ukrotil, monstra placavit. BO. Přepustil na
ně p-ry. BO. P. o mnohých hlavách. Jel.
Dělati ze sebe p-ru = šaška, blázna. P. je
pod plotem a ty jsi jeho parchantem (ří-
kají odvetou tomu, kdo někomu nadává).
Ňa Mor. Hý., Tč. — P., divný, neobyčejný
tvor,
seltsames Gesicht, die Wundergestalt,
das Ungeheuer. Mořské potvory jako : moř-
ský kůň, mořské tele. Kom., V., Br. — P.,
tvor n. věc divokostí, ošklivostí, hrozností ne-
obyčejná, obluda, ohava,
das Gespenst, Un-
geheuer. Tu p-ro! Ty veliká potvoro hadóv,
mečem sě potýkaj se mnú. Rkk. 12. Někomu
potvor nadávati. Vrat. Jak se ta potvora pře-
tvařuje. Sych., Šm. — P. Dělati někomu
něco na p-ru = naschvál ze zlomyslnosti.
Na Mor. Sd.
Potvořenec, nce, m. = potvorník.
Potvoření, n., die Verunstaltung. P. v šat-
stvu a jiných ohyzd sobě zapovídati nedají.
Kom. P. duchů, larvae. Ros.
Potvořený = potvorný, verunstaltet, ver-
zerrt. Děti zrodily necelých údóv, ale p-né.
Št. N. 258. Zběhnú se přeludové p-né zvěře.
Potvořiti, il, en, ení; potvořovati, potvo-
řívati.
P. = něco divného tvořiti, potvo-
rou dělati,
verunstalten. Kom. — koho.
Nižádného aby nepotvořili. ZN. •— se
podobiti se, přetvořiti se, sich stellen. Jg. —
(se) v co. Jednak v svini, hned zase v jinou
způsobu se potvořili. D. Andělé v ďábly po-
tvořeni. Št. N. 69. — se v čem: v oděvu,
chodu a jiných marnostech. Br. — se jak.
Předchozí (827)  Strana:828  Další (829)