Potvořuje se ku podivu. Sych. — se po
kom = pitvořiti se. Us. Hý. — P., erzürnen,
necken, aufziehen. Us. u Olom. Sd.

Potvořivý, verunstaltend. P. úprava. Mus.

Potvorně, wunderbar; freventlich. To sobě
ona vymyslila p. NB. Tč. 50.

Potvornice, e, f., potvorná ženština, po-
tvora, abscheuliches, missgestaltetes Weib,
Ungeheuer. Ctib. H. 41.

Potvorník, a, potvořenec, řence, m. =
potvorný člověk, abscheulicher Mensch, das
Ungeheuer. Ty p-če! BN. Vymořený p-če!
Dh. 95. P. zlotřilý ctnému člověku mezi
oči plinul. V.

Potvornosť, i, f., potvorství, obludnosť,
die Monstrosität, Abenteuerlichkeit, Wunder-
gestaltheit. P. v krojích. Kom. P. těla (ohyzd-
nosť). Jel.

Potvorný, potvory způsob mající, po-
divný, wunderbar, wunderseltsam, ungeheuer,
abenteuerlich. P. div, porod (potvora), V.,
věc, obraz, Kom., způsoba, Aqu., trpaslík.
Sych. Cos p-ného o potopě pletli a zvali.
Ler. — v čem: v šatech (titěrný). Ros. —
P., kde potvor jest, freventlich. P. půhon =
kdož k čemu pohoní a ničím neprokáže. Boč.
A ten půhon za krále Jiřího s vůlí všech
pánův a vší země vzdvižen jest a již za
p-ný (ungebührlich) položen. Tov. 38. Vz
Půhon, Potvor.

Potvorov, a, m., ves u Kralovic. PL.,
Tk. I. 431., III. 657.

Potvořování, n., die Verunstaltung.

Potvořovati, vz Potvořiti.

Potvorství, n. = potvornosť. Kom. Lab.

Potvrdba, y, f., potvrzení, die Bestärkung.
P-by a napominky pak potřeba bylo. Sš.
II. 250.

Potvrdí = potvrdil, a, o. Kat. (zastr.).

Potvrditi, potvrď, dě (íc), il, zen, zení;
potvrzeti, 3. os. pl. zejí, el, en, ení; potvrzo-
vati. P., utvrditi, stvrditi, hart machen, er-
härten ; ujistiti pravdu, bejahen, bestätigen;
za platné učiniti, vyhlásiti, schváliti, stvr-
diti, giltig machen, für giltig erklären, bekräf-
tigen. Jg. — co (čím). Takové učení divy
potvrdil. Jg. List svým podpisem, Sych.,
pravdu přísahou p. Sych., J. tr. Zápornou
tou myšlénkou potvrzuje větu kladnou bez-
prostředně předchozí. Sš. J. 14. Zdálo se
mu potřeba pravdu tu výroky písmovými
p. Sš. I. 43. Něco zápisem p. Let. 181. P.
něco svým listem, Půh. II. 609., dekami.
Arch. I. 163. P. řeč svú divy rozličnými.
ZN Ta věc mysli Čechů p-la. V. P. co. J.
tr. Papež zákon potvrdil. Pass. — čeho
(čím). To chce držeti i toho p. Pňh. II.
515. P. něčeho. J. tr. My toho p-díme. Pass.
647. Těmi slovy potvrzuje pán prvních věcí.
Chč. P. 15. a. Že Ježíš na svatbě byl a že
tím potvrdil jich stavu svatého. Chč. 451.
Pochybujících řečí svou p. Ctib. Hád. 4.
Slov svých skutkem p. V. Aby skutkem
slov potvrdil. V. A toho potvrzují pro-
roctvím. Kram. Učení svého vlastním pří-
kladem p. Jg., J. tr. — za co: za mocné
něco p., míti (schváliti). V. Za pána byl po-
tvrzen. Bart. — co, čeho kde, v čem:
v manželství. Troj., někoho u víře, Pass.
558., v úřadě. Us. To jest, že toho Buoh

v nebi potvrdie. Hus. I. 32. Aby dílem apo-
štolův u víře potvrdil, dílem aby . . . Sš.

J. 303. A v čáce té nemálo stykem se židy
potvrzováni byli. Sš. J. 72. Potvrdil to-
varyšstva svého v Boze. Pass. Knihu ve
všem její znění, položení, klausulích atd. p.

(1600). Pr. P. něco před očima světa. Kom.

— komu čeho: svobod. Jg. A mistři sú
jim toho potvrdili. Hus I. 399. — komu co.
Císař Pražanom všechna nadání potvrdil.
Ros. P. komu výsady. Sych. — koho čím:
hospodářem (= za hospodáře). Výb. I. 198.

— co odkud. Ze své zkušenosti potvrzuje
pravdu výroku toho. Sš. J. 24. — se v čem
proti komu. Aby se ve své zlosti proti
křesťanům potvrdili. Har. — čeho k čemu.
P-ti toho pole k vladařství, ke jmění rovo-
vému. BO. (Jir. exc). I potvrdí těch hostí
k dobrej vieře. Kat. 2543. — čeho o kom.
Bart. 2. 25. — co proč: z úplatku. Bart.
1. 7. — čeho s kým. Že Bůh se všemi
svatými toho potvrzuje. Chč. 360.

Potvrdivý, bekräftigend, erhärtend. P.
list, Erhärtungs-, Bestätigungsbrief. Pr. kut.,
CJB. 417.

Potvrdnouti, dnul a dl, utí, hart werden,
verhärten. Ros. — čím. Cihly pálením po-
tvrdly. Us.

Potvrzení, n., die Erhärtung, Befestigung.
P. místa (rány). Sal. — P., pojištění pravdy,
die Bestätigung, Bekräftigung. Příklady po-
hotově jsou k p. pravdy. Sych., D. Na p.
toho k listu tomuto pečeť naši císařskou
přitisknouti jsme poručiti ráčili. Nar. o h.
a k. — P., dodání platnosti, die Bekräf-
tigung, Bestätigung, Giltigmachung. Obec
má své starší obecní, skrze něž se obce sne-
sení vynáší, ku potvrzení rady uznání. Kom.
J. 654. — P., u víře upevnění, die Bestärkung.

— P., biřmování, die Firmung. Apol.
Potvrzený; -en, a, o, bestätigt, bekräftigt.

— od koho: od papeže. Dch.
Potvrzný, tvrdivý, bejahend. Sedí.
Potvrzovací, Ratifikations-,Bestätigungs-.

P. (schvalovací) listina, list, -schein, m. J. tr.

Potvrzování, n., die Bestätigung, Er-
härtung, Bekräftigung.

Potvrzovati, vz Potvrditi.

Potyčiti, il, en, ení, stängeln. — co: vi-
nici. Jg.

Potýčka, potyčka, y, f., půtka, der
Kampf, Streit. S nepřítelem na potyčkách
býti. Měst. bož. P. předního voje, das Vor-
postengefecht. Dch. Fariseové a saduceové,
ač vespolek na p-kách jsouce, proti Kristovi
v jeden tábor scházeli se. Sš. Mt. 223.

Potyk, u, m., das Gefecht, der Gang. P.
volný (v šermířství). Tš. Vstup čety v p.,
der Eintritt in die Gefechtsaufstellung. Čsk.

Potýkač, potykač, e, m., bitec, šermíř,
der Kämpfer, Streiter. Us. Při slově násmrt-
níky myslili někteří na gladiatory či p-če.
Sš. I. 189. — P., hřeb křivý v hřídeli u pluhu
zastrčený, aby z něho houzev padnouti ne-
mohla, popek, přetykač, zatykač, der Stell-
stift. D. — Jg. Vz Pověrák.

Potykadlo, a, n., nástroj k potýkání, das
Kampfwerk zeug. — P., bojiště, der Kampf-
platz. Plk.