Předchozí (830)  Strana:831  Další (832) |
|
|||
831
|
|||
|
|||
rada, Kom., Labyrinth světa. Km. —- P.,
snadno se učící, gelehrig. — F., učen býti mohoucí, lehrbar. Bern. Po-učování, n., die Belehrung, Anleitung. Poučovanka, y, f., v již. Čech. bílá,
tlustá, vlněná látka, Halbtuch, n. — Poučo- vanej kabát. Us. Kts. Po-učovaný; -án, o, o, unterrichtet, be-
lehrt, angeleitet. Jg. Po-učovatel, e, m., der Belehrer. Ros.
Po-učovatelka, y, poučovatelkyně, ě,
f., die Belehrerin. Jg. Po-učovati, vz Poučiti.
Poud, u, m., rašelina, der Torf. Rostl.
Po-uditi, il, zen, ení, na Slov. děn, ění,
ein wenig räuchern. — co. Částku toho masa poudíme, něco nasolíme. Us. Po-udobřiti, il, en, ení, ein wenig ver-
söhnen, begütigen. — se, sich begütigen lassen. Král se p-břil. Peš. Poudre (fr., púdr), prach, sypání na vlasy.
Rk. Poudružka, y, f., na Slov. — loktuše,
leinenes Tuch, um darin etwas zu tragen; auch Kopftuch. Plk. Pouhle, pouze, bloss. Žer.
Pouhlý, (zastr.) — pouhý, lauter; hloupý,
sprostý. Jg., D. Pouho, vz Pouhý. — P., adv. Z pouha,
bloss, mit Fleiss. Pouhobytný, einfach, einfachen Wesens.
Šm. Pouhočeský, stockböhmisch. Us.
Pouhodobný, formalní, formal. P. mudr-
ctví (všeobecná logika, která pouhou dobu všelikých poznání uvažuje). Mark. Log. 13. Pouholidský, reinmenschlich, humani-
stisch. Šm. Pouhověda, y, f., die Metaphysik. Šm.
Pouhon = půhon.
Pouhosť, i, f, die Einfachheit, Lauterkeit.
P. čirá a čistá. Sš. Mt. 69. P. viery. Troj. Po-uhřeznouti, znul a zl, utí, uvíznouti,
stecken bleibeu. — kde. čili jako Jonáš v žraloku všechna pravda v pekle pouhřezla ? Sš. Bs. 200. Vz Uhřeznouti. Pouhý, zastr. pouhlý, púhý; pouho, pouze.
— P., samý, prostý, čirý, nic více než, lauter, bloss, eitel. P. bláznovství, Kom., Čech, Němec, pravda, domnění, chlouba, D., noc, Us., lež, V., víno, Ras., žalosť, Jel., voda, "brynda, písek, Us., většina (absolutní), mou- drost, průpovídky, pouhou rukou, vrtoch, Šm., rovnosť, Stč. Alg. 104., nemožnosť. Dch. Zůstalo to při pouhém přání, germ. a šp. m.: přání zůstalo přáním. Km., Brs. 131. Někteří v púhých jeskyniech sě kryjie. Pass. 956. Pouhým okem viděti (bez skla). Zlob. Od pouhého rána až do večera. Plk. Přílišné štěstí pouhé neštěstí. Prov. Jest to p. po- věsť. Kram. Měli jsme z toho pouhou hanbu. Us. Muž pouhá poctivosť. D. Bůh jest pouhá dobrota, pouhý duch. Us. — Pozn. Kde místo pouhý položiti můžeme již, překládá se v lat. slovem ipse. Pouhým jménem po- strašil nepřátele. Ipso nomine termit hostes. Kos. — P. logika. Marek. Lučba p. n. skumná (opp. zkusná). Presl. |
Po-uhybovati, ein wenig abbeugen. Ros.
Pouch, u, poušek, šku, m., prázdná va-
ječní skořepina, výdumek, leeres Ei, das Nestei. — P., širší konec vejce, též oba konce vejce. Vejce na pouchy nerozmačkneš. Půh. 1557. — P., na stavěcích sloupích ležící trám s děrou pro kozlík od stavidla, Vys., příčka, der Holm, die Oberschwelle. D. — Poušek, šedivý pruh po švestkách. U Litom. Msk. Pouchati = krkati. — komu odkud.
Pouchá mi z krku (krkám). Us. u Jílového. Mý. Pouchatý, was Enden, Pole hat. Zlob.
Pouchle, pouhle, ete, pouchně, ěte,
pouchlata, pouchňata, n., plané jablko, plané ovoce, der Holzapfel. Vz Pláně. Půjdem spolu na pouchňata. Er. P. 100. — P., prázdné, vyfouknuté vejce, vz Pouch. — Ty pouchle (nadávka)! Šml. Pouchlečí strom, der Holzapfelbaum. Dch.
Pouchlina, v, f., der Bausch. Dch.
Pouchliti, il, en ení., bauschen. — co.
Dch. Pouchlý, nadmutý, kyprý. P. chléb, koláč,
buchty. Ros. Pouchně, ěte. n. = pláně, planá hruška
atd. Vz Pouchle. Po-uchvátiti, il, cen, ení, ein wenig hin-
reissen. Dch. — koho čím. Po-uchýliti, il, en, ení; pouchylovati,
etwas neigen. — se od čeho: od předpisu. Us. — se v čem. V řeči své jinam se po- uchýlil. Ler. Po-ujeti, jedu, jel, jetí; poujížděti, ein
wenig fortfahren, fortreiten. — odkud: od břehu. Po-ujímati, nach einander an-, aufnehmen.
— se, ujati se (o všech). Bern. Po-ujíti, poujdu, poušel, jití, ein wenig
fortgehen. — odkud: ode zdi. — komu z čeho. To lidem z mysli poušlo. Br. — P. někam. Dh. 16. Pouk, u, pouček, čku, m., širší konec vejce,
das breitere Ende eines Eies oder das Ende überhaupt. Klaď do písku vejce poukem dolů. Ms. Ovc. Vz Pouch. — P.,das gebogene Ende des Weberschiffleins. Šm. — P., chu- chvalec, krušec, der Knollen. Mus. — Přenes. P., der KnolleN. Nemohu již jísti, jsem již jako p. — P., břicho. Má hezkého p-ka, hezký pouček = břichatí. Us. na mor. Dra- hansku. Hý. Až do pouka obnažil ženy. Žid. — P., plocha kladiva obyčejně trochu vypouklá, kterou se na něco tluče. Vys. 1. Po-uka, y, f., poučení, die Belehrung. L.
2. Pouka, y f., na Slov., střeň, das Mark.
P. bezu. Koll. Poukadlo, a, n., u klempíře, der Wulst
(die Röhre an der Dachrinne, durch welche das Wasser abfliesst). Šm. Poukati, poukem tlouci, mit Eienden an
einander schlagen, vz Pouk. Us. — P., bou- chati, rouchati, praskati, platschen, schnallen, schnalzen. — abs. Poukej. — čím: bičem. Us. na mor. Drahansku. Hý. Po-ukaz, u, m., poukázání, der Hinweis,
Fingerzeig, die Instruktion, Anzeige. Dch. P. na něco. Šm. Po-ukázání, n., poučení, die Anweisung,
Anleitung. Kdo k vyvedení přestupku ná- |
||
|
|||
Předchozí (830)  Strana:831  Další (832) |